Vlnobití | Surfaři z Palm Beach 1

30;

„Kruci, kruci, má docela náskok!" Křiklan jsem ve své hlavě sama na sebe a pod vodou sledovala nebo zářivě červené prkno, jak vyplouvá, zatímco já jsem asi v půlce pod vlnou.
   Jeho první trik byl Bottom Turn. Nejdůležitější věc, kterou surfař musí umět. Naštěstí pro mě zavrávoral na prkně. Cvičení by se v jeho případě vyplatilo, protože takhle si nebyl jistý tím, že nespadne. Sledoval vlnu před sebou a občas se otočil za sebe na mě, aby viděl, kde jsem a co dělám. Ellie, aby nebyla nařčena, musela jeho trik uznat a hodila mu tím první bod.
   Já jsem se zhluboka nadechla a udělala to samé, co on, ale čistěji. Z pláže jsem i přes hluk, který dělaly vlny, slyšela potlesk. Zapotila jsem se, ale byla jsem na sebe pyšná. Zvládla jsem první trik. Teď už jsem měla veškerou odvahu, co jsem potřebovala. Na své vlně, kterou jsem pánovi ukradla, jsem udělala ještě nějaké dva triky a nakonec jsem sjela hřbet vlny trikem zvaným Floater, ten byl můj nejoblíbenější. Byl těžký, okoukala jsem ho od táty, když ještě žil. Vždycky jsem ho chtěla umět, takže jsem byla neskutečně šťastná, že jsem ho teď zvládla, anižbych spadla. Při tréninku mi nikdy nevyšel, takže jsem teď měla setsakra velké štěstí.
   Vracela jsem se se čtyřmi body zpět na pláž a okamžitě zahodila prkno ke svým kamarádům a běžela do stánku za Ellie.
   Musela jsem co nejrychleji popadnout dech, abych viděla dění před sebou. James musel čekat na další vlnu, protože tu, na které jsem jela, nestihl.
   Zvládl mnohem těžší trik, než můj Floater. Celý jeho ovčí lid tleskal a pískal a Ellie taky ukazovala jisté známky nervozity. Co když nakonec vyhraje?
   „Ale nejrychleji jsem byla zpátky já, takže mě body porazit nemůže. Že ne?" zeptala jsem se po chvilce ticha.
   James zakončil svou jízdu třetím trikem. Byla jsem v suchu, já měla o jeden víc. Proboha, já jsem byla tak šťastná!
 
   Událo se to všechno tak neskutečně rychle, že jsem to svým mozkem ani nestihla zaznamenat. Jen určité malé střípky z toho, jak jsem stála na vlně a snažila se o výhru.
   June, mamka, kamarádi a dokonce i Jamesovi přátelé tleskali. Moje srdce bilo rychlostí několika set tepů za minutu, určitě. A stále jsem tomu nemohla uvěřit.
   Po chvilce se vedle mě objevila mokrá blonďatá hlava a sestřino světle zelené prkno.
   „Jak jsem slíbil, vyhrála si, smrade, tady to máš a už zamnou nikdo nikdy nechoďte, nazdar," odsekl mi, ani jsem mu nestihla poděkovat.
   Nečekal na to, než jsem si prkno vzala, prostě ho hodil na písek a odcházel. Rychlým krokem, aby nemusel střežit své porážce. Mladší holkou.
  
   „Takže jsem vážně vyhrála?" zeptala jsem se vsceh svých přítomných známých, kteří mě opěvovali ve vítězném duchu.
   „Jo, vidíš, jak jsi skvělá!" ozvalo se zamnou. Otočila jsem se a uviděla Ellieinu nadšenou tvář. Oliver, June i Ellie mi pogratulovali, později i Cath a mamka. Byla jsem na sebe v tu chvíli tak pyšná.
   „June? Tady, omlouvám se za všechno, moc mě mrzí, jak jsem to celé zkomplikovala," podala jsem jí její prkno a usmála se.
   „Moc ti děkuju, sestřičko. Jsi úžasná," objala mě, i když se tak celá úplně namočila. Odhodila jsem svoje prkno a objetí jí opětovala.
   Moje výhra byla zasloužená.