I Still Love Him || JJK

Please save her

" Héjj!!!! Přestaň te oba dva!!! " Křičel jsem na ně.

Oba přestali, stáli tam a dívali se na mě.

Ten chlap, jehož jméno jsem neznal se najednou přiblížil ke mě. " Jak se ti vede, bez tvé milované Yn? "
" Kdo jsi ty zasranej hajzle! " Řekl jsem.

Usmál se a řekl: " Jsem její strýc. "

Byl jsem zticha. Zkrátka jsem byl v šoku. Ynin strýc? Nic nám o něm neříkala, jen mluvila o rodičích. Určitě nám to vysvětlí, teď je hlavní, najít ji.

" Kde ji držíš? " Zeptal jsem se v klidu.

" Nechám si ji u sebe až do konce svého života! " Řekl ten muž.

"Něco jsem ti řekl Kwang!!! " Řekl Ha-Joon.

" Jsem přece tvůj otec!! Nemusíš mi říkat jménem. "

Teď jsem se ještě víc zarazil. On je jeho otec, takže Ha-Joon patří do Yniny rodiny?!

Ha-Joon POV:
Když už přišel Jungkook, tak jak jsem to měl naplánované, rozhodl jsem se mu říct celou pravdu. 

" Jungkook, musím ti říct celou pravdu! " Řekl jsem mu.

" Jestli se mi rozhodneš lhát, zabiju tě jasný?! " Řekl Jungkook.

" Neboj.. Chci ti říct celou pravdu o Kwangovi a mě. "

" Fajn, ale chci vidět Yn! Jinak si nic nevyslechnu. "

" Dobře! " Řekl jsem mu, a šel za ním. Vzal ho za ruku a zavedl tam, kde jsem ji držel.

" Ha-Joon !!!!!! " Křičel Kwang. Zastavil jsem se ale neotočil. Jungkook na mě koukal. " Než se rozhodneš něco říct, měl by jsi se uklidnit! Nebylo by vhodné dělat takové divadýlko před policií.. "

" Cože jsi?! Já tě zabiju!! " Chtěl jít ke mně ale slyšeli jsme houkání policejního auta. Kwang věděl že už není úniku a tak čekal. Policie ho spoutala a odvezla ho. Já už jsem měl konečně štěstí ho vzít v klidu za Yn.

Y/n POV:
Když Ha-Joon s Kwangem odešli pryč, byly jsme tam sami s Yoo-Soo. Skoro jsem cítila jako kdyby mé tělo omdlívalo, neměla jsem vůbec sílu nato se aspoň pohnout. " Yoo-S..Soo " Řekla jsem rychle v bolestech. " Pro-sím že už je po všem? " Řekla mi Yoo-Soo.

" Neboj s-se, zachvíli vš-ec-všechno sko-nčí... " Odpověděla jsem. Hned co jsem to dořekla, jsem slyšela tichý vzlykání. " Yoo-Soo pr-osím nepla-k-kej.. "

" Dobře. " Řekla.

Bezmocně jsem ležela na posteli. Koukala se do stropu. Pořád jsem se modlila aby už všechno skončilo a já byla zase s Jungkookem. Až teď jsem si uvědomila jako kdybych věděla že se mi tohle všechno stane. Naposledy jsem Jungkooka pevně objala a zároveň se z ním loučila.

Po chvíli co jsem byla v klidu jsem trochu síly nabrala a otočila se na bok a zkoušela hledat na zemi, jestli tam neleží něco, čím bych mohla odemknout ty řetězi. Nakonec jsem tam našla nějakou pinetku.

Zkoušela jsem to, ale moc se mi nedařilo. Byla jsem zase vyčerpaná. Už jsem to moc nedávala. Po nějaké chvíli se mi to podařilo. Byla jsem šťastná že jsem se z toho dostala a mohla nás z Yoo-Soo vysvobodit.

Vstala jsem z postele. Myslela jsem že hned omdlím. Celé tělo se začalo třást. Moc mě bolela hlava, mé ruce se také začali třást. Pomalu jsem udělala krok ale spadla jsem. Mé nohy mě hrozně bolely. Byla jsem vyčerpaná.

" Jsi v pořádku? " Řekla Yoo-Soo.

" Ne-boj.. Zachrání-m ná-ss.. "

Pomalu jsem se zvedala. Nakonec jsem se pomalu dostala k posteli kde leží Yoo-Soo. V místnosti byla pořád tma a tak jsem nevěděla kde začíná její postel. Zakopla jsem o kus řetězu který trčel z postele na zem a spadla jsem. Během pádu jsem se silně uhodila do hlavy.

Ležela jsem na zemi. Mé tělo to už nezvládlo a tak jsem upadla do bezvědomí.

Jungkook POV:
Když mě Ha-Joon odvedl do místnosti kde měla být Yn, nikde jsem jí tam neviděl. " Kde je Yn?! " Křičel jsem na Ha-Joona.

" Přísahám že tu ležela na téhle posteli. " Řekl.

" Pr-osím zachraňte nás. " Řekla jedna osoba ze zadu.

" Yoo-Soo? " Řekl jsem.

" Prosím zachraň ji, než bude pozdě! " Řekla a rychle jsem šel na druhou místnost. Viděl jsem Yoo-Soo a Yn ležet na zemi.

" Yn!! " Rychle jsem šel k ní a vzal ji na klín.

" Yn, slyšíš mě? Prosím odpověz. " Začal jsem plakat.

Poplácal jsem ji na tváře ale nereaguje, i s tělem a pořád nic. Plakal jsem hrozně moc. Mé srdce se zastavilo a rozlomilo na tisíc kousků. Mezitím co jsem se ji snažil probudit, ležela v mé náruči už bez života.

" Yn nééé!!!!! To mi nemůžeš udělat!!! " Křičel jsem.

" Ha-Joon vem Yoo-Soo a přiveď ji k Yoongimu! " Řekl jsem mu.

Rychle jsem vzal Yn do náruči a šel s ní do nemocnice. Když jsem vyšel ven, všichni na mě koukali. Pořád jsem tak moc plakal. " Co se stalo? " Zeptal se Jimin.

" Jimin teď ne-není čas, přijďte do nemo-c-nice. " Řekl jsem mezi vzlyky a nesl bezvládně Yn.

Běžel jsem do nemocnice, byly mi všichni jedno. Nezajímalo mě že mě uvidí ARMYS, pro mě byla hlavní Yn. Všichni na mě v nemocnici koukali, hlavně na mou Yn. Našel jsem rychle nějakýho doktora a předal mu ji. " Prosím! Přiveďte ji zpátky! Nemůžu o ni přijít! " A klečel jsem na kolenouch. Pořád jsem plakal jako kdybych vypustil ze sebe svou duši.

* Pokračování příště *