LOUIS' pov
,,Co to mělo znamenat?" vztekala se Liamova chůva, sestra a zároveň má nejlepší kamarádka.
,,A co já vím? Prostě se tam objevili." začnu se vztekat taky. Je to zbytečné. Vztekat se nad blbostmi. Mohlo mi dojít že tam budou.
,,Mohli by jste se uklidnit? Smažím se uspat syna." zavrčí na nás Liam, který přijde se skrčkem na rukou.
,,Už je dost velký. Usne sám." odfrknu si. Bože, je to jen dítě. Ať ho položí do postele a odejde.
,,Jsou mu tři. Je ještě malý. Na to že máš sourozenců jak nasraných tak toho moc nevíš." bože, ten je zas přijemnej.
,,Hoď se do klidu. Nikdy jsem na to neměl čas. A ty jsi ten, co to moc dobře ví. Doma mě nechtěli a tak mi zaplatili milion kroužků. Tak teď nebuď nasranej. Budou Vánoce." ví že rodina je moje slabina. On ví jak moc mě mrzí nezájem mé rodiny vůči mně.
,,Právě. První Vánoce co budu s Ericem sám. Bez něj." smutně se na mě podívá a i s malým odejde.
,,Li..."
,,Nech ho, on vychladne. Je to pro něj těžké. Po pěti letech ho opustil přítel a nechal ho s tím malým." koukne na mě a zvedne se. Ze židle si vezme svou bundu, kterou si obleče. ,,Hodíš mě?"
,,Jsi svině." uchechtnu se. Nakonec se ale zvednu a jdu za ní.
,,Přesto mě ale máš rád."
Mám, a jsem za vaši rodinu vděčný..
Čau čau, dneska kapitola později a trochu o ničem, ale to se brzy změní
krásný pátek💋
Tessie❤️
ČTEŠ
Let it Snow
FanfictionPonořte se do příběhu plného lásky, vášně, pochopení ale taky strachu a nenávisti. A právě tyto pocity popisují život. Je jen na každém z nás, jak se k životu postaví. Život se k nám totiž zachová tak, jak si každý zaslouží.
