I Still Love Him || JJK

Help or die

Jungkook podkosil tvoje ruce a ty jsi tím spadla
na něho. Kdyby jsi nestihla zareagovat, tak by
se stalo to co jsi nechtěla. Polibek. Byly jste od
sebe asi centimetr. Nic jste nedělali jen se koukali
do očí. Po tiché chvilce jsi promluvila: " Co t-to dě-láš Ju-jung-kook?? " Jungkook ale nic neodpověděl. Jen se ti díval do tvých krásných tmavě hnědých očí.

"Jungkook, ptala jsem se na ně-co... " Řekla jsi.
" Copak jsi říkala? " S úsměvem řekl.
" C-co dě-láš?? " Odpověděla jsi mu.
" Proč? Bojíš se? " Pořád se na tebe usmíval.
" Čeho se m-mám bát? " Odpověděla jsi.
" Jde to na tobě vidět. " Dořekl a přestal se smát.

Už se ti nekoukal do očí ale na tvoje krásné rty.
Jen tak to přehlídnout nejde a všimla sis toho.
" Proč to děláš? " Řekla jsi mu.
" Už jsem ti to říkal... " Odpověděl ti a pořád se koukal na tvoje rty.

Pomalu jsi se zvedala aby sis lehla vedle něj a šla
spát, ale chytil ti ruku a znovu si tě přitáhl k sobě.
Ale tentokrát tě přehoupl pod sebe, takže nebyl nikam útěku. " Jungkook... Nešlo by si už lehnout?
Jsem unavená. " Snažila ses ho předsvěčit aby přestal. Protože to co dělal se ti moc nelíbilo. Samozřejmě že by jsi to chtěla taky ale je příliš brzo.
On je Kpop idol skoro celýho světa a co by na to řekli Armys, kdyby zjistily že chodí s takovou obyčejnou holkou co ji skoro nikdo nezná.

" Nemusíš mě předsvěčovat abych přestal. Znám i tyhle triky. " A usmál se. Nevěřelas, co opravdu
řekl. Zná tě víc než si myslíš.

Pomalu se přibližoval k tvým rtům. Když byl skoro u nich a chtěl je ochutnat řekla jsi : " Jungkook... Vím že to chceš. Přiznám že i já to někdy chci ale je moc
brzo Jungkook a já se na to moc necítím. "
" Yn, vím že to nechceš. Ani já se na to moc necítím a vím že je to hodně brzo ale chtěl jsem ochutnat jen
tvý krásný rty. " Řekl.

" Jenže j-já... " Nic jsi nestihla říct a už jsi cítila jeho
hebké rty na těch svých. Políbil tě. Když se odpojil
řekl: " Máš tak hebké rty Yn. " A usmál se. " J-já.. "
Nic jsi neřekla, byla jsi v šoku že to opravdu udělal.
Dal ti pusu do vlasů a slezl z tebe. " Měla by jsi jít
spát Yn. " Řekl. Následně si tě k sobě přitáhl.
" Jungkook.. " opět jsi to nedořekla. " Chybí mi Kookie. " Řekl. Buď to dělá schválně nebo ho to někdy baví.

" Kookiee... Nechceš usnout sám? " Řekla jsi.
" Ne nechci... " Odpověděl. Chtěl ti ještě něco říct
ale věděl že už ho neposloucháš protože spinkáš.

Jungkook Pov
Chtěl jsem jí něco říct ale už spala, tak jsem ji nechal. Byla opravdu roztomilá když spala. Nemohl jsem z ní spustit oči. Když jsem ji políbil nechtěl
jsem to ukončit. Chtěl jsem pokračovat v líbání ale
řekl jsem ji jen ochutnat. A abych to neporušil
musel jsem to udělat. " Jsi tak krásná Yn. "
" Ani nevíš jak moc tě miluju. " Šeptal jsem ji do ouška.

Nemohl jsem usnout a tak jsem si ji pomalu vzal do objetí abych ji nevzbudil. Nakonec jsem usnul.

Ráno...

Yn Pov
Když jsem se probudila, cítila jsem jak mě Jungkook
má v objetí. Moc mi to nevadilo ale už jsem si
chtěla udělat ranní rutinu a tak. Ale asi si na to
budu muset zvykat každé ráno, jestli tu budu u něho přespávat. Pomalu jsem pustila jeho ruku kterou mě držel kolem pasu. Vstala jsem potichu
abych ho nevzbudila a šla opatrně dolu, podívat se
jestli je už někdo vzhůru nebo jsem první.

Když jsem šla dolu, zatím jsem nikoho neviděla.
Šla jsem tedy do kuchyně a tam také nikdo nebyl.
Chtěla jsem kluky překvapit a tak jsem jim udělala snídani. Uvařila jsem volské oka. Mám je ráda na tvrdo a tak jsem to zkusila udělat i klukům. Snad jim to bude chutnat. K tomu jsem jim dala nějakou zeleninu ať mají v sobě nějaké vitamíny. Nakrájela
každému chleba a připravila na stůl. Dodělala jsem
čaj a pomalu přicházeli kluci.

" Co tu tak voní? " Zeptal se Yoongi hladově.
" Hmmm.... Yn dělá snídani! " Křičel Hobi.
Všichni kluci rychle utíkali do kuchyně na jídlo.
Přišli ale Jungkook ještě spal. " Kluci, než se pustíte do jídla tak chvíli počkejte na mě až se vrátím z Jungkookem. " Řekla jsi. " No dobře mami. " Odpověděl Jin. Zasmála jsem se a šla pro Jungkooka.

" Kookiee, vstáváme.. " a pohladila jsem ho po jeho krásné tváři. " Hmm, prosím ještě chvilku mě nech dospat. " Odpověděl mi. " Kookiee.. " zašeptala jsem mu do ucha. " Snídaně na tebe čeká. " Když jsem to dořekla hned otevřel oči. Koukal na mě, pak rychle vstal z postele a obejmul mě.

Šli jsme dolu a začali všichni jíst. " Je to moc chutné Yn! " Řekl Namjoon. " Děkuju. " Odpověděla jsem mu. " Chutná to jak od Jina. " Řekl Tae. " No dovol, to si vyprošuju! " Řekl Jin. A všichni se smály. " Na mě nemáš Yn. Musela by jsi mě hodně překonat. " Dořekl. " Jine, nehádám se kdo má jídlo dokonalé. Jsem ráda že to chutná aspoň vám. " Odpověděla jsi mu. Všichni se najednou zarazili. " Jak jako nám? Yn... " Řekl Jungkook. " N-no... Chtěla jsem si to připomenout. Už dlouho jsem tohle jídlo nevařila a ani jsem ho už nikdy nechtěla udělat... " Řekla jsem.

" Jak to? " Zeptal se mě Jimin docela smutně. "
Naposledy jsem ho vařila před 4 lety. " Všichni se divily. Bylo ticho a tak jsem ještě řekla. " Pro moji mladší sestru. "
" Ty máš mladší sestru? " Zeptal se mě Jungkook.
Podívala jsem se na něho. " Kolik jí je Yn? " Optal se mě Tae. " Teď by ji bylo 11 let. " Řekla jsem. " Copak se stalo? " Optal se mě Namjoon. " N-no umř-ela. "
A začali se mi do očí hrnout slzy. " Omlouváme se,
to jsme nevěděli. " Omlouval se Jungkook. Pak mě pevně obejmul a mohla jsem se vyplakat do jeho hrudě. " Upřímnou soustrast. " Řekl Jimin. " D-dě-kuj-u. " Řekla jsem mezi vzlyky.

Když mě pustil začala jsem si utírat slzy abych nebyla slabá před nimi. " Dobře, přejdeme na jiné téma. " Hned co jsem to dořekla někdo zvonil.
" Ahh, půjdu otevřít. " Řekla jsem.

Když jsem šla otevřít dveře, myslela jsem že vidím špatně. " Co tu děláš Yoo-Soo? " Řekla jsem. Viděla jsem jak je celá dobitá. Asi ji někdo zmlátil. Když se podívala na mě hned řekla: " Yn, ano vím jak moc jsem ti ublížila ale teď mi prosím věř. Potřebuji ti všechno říct, já už to nemůžu držet a všem škodit. "
Vzpustila toho na mě hodně a tak jsem ji tam nechtěla nechat stát a řekla ať jde dál. Když jsem zavřela dveře šla jsem za klukama a ona mě následovala. Kluci se na ni podívala tím vražedným pohledem ale zároveň šlo vidět, že chtějí vědět, co se stalo.

" Vím že jsem všem ublížila ale potřebuju tvojí pomoc Yn. Ano vím nezasloužím si pomoc ale ty jediná můžeš pomoc sobě a i klukům pokud nechceš aby se jim něco stalo.. " řekla. Kluci se na mě nechápavě podívaly. " Yn, nechceš ji věřit? Co by se nám stalo? " Řekl Yoongi. " Yn, nedělej nic co nechceš. " Řekl Jungkook a šlo na něm vidět že se bojí. " Neboj te. " Odpověděla jsem. " Takže mi pomůžeš? " Řekla. " Co se děje? "

" Pamatuješ si toho kluka ze střední, jak se ho celá škola bála protože byl silný a všem ubližoval? " Řekla. " Jo, pamatuji.. " odpověděla jsem. " On... On si mě předtím, když jsi sem nastoupila, zavolal abych
přišla k němu že má pro mě práci... "

* Pokračování příště *