Sám sebou

18.

Další den, s Dominikem splníme Ivetino přání a spíme až do oběda. Ale oba jsme do tří do rána kecali ovšem možném, takže toho ani moc nenaspíme.

Vyprávěl mi o bývalé škole a že se kvůli mámě tak na rychle museli přestěhovat rok před jeho maturitou. Jeho táta jako IT inženýr, pracuje pro nějakou zahraniční firmu, kterou si nemůže za Boha zapamatovat, jak se jmenuje, a pracuje převážně z domova, kde jen zaměstnává ostatní, aby napravovali chyby. Proto je pořád doma s dvojčaty a stěhování mu nevadilo. A dvojčata? Ty se přizpůsobí snad všemu.

Já mu na oplátku vyprávěl, jak se naši poznali na jedné konferenci v Opavě, kde měl táta seminář a po jedné epizodě na jednu noc jsem se narodil. Táta to zjistil, když byla máma v šestém měsíci.

Pořád mu do telefonu říkala, že se musejí potkat osobně a on dřív prostě přiletět nemohl, protože byl zrovna v New Yorku. Když ji viděl s viditelným břichem málem to s ním seklo, ale aktivně se zapojil, a dokonce na několik měsíců přesunul veškeré své přednášky, aby u všeho mohl být. Po dvou letech se vzali. Sice to bylo trochu pozpátku, ale nakonec to dopadlo dobře. Úplně pracovat přestal, když mi byly čtyři a nechtěl už přijít o jediný den se mnou.

Máma si mě nechala z jediného prostého důvodu. Doktoři ji už od puberty říkali, že nebude moct mít děti a já jsem něco jako menší zázrak, jak mi pořád dokola omílá.

Omylem jsem Dominikovi nadhodil téma knížek a on asi hodinu vyprávěl, jak ho uchvacují angličtí autoři. Když konečně skončil, řekl jsem mu, že s tímhle monologem by měl chodit do školky uspávat děti.

A tak se před dvanáctou dopoledne rozezní naším pokojem Beátin hlas za dveřmi, protože my jsme ještě v posteli.

„Kluci, nejdete na oběd?"

Dominik se musel zvednout a jít ji otevřít, protože najednou byla v místnosti a vlezla mi na postel.

„Bože, vy tady máte ale bordel," podrbe mě ve vlasech.

Zavrčím na ni. „Pokud neneseš vitamín K, nejsi tady vítaná," zahuhlám do polštáře.

„Vitamín K?" diví se.

„Kafe," vysvětlí ji Dominik.

„Poznámka pro mě pro příště," zasměje se.

Rozvaluje se mi v posteli u mých nohou a s Dominikem rozebírá, jakým filmem nás Marian a Sebastian překvapí.

Když jsem si jistý, že mi ranní erekce opadla, tak vstanu a přejdu ke své tašce s věcmi.

„Máš hezký zadek," pronese Beáta jen tak mimochodem.

Ignoruji ji a odejdu se svými věcmi do koupelny, kde málem rozmlátím dveře, které se pořád nechtějí zavřít. „Kurva!" zařvu, načež to vzdám, nechám je přivřené a vlezu pod horkou sprchu.

„Asi není ranní ptáče," zaslechnu Beátu z pokoje.

„Až mě příště budeš chtít vytáhnout z postele, udělej to s hrnkem kávy," zařvu na ni ze sprchy.

Zaslechnu ještě smích a třísknutí dveří, až se leknu, že mi vlezla do koupelny, ale pak už je ticho.

V klidu dodělám svou ranní rutinu v koupelně a vejdu do pokoje. Fakt je tady bordel. Dominik mě vystřídá a já trochu pouklidím své věci.

O půl hodiny později, už se cpeme gulášem v hotelové restauraci.

Než zamíříme k Sebastianovi a Marianovi na pokoj, zatáhnu ještě Dominika k prodejnímu automatu s kávou v hale. Sice je to hrozný patok, ale aspoň něco. Pohled mi padne na piano.