Věci se někdy vyvinou úplně jiným směrem, než by člověk čekal. Emma se společně s Míšou chystá na dovolenou. Je to kapku proti její konzervativní povaze, protože kromě Míši a jejího bratra Matěje nezná z ostatních členů této výpravy nikoho. Dokonce...
Probudilo mě sluníčko, které prosvítalo skrze závěsy, pousmála jsem se a lehla si na druhou stranu málem jsem narazila do Viktora který ležel vedle mě. Nezaregistrovala jsem jestli je nebo není vzhůru, ale přitulila jsem se k němu.
„Dobré ráno." zašeptal a pohladil mě po vlasech.
„Dobré." pípla jsem se zavřenýma očima.
„Spalo se ti v té košili dobře." pousmála jsem za celé prázdniny jsem si nebyla schopná donést vlastní pyžamo a neustále jsem na spaní kradla Vikiho věci. Nadzvedla tak abych mu viděl do obličeje. Neměl tričko a já opřela o jeho nahou hruď.
„Samozřejmě. Je totiž od tebe." Políbila jsem ho a on mi polibky začal hnedka vracet. Usmála jsem se do polibku. Ucítila jsem jeho ruku pod košilí na mém zadku. Druhou na zádech. Chtyl mě a přetočil pod sebe. Začal mě líbat na krku a jeho ruka mi stáhla kalhotky. Moje ruka ho pohladila zezadu na krku a jeho polibky šly níž, a níž. Košili mi však nerozepl a zamířil přímo mezi moje nohy.
„Viktore..." vzdychla jsem a věděla, že se pousmál. Užívala jsem si to a mačkala peřinu okolo mě, díky čemuž jsem dokázala své vzdychy tročku krotit. Jenže v tom ji někdo stáhl níž tak, že jsem na ni nedosáhla.
„Ach.. proč mi tohle děláš?" zavzdychala jsem.
„Baví mě to." zamumlal a vrátil se tam kde přestal.
„Ne..." vydechla jsem. „Vyžíváš se v zákeřnosti."
„Ne jen mám rád, když vím, že si to užíváš." Znovu jazykem zajel přesně tam kam měl a já se odmítala nějak kontrolovat. Vzdychala jsem a moje ruka mu jezdila ve vlasech, za které silně zatahaly, když jsem dosáhla svého vrcholu.
Viktor s výtěžným úsměvem vykoukl a políbil mě. Chytla jsem jeho obličej do dlaní a nohama se zachytila o jeho boky. přetočila jsem nás a začala ho líbat na hrudníku směrem dolů, jeho spodního prádla jsem se hned zbavila a začala mu dělat dobře pusou tak jak on mě a vychutnávala jsem si ho úplně stejně. Provokovala jsem ho a záměrně vzpomalovala vždycky když měl dosáhnout svého vrcholu.
„Emmo!" provokativně jsem se usmála a rozhodla se tentokrát být hodná. Znovu jsem si ho vzala do pusy, ale těsně před koncem mi začal zvonit mobil.
„Kurva kdo teď co chce." zabrblal Viktor. Nic jsem neřekla a mobil ignorovala. Pěkně jsem dodělala co jsem měla rozdělané poslušně celý obsah, po Viktorově vrcholu co se mi objevil v puse spolkla. Mobil všal nepřestával vyřvávat a zatímco se Viki ještě vydýchávala, vzala jsem ho ze stolku a šla telefonovat k oknu.
„Ano?"
„Já volám a volám, co děláš, že ten mobil nebereš?" ozval se hlas Míši a já se rozhodla ji úplně o detailech neinformovat.
„Ahoj Míšo. Vstávala jsem." řekla jsem a mrkla na Vikiho, co se na mě z postele koukal. „Jak je v Londýně?"
„Hrozně!" zabrblala Míša. „Nebyl to dobrý nápad si to celý na poslední chvíli rozmyslet a ze dne na den se spakovat s tím, že jdu na univerzitu v Británii. Proč si mi to sakra nezatrhla?"
„Protože za mě je to skvělý rozhodnutí a skvělá příležitost. Proč ji nevyužít, když tě tu nic nedrží a neboj ty si na Anglii rychle navykneš. Co hostitelská rodina?"
„Jo, paní Wistern mě hned na letišti obajla a pokaždé když se vrátím zdraví mě větou: How was your day, honey?, Celkem mi připomíná tvojí mámu pokaždé, když jsem u vás přespávala. Jak se vůbec má?"
„Máma? Asi dobře." poškrábala jsem se na krku.
„Jak asi? Seš s ní v jedný domácnosti ne? Co ségra a ten její potřebuju nějaké drby."
„Emm asi dobrý."
„Asi?... Tak jo kdys byla naposledy doma?" kousla jsem se do rtu a řekla:
„Emm v neděli."
„Však je dneska pátek! Bože tys byla u Viktora celý týden? A teď tam si taky, že jo."
„Jo jsem u něj. Mám tě pozdravit."
„Jo taky... Agg furt nevěřím, že ses dala dohromady s mým bratrem. Je to šilený. Že já tě do toho Chorvatska brala." protčila jsem očima a řekla:
„Hele nepřeháněj. Sama si říkala, že si vlastně ráda. "
,,No to jsem. Protože jsem se vždycky bala, co si mojí bratři jednou přitáhnou domů a dopadlo to nejlip jak mohlo. Teď mi nezbývá než Viktora dokopat ať ti koupí prstýnek. Bylo by trapný kdyby se Maty oženil dřív než Viktor." Protočila jsem očima a řekla:
,,No tak na tohle si ještě hodně dlouho počkáš. Zatím se vzpamatovám z toho, že jsem v září nešla do školy a že mi za chvilku začíná semestr." v tom jsem ucítila jak mě Viki ze zadu obejmul.
„Hmm ani mi nemluv. Nevím co na těch přednáškách budu dělat. Mimochodem, zkoušela jsem poslat životopis do jedné kavárny. Snad to klapne a budu mít brigádu."
„To je skvělí. Dej pak vědět jak to dopadlo."
„Jasný. Hele budu končit. Zase zavolám. Pozdravuj bráchu."
„Jasný měj se pa." tipla jsem hovor a otočila se k Viktorovi, co stál za mnou.
„Míša tě zdraví."
„Díky." přikývl. „Myslíš, že to tam zvládne."
„Určitě." usmála jsem se, zahákla se za jeho krk a políbila ho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A máme tu konec. Chtěla bych vám všem moc poděkovat za hlasy i komentáře 🥰🤍. Psaní i vydávání jsem si neuvěřitelně užila a věřím, že i vy jste si užili čtení. Ps: V další části jsou zajímavosti o knížce 😉🤍
