16. Kapitola

41 5 0
                                    

Když si odnesli Plamínka, Havránek chodil v kleci sem a tam a v hlavě se mu promítalo tolik myšlenek, že je nedokázal zpracovávat. Jedna z těch myšlenek byla, že si ho určitě nikdo nevezme. Další byla, že ani nechce aby si ho někdo vzal. Už nechce žádný blahobyt jako dřív. Teď chtěl být svobodný a se svými sourozenci prozkoumávat svět. Už nechtěl žádný blahobyt, když by se mu tvrdým obojkem zadíral do krku. Další myšlenka byla nejsilnější: Útěk. Musí utéct a najít své sourozence. Za každou cenu je musí najít. K Veronice přišel majitel útulku, něco jí s naštvaným výrazem ve tváři říkal a u toho ukazoval na Havránka. Slyšel jen slovo ,utratit' a hlavou mu probleskla vzpomínka na jeho matku.

Ne, nenechá se utratit. Majitel odešel do své kanceláře a Veronika celá bledá, přišla k Havránkově kleci. ,,Je mi to moc líto." Zašeptala, otevřela klec a vzala Havránka do náruče. Havránek uslyšel zvonek dveří, jak do nich někdo vstoupil. To byla jeho šance. Veronice se vyklouzl a utíkal ven z obchodu. Vyběhl na ulici a běžel ani nevěděl kam. Když byl už zadýchaný, usoudil že je dost daleko a zastavil se. Sedl si a vydýchával se. Když se mu ulevilo, rozhlédl se kolem sebe. Před sebou uviděl bránu s velikým nápisem ZOO. Věděl co je to ZOO, ale nikdy tam nebyl. Třeba tam bude bezpečno. Pomyslel si Havránek a protáhl se škvírou v bráně. Na nebi byla sice mračna, ale svítilo i slunce. Proto se Havránek divil, že uvnitř nikdo není, jen pár mužů, co tam jezdili v malých autíčkách kolem ohrad se zvířaty. Havránek nepoznával téměř žádné zvíře, které tam bylo.

Pomalu se procházel a sledoval zvířata. Jedno bylo veliké šedé, jako dešťový mrak, s velikýma ušima a dlouhým nosem. Další vypadalo jako obří hnědá kočka s černými pruhy a jedno vypadalo jako skvrnitý kůň z dlouhým krkem. Když v tom zahlédl ohradu, kde byla skála, křoviny a na skále se vyhřívala obří žlutá kočka se zlatou hřívou kolem krku. Havránek byl tou šelmou fascinovaný. Šelma se tvářila pyšně a mírný paprsek slunce jí ozařoval hřívu a srst. Havránek se vydal směrem k ní. Třeba mu poradí a pomůže mu. Jestli mu tedy bude rozumět.

367 slooov

Cesta kočičím životem Kde žijí příběhy. Začni objevovat