LOUIS' pov
,,Charlotte mě práskla, že?" podívám se na mou matku, která sedí naproti mě v obýváku.
,,Vždyť ty by jsi mi to můj milý neřekl." vzteká se.
,,Svého syna vidím jednou za čas a když už přijede, tak mi to ani neřekne."
,,Mami, chtěl jsem si to všechno urovnat a vydechnout. Pak bych ti dal, možná, vědět." vydechnu. Je toho na mě už moc. Ten sen, zjištění že se mi většina z toho zdála a já vlastně žádného Harryho nepotkal. Můj mozek je zřejmě osamocený a někoho mi hledá ve snech. Ve zvrácených snech.
,,A právě proto s námi pojedete na tu chalupu."
,,Cože?!" vykřiknu. Freddie který sedí u nás se lekne. Pohladím ho po vláskách a posunu na svůj klín.
,,Je to taková chaloupková vesnička. Pojedeme dnes v noci. Setkáme se u tvého domu a pojedeme společně. Napečeme si tam cukroví a následně oslavíme Vánoce. Zatím se mějte." mě i malýho pohladí po vlasech a odejde. Celý zaražený sedím na svém místě a hledím do krbu.
,,Jdeme balit."
Čau čau, na víc jsem bohužel neměla čas. Nevím jak to bude o víkendu, neboť mám dělat laborku do fyziky a to nevím jak mi půjde.
Proto se prosím nedivte, že kapitola vyjde pozdě v noci a nebo na druhý den. V týdnu se to všechno zlepší.
Tessie❤️
ČTEŠ
Let it Snow
FanfictionPonořte se do příběhu plného lásky, vášně, pochopení ale taky strachu a nenávisti. A právě tyto pocity popisují život. Je jen na každém z nás, jak se k životu postaví. Život se k nám totiž zachová tak, jak si každý zaslouží.
