I Still Love Him || JJK

Please forgive me

" Jungkook?!! "

Jungkook přestal a podíval se na dívku, která stála u dvěří?

" Yn? Vždyť si... " Byl překvapen. Alkohol nebyl dobrý nápad v něm. Věděl že Yn žije ale nepamatoval si, že na ni čeká dnes na párty.

" Wow.. chtěla jsem tě překvapit... Ale máš jinou zábavu! " Řekla Yn.

" Yn poslouchej mě, není to tak jak to vidíš. Jungkook je dost opilý, a myslel si že jsem ty protože jsme stejný. " Řekla Yeonju.

" Vždyť se ani neznáme. Jak mě můžeš znát.. " řekla sklamaně Yn.

" Jsem tvoje nevlastní sestra.... " Odpověděla i když to nechtěla říct protože to musela držet v tajnosti a aby to nevěděl Jungkook že patřím k Ynině rodině.

" Yn.. podívej... Já.. "

" Jungkooku není potřeba nic říkat! Ano žiju ale moc dobře jsi věděl že jsem živá a stejně si mě podvedl! " A stékali velké slzičky po tvářích.

" Jak tohle.. " nedořekl to protože jsi přesně věděla co ti chtěl říct. " Všechno mi řekl doktor. Není potřeba si tu lhát! " A plakala jsi ještě víc.

" Yn prosím, odpusť mu! Je opilý neudělal to schválně. Miluje tě víc než si myslíš. On není ten typ toho člověka... "

" Víš co Jungkook? Je konec. Užívejte si dál... Zapomeň na mě. " Řekla jsi se slzama v očích.

Jungkook také plakal. Moc dobře věděl že udělal tu největší chybu kterou moch udělat ale ví že je to kvůli pitomé opilosti.

" Ynine! Prosím neodcházej.. " řekl zlomeným hlasem.

" Proč bych nemohla. Co jsi dělal těch 6 měsíců co jsem tady nebyla hmm?? Podváděl jsi mě pořád? Já jsem byla tak blbá, že po takové době jsem rozhodla říct ti pravdu co k tobě cítím, a ty mě jednoduše podvedeš.. "

" Ynine, prosím.. " A u toho vzlykal. Šel k tobě a přitáhl si tě do objetí. Ty jsi ho ale neobjala, naopak odstrčila.

" Notak Yninee, víš že tě miluju nejvíc na světě! Prosím odpusť mi... "

" Už mi takhle neříkej! Nejsem pro tebe nic! " Křičela jsi.

Chvíli bylo ticho. Po chvilce ticha jsi se rozhodla už odejít. Není důvod tam déle zůstát a tak ses otočila a aniž bys cokoliv řekla, zavřela jsi za sebou dveře a odešla.

Byl krásný čerstvý vzduch který byl příjemný dýchat. Když jsi višla ven, začalo pršet. Neměla jsi potřebu se schovávat před deštěm ale naopak v něm chodit. Teď byl správný čas se pohybovat po dešti.

" Na co čekáš?!! Nekoukej tak na mě a jdi už za ní!!! " Křičela Yeonju na Jungkooka.

Jungkook neváhal a rychle běžel za tebou.

Kapky deště dopadaly na tvou tvář. V ten moment nešlo poznat jestli vodopády na tvé tvářy jsou slzy a nebo kapky deště. Všechno jsi si vyčítala. Po prvním incidentu jste se udobřili ale pak jsi byla unesená a znásilněna. Když už to vypadalo nadejně, Jungkook tě podvedl.

Procházela ses deštěm pořád dál a ani si nevěděla kde jsi. Nikdo kolem tebe nebyl. Najednou tě někdo chytil kolem pasu. Neviděla jsi mu do obličeje.

" Yninne, odpusť mi! Vážně jsem to nechtěl. Jak jsem byl opilý, tak jsem na tebe pořád myslel až každá dívka byla úplně stejná jako ty.. "

Nic jsi neřekla. Jenom jsi mu naznačovala aby tě pustil. Nakonec tě pustil. Otočila si se k němu. Po chvíli vašemu očnímu kontaktu jsi mu dala facku.

" Já jsem ti kurňa věřila!!! Věřila jsem ti chápeš?? "

Chtěla jsi mu dát další facku ale už tě chytl za ruku.
" Pust mě!! "

" Až mi odpustíš.. " řekl.

Neřekla jsi nic. Tohle se nedá odpustit a tak si radši byla zticha a držela se za tu ruku. Jungkook si všiml že, celé tvoje oblečení je promoklé a nechtěl aby jsi byla nemocná a tak tě vzal správnou cestou domů.

Celou cestu jste byly oba dva zticha. Jungkook tě tahal za ruku docela silou a už tě to bolelo. " Prosím pusť mě. Bolí mě to. " Jungkook ale neodpověděl. Rád tě poslouchá ale teď tě nechtěl pustit. Tahal tě ještě víc.

" Jungkook!! Bolí mě ru-ka. " Pořád nic.

Po několika minutách ste došli domů. Odtáhl tě až do svého pokoje, tam tě až pustil a zamkl dveře.

" Co děláš?!! Nech mě jít!! " Křičela jsi.

Pořád nepromluvil. Natáhl k tobě ruku, protože ti chtěl dát za uchu tvůj neposlušný pramínek ale okamžitě si sebou cukla. Od té doby co se ti to stalo, máš trauma a bojíš se kluků.

" Yn, vím že potom všem co se ti stalo se hodně bojíš ale víš že bych ti nikdy neublížil. " Začaly mu téct slzy po jeho mokré tváři.

" Jeone Jungkooku... Nech mě jít. Nemusím ti odpustit už vůbec. Akorát to zhoršuješ ještě víc... " Řekla jsi smutně.

Chtěla jsi, aby tě nechal jít, protože ho teď nechceš vidět ani slyšet. Jungkook pořád na tebe koukal. Už sám věděl že to nemá dneska cenu a tak odemkl dveře aby jsi mohla odejít. Když je odemkl hned jsi odešla.

Jungkook POV:
Koukal jsem na ni jak odchází. Byl jsem tak na dně. Všechno jsem pokazil. Šel jsem si lehnout abych na tohle všechno zapomněl. Hned jsem unsul.

Druhý den ráno jsem se probudil. Měl jsem hrozné bolesti hlavy. Chvíli jsem přemýšlel co jsem dělal minulou noc protože si na ni absolutně nevspomínám. Nakonec jsem si vzpomněl na všechno.

Byl jsem opět smutný. Najednou jsem slyšel dole na chodbě nějaký hluk a tak jsem se rozhodl že se tam půjdu podívat. Sešel jsem dolů a viděl kluky jak drží hlavní dveře aby Yn nemohla odejít.

" Yn, neodcházej od nás. Ano, Jungkook udělal chybu ale víme všechno od Yeonju. Byl hodně opilý a jak jsi mu hrozně moc chyběla viděl tě už všude. Měl z toho halucinace. Celé dny byl zavřený ve svém pokoji a byl zamčený. S níkým nepromluvil. Vyšel ven jen tehdy když jsme šli cvičit a nebo jeli na koncert! " Říkali kluci.

" Počkej Yeonju je ta dívka z kterou si to rozdal? "

" Omylem! " Zdůraznil Yoongi.

" Tak proč to udělal?! " Řekla Yn.

" Byl opilý.. " Řekl Jin.

Jimin si všiml že je odposlouchávám a tak řekl: " Yn, celých těch 6 měsíců se kvůli tobě trápil a myslel si že jsi opravdu umřela. Nikdo nevěděl že začneš reagovat až po šocích. Odpusť mu. "

Začal jsem plakat. Přišlo mi to všechno líto. Opravdu jsem si myslel že už se Yn nikdy nevrátí. Šel jsem za nima.

" Yninee... " Řekl jsem.

Otočila se. Šel jsem k ní blíž abych ji obejmul ale nenechala se.

" Pro-sím odpu-sť mi. "  Řekl jsem mezi vzlyky.

Yn POV:
Chvíli jsem váhala. Chtěla jsem mu odpustit ale prostě to nešlo, i přes to že jsem věděla že byl opravdu opilý. Tak moc jsem chtěla ale bála bych se zrady a toho že to udělá znova. Nešlo to.

" Jungkookiee, tak moc bych chtě-chtěla ale... "

" Ale? " Řekl.

" Pro-miň, já ne-nemů-nemůžu... "

* Pokračování příště *