Vlnobití | Surfaři z Palm Beach 1

07; Plašidlo

Další den ráno, když jsem se byla projít po pláži, byl to takový zvláštní pocit, který mi koloval v těle. Na jednu stranu jsem byla ráda, na druhou jsem se o svůj vztah se sestrou bála. Už tak to bylo na hraně, ale teď jsem se vážně cítila úplně odstřižená.
Očima jsem pozorovala vlny moře při přílivu a v hlavě jsem měla několik myšlenkových proudů přímo křičících ohledně sestřiny nenávisti ke mně.
Nakonec jsem rozhodla, že nebudu dělat ukvapené závěry a rozešla jsem se zpátky domů, ale to už byla Cath vzhůru, protože mi vibroval telefon takovou znělkou, kterou jsem měla nastavenou na její zprávy.
Cath: Doufám, že už si vzhůru, plašidlo.
Plašidlo? Co jsem proboha včera udělala tak strašného kromě toho, že jsem se zajímala o to, aby moje sestra nepřišla domu zdrogovaná?
Mel: ?
Cath: Nepamatuješ si to, nebo...? Měla jsi jen kolu ne?
Odpověď mi přišla do vteřiny, jako by snad věděla, co odepíšu. Musela jsem protočit očima, začínala jsem být trochu nervní, najednou toho na mě bylo nějak hodně nátlaku.
Neměla jsem v plánu odpovídat teď, chtěla jsem si s ní promluvit v reálu. Možná jsem vážně udělala nějakou blbost, možná se mi to jenom zdálo a vlastně to droga vůbec nebyla. Měla jsem najednou takový provinilý pocit.

Potřebovala jsem vidět sestru dřív, než ji uvidí máma. Dřív, než bude po ní, protože zjistí, že jsme byly na párty s alkoholem, drogama a spoustou lidí, který neznáme. Zabije nás obě.
Věděla jsem, kde bude, u Jamese. Vzala jsem cestu ke Catherine domů rovnou jako ranní běhání, takže jsem plácla dvě mouchy jednou ranou. Alespoň za něco jsem se za dnešek mohla pochválit.

Catherine mi otevřela dveře hned, co jsem zaklepala. Bylo až zvláštní, že vždycky přesně ví, co udělám. Zpráva, dveře. Byl to jeden z důvodu, proč je to má nejlepší kamarádka - jsme jako propojené.
„To je dost že jdeš, musím ti něco ukázat, Melanie. Ale bejt tebou, tak se posadím a moc nedýchám, ať se neudusíš na vlastní kyslík," doplnila svůj vážný výraz malým vtipem, ale neusmála se, ani se nezašklebila, měla prázdný výraz. A díky tomu jsem věděla, že jde o vážnou věc.
Kývla jsem na souhlas a podívala se do jejího smartphonu na video, které pustila. Bylo to video z večírku ze včera. Jeden z Jamesových kamarádů to nahrával, očividně chtěli důkaz a zábavu z toho, co s June udělají, jinak jsem si to nedokázala vysvětlit.
„Proboha," vydechla jsem se stejně prázdným výrazem, jako Cath. „Pošli to June, Melanie, měla by to vědět, jestli už není pozdě," řekla Catherine a já zhluboka polkla a znovu kývla.
Chytrá Cath. Video už bylo z internetu sice smazané, ale nikdo na její vychytralost neměl. Tušila, že se to stane, a tak to stihla nahrát a uložit.
Jedno bylo ale jisté, tohle už Jamesovi neprojde. Ne, dokud jsem na scéně já.
Pak mě ale pocit privinilosti přemohl. Nevěděla jsem, jestli by bylo správné jí prostě bez kontextu poslat video o tom, kde ji chtěl její kluk využít pro pobavení. Nakonec jsem usoudila, že bude lepší, když se sejdeme. Přeci jen, pořád jsme sestry.