I Still Love Him || JJK

He cheated on me

Přeskočíme nějaký čas

Jungkook POV:
Dnes je to 6 měsícu od doby kdy Yn zemřela. Yn byla naše záchrana. Když nám nestíhali dodělat makeup vždycky nám ho doděla. Byl obyčejný ale hezký. Teď tu už není a místo Yn přišla nová dívka.

Moc nadšený jsem nebyl. Potom co tu není Yn jsem moc uzavřený. Z nikým nemluvím a nemám ani náladu. Vždycky po koncertě nebo po cvičení jdu do svého pokoje a tam jsem zavřený celý dny.

" Jungkook? " A vešel do místnosti Jimin.

" H-hmm? " Hned jsem si utřel slzičky, které padaly po tvářích.

" Předemnou nemusíš skrývat svoje plakání. Taky pořád pláču, a vím jak moc ti chybí... " Řekl smutně a sklopil hlavu dolů.

" Já... Jen jsem... " Nemohl jsem prostě mluvit. Nešlo to. Můj hlas býl zlomený.

" Nemusíš mi nic říkat. Rozumím ti, klidně se dál vyplakej. " A začal jsem hned plakat. Byl to fakt šílený pocit, když už tu není v přítomnosti Yn.

Po chvíli jsem přestal plakat. Utřel jsem si slzy a řekl: " Proč si vůbec přišel? "

" Musím tě seznámit s naší novou maskerkou... "

" Ahh. Tak pojď. " A šli jsme dolů.

Sešli jsme dolů a u dveří už stála naše maskérka. Když jsem se na ni podíval, nemohl jsem tam dojít. Mé srdce se zastavilo. " Na co čekáš? Tak už pojď! " Křičel Jimin.

" J-já... Já ne-mů-nemůžu... " Začal se mi třást můj hlas.

" Co se z tebou děje? " Ozval se Taehyung.

" Já.. já... " Chvíli bylo ticho. Ta naše nová maskérka na mě koukala. Jen mě zarazilo proč tak na mě kouká. Dívala se na mě jako kdyby se o mě hrozně moc bála. Ten její obličej, oči, rty... Prostě úplně přesně vypadala jako Yn.

" Še-š t-to ty Yn? " Zeptal jsem se ji.

" Ehmm.. " Šlo vidět, že přemýšlí co mi na to říct. Po chvíli řekla: " Já nejsem Yn... " a dívala se do země aby nenavázala oční kontakt.

" No dobrá.. " Řekl jsem.

" A jak se jmenuješ? " Zeptal jsem se ještě.

" Yeonju, těší mě... " Řekla dívka.

" Taky. " A šel jsem zpátky do svého pokoje.

Zamkl jsem se v pokoji a sedl si na zem. " Prosím řekni mi že je to Yn! Vždyť vypadá úplně přesně stejně jako moje Yn!! " Říkal jsem si v duchu.

" Co blázním.. vždyť Yn je už 6 měsíců mrtvá. Je blbost že může být živá.. to by mi doktoři řekli.. "
U téhle myšlenky jsem se na chvíli pozastavil. " Nebo mi lhaly? " Co když mi lhaly, ale to by přeci neudělali.

Nakonec mi to nedalo a stejně jsem se musel ujistit. Nikdo dole nebyl což bylo dobře. Nepotřebuji otázky typu jsi v pořádku? Jak je ti... Už mě to unavuje.

Když jsem šel do nemocnice, zrovna jsem potkal doktora který ji měl na starosti.

" Dobrý den prosím vás.. pamatujete si ještě na jednu vaší pacientku jméném Yn?? "

" Dobrý den, jistě ano pamatuji. Vlastně umřela né? "

" No... Na to jsem se právě chtěl zeptat.. " když jsem to řekl, doktor se na mě koukal nejistě. Jako by mi něco tajil.

" Prosím vás řekněte mi pravdu. Chci to jen vědět abych se zbytečně netrápil. Chci vědět jestli opravdu žije abych byl aspoň trochu v dobrém stavu. "

Chvíli uvažoval ale nakonec řekl: " Něco vám řeknu, ale slibte mi že to nikomu neřeknete.. "

" Slibuju! " Řekl jsem.

Doktor mě zavedl do nějaké místnosti kde byly samé postele.

" Když jsem vám řekl že Yn je mrtvá, po chvíli jsme ji už museli odpojit stroje. Jenže se najednou stal zázrak a začala reagovat. Stroje sme rychle připojili a udělali další kroky k tomu aby byla teď v pohodě.. "

" Takže mi chcete říct že Yn opravdu žije?? " Řekl jsem docela zmateně ale zárověň mě přešel smutek.

" Ano.. právě leží za váma.. " a odkryl závěsi. Nevěřil jsem vlastním uším. Pomalu jsem se otočil abych na ni viděl.

" Právě teď je v umělém spánku, tak jak jsem vám to už jednou říkal. Během toho žádné komplikace nenastali a tak by se měla pomalu zítra probouzet. "

Hned jsem si sedl vedle ni. Chytl za ruku a davál ji polibky na čelo. " Pane doktore hrozně moc vám děkuju! "

" Není vůbec zaco. Pokud možno, ještě to neříkej te nikomu.. "

" Neboj te, můžu tu ještě zůstat? "

" Samozřejmě.. " a odešel.

" Achh Yn... Miluji tě! Pokud mě slyšíš přijď prosím zítra na párty kterou uspřádal náš manažer.. " a dal jsem ji pusu do vlasů a musel jsem odejít. Nemohl jsem u ní zůstat déle protože mám povinnosti.

Klukům jsem nic neřekl! Choval jsem se stejně jako předtím. Zašel jsem do pokoje a zamkl se zase. Tam jsem se mohl radovat se.

|Poskočíme časem|
* Žádná nenávist vůči Jungkookovi!!! *

Už jsme byly na párty. Pořád jsem čekal jestli opravdu příjde Yn. Byl jsem u baru. Kluci si užívaly, někteří už byly opilí. Já jsem pořád do sebe naléval sklenice vína. Po nějaké době jsem se opil taky. Yn stále nepřišla. A tak jsem už na to čekaní vykašlal a nalil do sebe tvrdý alkohol.

Byl jsem tolik opilý že jsem už nebyl při smyslech. Po chvíli zamnou přišla nějaká dívka a řekla: " Neměl bys tolik pít.. zachvíli příjde Yn! "

Podíval jsem se na dívku. Vypadala úplně stejně jako Yn.

" Y-n "

" Posloucháš mě vůbec? Říkám že nejsem Yn ale Yeonju!! "

Tvrdě jsem ji chytl za ruku a odvedl do nějaké místnosti poblíž vchodu. " Moc jsi mi chyběla Yn! "

Yeonju POV:
Chytl mě za ruku a odvedl do místnosti která byla poblíž vchodu. Pak mi řekl že jsem mu moc chyběla. Nejsem jeho Yn ale její nevlastní sestra. Bohužel jsem musela jít za ní protože jsem neměla kam jít. Po chvíli mě začal líbat.

Chctěla jsem se od něho odtrhnout ale nešlo to. Začal mě líbat zhruba. Nemohla jsem se odtrhnout, měl velikou sílu. Po chvíli mě položil na zem a začal sundavovat ze sebe oblečení. Znovu mě začal líbat a pak už do mě vjel. Začal me šu**t.

Nic z toho co se dělo jsem nechtěla. Byl vážně hrozně opilý a myslel jsi že jsem Yn. Mrzelo mě to ale nemohla jsem nic dělat. Nechala jsem ho radši být. Po nějaké chvíli do místnosti přišla nějaká dívka a řekla: " Jungkook?!! "

* Pokračování příště *