Osud si nevybírá...

Změna plánu... část první.

Ve skleníku jsme si rozdělili práci, chtěli jsme to mít co nejdřív hotový. Během toho jsme probírali detaily k zítřku. Dracovi se můj plán stále nelíbil a to jsem mu neřekla že o tom Mattheo neví. Uklízela jsem věci do skříňky, když najednou jsem zaslechla ,,Ty svině!" Zprvu jsem byla v šoku, ale když jsem se otočila rychle jsem pochopila proč to Draco řekl. Na prstu mu vysela zakousnutá mandragora a on se jí snažil vyvléct. Já se mohla potrhat smíchy, ale on najednou řekl ,,Mohla bys mi místo toho smíchu pomoct?!" Zněl lehce podrážděně. Došla jsem k němu a společně jsme ho zbavili nechtěného kamaráda. Já se po chvilce přestala smát a podívala se na jeho ruku zda tam nic nemá. Když jsme měli vše hotové oba jsme stáli tam co prvně, když jsme se tu potkali... řekla bych že to byl první moment kdy mezi námi začalo něco být. Oba jsme se podívali a já uviděla jak se usmál.
Nat: ,,Co?"
Draco: ,,Nic jen-"
Nat: ,,Nostalgie?" Dořekla jsem za něj větu a usmála se.
Draco: ,,Tak nějak..." zasmál se.
Došla jsem k němu a políbila ho na tvář a prohrábla mu vlasy. Bylo to trochu zvláštní a však ani jeden z nás nic neřekl. Poté jsem si vzala věci a otočila se k němu. On stál najednou hned za mnou a vzal mi věci. Poté mě pobídl ať jdu. Celou cestu mi věci nesl a my prohodili ještě pár slov. Doprovodil mě až ke koleji a tam jsme se rozloučili. Já si vzala věci a šla k sobě. Tam na mě už čekali holky, rychle jsem se nachystala a společně jsme šli ke Zmijozelu. Během chvilky jsme našli Lilith a ta nás vzala za ostatními. Mattheo i Draco na mě koukali, nejspíš nečekali že mě tu dnes uvidí. Já ale měla v plánu udělat něco co už nejde dál oddalovat. V kapse jsem měla lahvičku s lektvarem pro zrušení slibu. Usadili jsme se a zapojili se do konverzace. Poté jsem se nabídla že dojdou pro něco k pití. Šla jsem spolu s Dracem který se začal ptát proč jsem mu neřekla že tu budu. Já jen pokrčila rameny a nechali jsme to být. Když jsme před sebou měli tácek s pitím vzala jsem si dvě sklenky stranou a vytáhla z kapsy lektvar. Draco se na mě podíval a měl nechápavý výraz.
Draco: ,,Co to-"
Nat: ,,Je? Lektvar..." dokončila jsem za něj.
Draco: ,,Jaký?" Něž jsem ale stihla něco říct ozvalo se vedle nás.
Mattheo: ,,Jak to šlo ve skleníku?"
Nat: ,,Dobrý..." chystala jsem se lektvar nalít do jedné sklenky a poté do druhé.
Mattheo: ,,Co to?"
Draco: ,,Lektvar..." odpověděl mu i když sám víc nevěděl.
Mattheo: ,,Jaký? A komu to chceš dát?"
Nat: ,,Tobě..."
Mattheo: ,,Mě?!" Podíval se na mě trochu zaskočeně.
Nat: ,,A jí!"
Draco: ,,Počkej to je ten lektvar pro zrušení toho slibu?" Já jen kývla a oni se na sebe oba podívali.
Nat: ,,Snad jste nemysleli že jsem zapomněla ne?"
Draco: ,,Fajn a jak chceš přimět Ari aby to vypila?"
Nat: ,,To nechte na mě..." řekla jsem a Mattheo po chvilce vypil obsah sklenky. Já vzala sklenky pro mě a Ari a šla jsem za ní. Stála o kus dál u baru.
Nat: ,,Ahoj..."
Ari: ,,Co ty-"
Nat: ,,Nezačali jsme zrovna nejlíp... uznávám přehnala jsem to. Musím respektovat že jsi s Mattheem... jsi lepší a tak jdu uznat porážku." Řekla jsem ironicky, což ona nepoznala. Usmála se, nejspíš jí to dělalo dobře na její velké ego.
Ari: ,,Fajn... jsem ráda že ti to došlo..."
Nat: ,,Tak na budoucí paní Riddlovou je to tak?"
Ona se usmála a poté si přiťukla. Pak jsme se oba napili a já řekla že už musím jít. Otočila jsem se a došla zpět ke klukům. Stoupla jsem si mezi Matthea a Draca. Oba se usmívali a já se zeptala zda vypil vše ve skleniččce. On mi ji prázdnou ukázal a já poté jen nenápadně mávla hůlkou a řekla ,,Infragilis Opus". Mattheovi se na ruce rázem objevil kouzelný slib který se zrušil. Oba se na sebe podívali a poté se podíval na mě. Já se usmála a vypila další sklenku s pitím.
Draco: ,,Tohle chce přípitek lidi!"
Nat: ,,Souhlasím..." Mattheo nám podal pití a s úsměvem na tváři najednou řekl...
Mattheo: ,,Tak na budoucí paní Riddlovou?" Já se najednou zarazila a viděla jak se oba smějí.
Nat: ,,Takže jste poslouchali jo?" Řekla jsem trochu naštvaně.
Draco: ,,Tohle jsme si nemohli nechat ujít..." zasmál se.
Nat: ,,Vtipný... upřímně jsem myslela že vrhnu když jsem jí tohle vše říkala... díky bohu je tak blbá že na to skočila." Řekla jsem a Mattheo se usmál.
Mattheo: ,,Vidíš! Jsi okouzlující, ale ve skutečnosti jsi zkažená jako my!" Řekl a usmíval se.
Nat: ,,Myslíš že jsem úchvatná?" Řekla jsem a usmívala se.
Mattheo: ,,Změňme téma..." řekl a jakoby se styděl.
Nat: ,,Ty jsi myslíš že jsem okouzlující?!" Smála jsem se a chtěla ho obejmout. On mě ale s úsměvem odstrčil a řekl...
Mattheo: ,,Tak jo... tohle stačí. Dej ruce pryč..."
Nat: ,,Posledně jsi chtěl abych-"
Přerušil mě něž jsem stihla říct něco víc. Objal mě a usmíval se. Potom jsme společně šli za ostatními a vzali jim pití. Seděli jsme tam společně a popíjeli. Najednou nás Lilith vytáhla s holkami na parket a společně jsme tančili. Najednou začala hrát píseň ,,Mi Casa Su Casa" a Lilith se usmála, to už jsem věděla že má něco za lubem. Začala pozpěvovat a tančit u toho. Poté ukázala na kluky sedící u stolu, sledovali nás a smáli se, když věděli co Lilith chce. Ginny vzala Hermionu a společně došli pro Thea a Matthea. Oba se k nám nakonec přidali a Lilith se snažila vytáhnout i Draca, ale ten protestoval. Stále jí odstrkoval a pak se začali dohadovat. Mě to připomnělo náš první společný večírek, když jsem Lilith pomáhala ho přemluvit. ,,Good is a Dancer" byla další píseň na kterou všichni tančili a já po chvilce váhání šla pomoci Lilith s Dracem. Došla jsem k nim a oba na mě koukali. Ovšem Lilith byla nadšená že jí jdu pomoc, zato Dracovi došlo proč jsem přišla. Usmála jsem se a vzala ho za ruku. Obě jsme s Lilith tančili do rytmu a každá ho držela za ruku. Snažili jsme se ho zvednout a on po nějaké době konečně podvolil.
Poraženým tempem, avšak s úsměvem na tváři, nakonec šel s námi za ostatními. Kluci se ho ujali a on se nakonec nechal strhnout davem a tančili s námi. Chvilkami jsme tančili každý sám a chvilkami zase ve dvou. Různě jsme se střídali a když byla Hermiona s Theem, Ginny s Mattheem a Lilith s Lucasem. Já byla s Dracem, zprvu mi to přišlo nevinné a však najednou začala hrát ,,Un Holy" a právě v ten moment jsem is vzpomněla na vše z prvního večírku. Nemohla jsem se ubránit té nostalgii a pocitům spojených s ním. Zadívala jsem se na Draca, najednou mi přišlo že se mezi námi něco děje a nejspíš jsem to nevnímala jen já. Oba jsme rázem zvážněli avšak jsme nepřestávali tančit. Začalo mezi námi být něco víc a my oba byli mimo realitu. Snažila jsem se vnímat okolí, ale nešlo to. Oba jsme byli v pokušení a prahli po polibku toho druhého. Já se ale najednou probrala a došlo mi že nás může Mattheo vidět. Otočila jsem se a uviděla jak na nás kouká s vážným výrazem. Chtěla jsem za ním jít, ale on odešel. Podívala jsem se na Draca a vyčítala si své pocity. Poté jsem šla rychle za Mattheem, který šel k sobě na pokoj. Vešla jsem a snažila se ho chytit za ruku, on sebou ale škubl a zeptal se vážně...
Mattheo: ,,Tak?..."
Nat: ,,Mattheo..."
Mattheo: ,,Viděl jsem vás Nat... nejde o to že by mi vadil fakt že k němu snad něco cítíš, jde o to že mi tvrdíš že to tak není! I když oba víme pravdu..."
Draco: ,,Brácho... není to její-" najednou tam stál a začal se do toho míchat.
Nat: ,,Ne! Tohle není tvoje věc..."
Mattheo: ,,Já bych řekl že je..."
Nat: ,,Tak fajn... chcete to řešit společně. Proč ne, Draco? Upřímně mám tě ráda, záleží mi na tobě, po tom co jsi mi řekl pravdu mám v hlavě zmatek... nevyznám se ve vlastních pocitech, ale jedno vím... nechci ublížit ani jednomu z vás! Přemýšlela jsem o nás, hodně... ale zároveň se toho hodně stalo přes ten týden co jsme byli pryč. Něco mezi mnou a Mattheem je, mrzí mě že jsem ti tenkrát ublížila... nechtěla jsem. Kdo ví co bude, ale teď- teď jsem s Mattheem a byla bych ráda, když bychom spolu zvládli vycházet jako dřív... bez toho aniž bychom řešili pletky mezi námi." Vychrlila jsem na ně a oba jen koukali. Nejspíš toho na ně bylo moc.
Draco: ,,Já- souhlasím..." řekl po chvilce trapného ticha a podíval se na Matthea.
Mattheo: ,,Takže kdybys teď mohla tak bys s ním-" já ho přerušila a křikla na něj.
Nat: ,,Ježíš Mattheo! Můžeme to prosím nechat?!"
Mattheo: ,,Já se jen ptám..."
Řekl a já vlastně nevěděla co říct. Jen jsem zakoulela očima a zavrtěla hlavou. Nechtěla jsem to furt řešit a tak jsem bez jediného slova prošla mezi nimi. Šla jsem dolu za ostatními a nechala je tam. Ať si to případně vyříkají sami, protože mě už tohle taky nebaví. Vrátila jsem se k holkám a šli jsme si pro něco k pití. Kluci šli s námi a poté jsme se vrátili na parket. Mattheo s Dracem stále nepřišli a tak jsem začala mít obavy zda se zase neperou. Najednou mě ale Theo chytl za ruku a zatočil mě. Usmáli jsme se na sebe a on mě pobídl ať s ním tančím. Nechala jsem se stáhnout a tak jsme tančili a trochu při tom blbli. Byla to zábava a já si to užívala, stejně jako ostatní. Když najednou jsem uviděla jak Draco s Mattheem schází se schodů a baví se. Usmívají se a rozhlíží se po místnosti. Najednou Draco řekl něco Mattheovi a oba se podívali k nám. Odvrátila jsem rychle zrak a dál vnímala Thea. Během chvilky jsme se s Theem otočili a oba stáli u nás.
Mattheo: ,,Co si myslíš že děláš?"
Theo: ,,Klid... ne každý ti chce dělat do holky..." při tom se podíval na Draca a ten zvážněl.
Nat: ,,Jenom sem tančili... nechal jsi mě tu..."
Mattheo: ,,Něco jsme řešili..."
Řekl a potom mě chytl za ruku. Řekl že se mnou chce mluvit. Šli jsme na chodbu avšak Draco šel s námi, zastavili jsme se a oba se podívali nejprve na sebe a poté na mě. Čekala jsem co z nich vypadne, oba začali říkat spousty věcí, něco o přátelství a to jak se to mezi námi všemi pomotalo. Než ale stihli dojít k pointě toho všeho uslyšeli jsme kroky a najednou zahlédli profesora Snapa a McGonagalovou společně s Brumbálem. Vypadali celkem ustaraně... a když nás zahlédli jejich ustaraného se prohloubila ještě víc.
McGonagalová: ,,Slečno Lupinová tady jste... budete muset s námi."
Nat: ,,Proč?"
McGonagalová: ,,Bylo by lepší to řešit někde v soukromí..."
Mattheo: ,,Stalo se něco?"
Brumbál: ,,Ano... a bylo by lepší když byste šli všichni.. vzhledem k situaci budeme potřebovat i vás dva..." řekl vážně a díval se při tom na kluky. Šli jsme tedy k Brumbálovi do ředitelny a usadili se. Čekali jsme co přijde, ale to co najednou řekli nečekal asi nikdo z nás.
McGonagalová: ,,Nat musím se vás zeptat... nezmínil se vám otec o tom že by se někam chystal?"
Snape: ,,Společně se Siriusem..." dodal trochu podrážděně.
Nat: ,,Ne... proč co se děje?" Všichni se na sebe podívali a já se podívala na kluky.
Brumbál: ,,Váš otec se od rána pohřešuje... večer zmizel a nechal jen tenhle vzkaz..." řekl a podal mi papírek. A já jen začala číst nahlas...
Nat: ,,Nehledejte mě... musím najít Tichošlápka..."
Mattheo: ,,Tichošlápka?"
Draco: ,,Siriuse?"