Samova neteř [love story]

Žárlivý

Je poslední hodina, zazvoní. Se Sethem chceme odejít do jídelny, jenže se z rozhlasu ozve pan ředitel "Všichni studenti a učitele dostavte se do tělocvičny" potom to zase zopakoval a ukončil.

Už jsme skoro tam, ale Seth mě zastaví "Jade koukej! Sněží" řekne a já jen pokrčím rameny "Ty nemáš ráda sníh?" "Ne" podívám se na něj a pokračuju v cestě do tělocvičny.

Přijdeme za Jacobem a Embrym "Co myslíte že chce?" "Nevím" optám se kluků a pokrčí rameny.

"Milý žáci a učitele, děkuji že jste se tak narychlo dostavili. Chci vám oznámit že za čtrnáct dní 22. prosince se uskuteční Vánoční ples všech ročníků. Všichni budou mít svého partnera či partnerku" Seth do mě strčí "Dívej" podívám se jeho směrem. Díval se ne mě nějaký kluk vypadal hezky usmíval se, já mu úsměv oplatila "Kdo to je" zeptá se Seth "Nevíme ale je tu nový... Ale chodí do stejného ročníku jako my" řekne Jacob. Obrátím oči zpět na pana ředitele "To je zatím vše. Můžete se rozejít." řekne a všichni jdou směrem k jídelně.

Sedíme v jídelně. Seth zase něco mluví, pořád přemýšlím nad tím klukem.

"Hej jsem jediný kdo si všiml že se sem Sarah dívá" Všichni se podíváme směrem k "oblíbeným."

Sarah News je nejoblíbenější holka na škole. Nesnáším ji... A ona to ví.

Jde směrem k nám, posadí se vedle Embryho "Ahojky kluci" řekne, podívá se na mě "Čau Jade" usměje se "Nazdar" řeknu a úsměv ji oplatím.

"Tak s kým jdete na ples?" Zeptá se "Ještě nevíme" odpoví Jacob, Sarah se přisune blíž k Embrymu "Co ty Calle?" snažím se to ignorovat "Ne nikoho nemám" řekne a obrátí se zpět k jídlu "A nechtěl by jsi jít se mnou... Mohli by jsme potom někam zajít se zastavit u mě" Už jsem to nedokázala poslouchat vstanu od stolu a odcházím.
"Jade kam-" zavolal Seth, uvidí jen jak se za mnou zavřou dveře.

Přijdu na chodbu, opřu se o skříňky a pomalu se po nich sklouznu na zem. Přemýšlela jsem o tom co se stalo. Uslyším kroky a ucítím divný pach. "Co tu děláš" zvednu hlavu, před sebou vidím toho kluka kterého jsem viděla na shromáždění... Trochu mě to zarazilo "Sama nevím... Prostě jsem chtěla vypadnout. Ty?" přikývne a přijde blíž "To samý..." úsměv mu oplatím "Jak se jmenuješ?" podívám se na něj "Jade... Jade Mikaelson... Ty?" "Matteo... Matteo Salvatore"

Potom co řekl své příjmení mi došlo kdo je jeho otec a on musel vědět kdo je můj. Nějakou tu chvíli si povídáme "Nechtěla by jsi se někam vypařit?" řekne "Co?" "Máš snad ještě nějakou hodinu?" chvíli jsme mlčky "Ne ale..." podá mi ruku "Jade buď teď nebo nikdy" řekne, chytnu ho za ruku a vstanu. Jdeme ke vchodu. Stojíme na parkovišti z kapsy vytáhne klíčky. Před sebou uvidím motorku.

"Na tohle ti nevlezu" řeknu a on se na mě podívá, podá mi přilbu. Sedne si na motorku a nastartuje "Pojď... Nic se ti nestane" chvíli ticho. Mám nebo nemám. Ušklíbnu se. Podám mu tašku, chystám si nasadit přilbu ale za sebou uslyším volat své jméno.