Polopravdy... část první.

53 3 4
                                    

Druhý den ráno mě vzbudil budík a já měla naspáno sotva pár hodin. Musela jsem probrat nejen sebe, ale i Draca, který nevypadal zrovna o moc vyspaleji. Oba jsme nakonec došli do třídy a ač jsem byla první kdo vešel, všichni na mě koukali a usmívali se. ,,Rušná noc?" Zasmála se Ginny a já se jen usmívala. Najednou se za mnou objevil Mattheo a políbil mě. Mě hned vzápětí došlo to že mi lže... opět se ve mě budil vztek a smutek... Uviděla jsem Hermionin zmatený výraz, který doplnila otázka.
Hermiona: ,,Kde máš svou kravatu?" Já chvilku nechápala, ale jakmile jsem uviděla zmateného Mattthea podívala jsem se na kravatu došlo mi to...
Nat: ,,SAKRA!" Rozvázala jsem si ji a strčila ji pod plášť.
Mattheo: ,,Kdes vzala..." než stihl doříct větu za mnou se ozvalo pouhé odkašlání.
Draco: ,,Ty Nat..." já se otočila a uviděla jak v ruce drží mou kravatu. Podívala jsem se na Matthea a viděla jak zuří.
Mattheo: ,,Proč má tvoji kravatu Nat?!"
Nat: ,,Já..."
Mattheo: ,,Tak ještě jinak, proč máš ty jeho?!"
Draco: ,,Kámo klid, nic se-"
Jenže než stihl doříct větu Mattheo mu jednu vrazil. Draco se ho snažil odtáhnout, ale nakonec se do sebe pustili navzájem. Snažila jsem se je zastavit, ale ignorovali mě. Najednou u nás stáli dvojčata a ptali se co se děje. Já je poprosila zda by mi pomohli je dostat od sebe a vzali je někam stranou. Chvilku to trvalo, ale nakonec je od sebe dostali a vytáhli je na chodbu.
Stoupla jsem si mezi ně a snažila se s nimi mluvit. Jediné co zabralo bylo když jsem na ně křikla ,,TAK DOST!" Oba se zarazili a já chtěla Mattheovi objasnit situaci. On mě ale bez váhání obvinil
Mattheo: ,,Takže jste spolu spali zatímco já byl..." já ho ale odsekla...
Nat: ,,Nespali... řešili jsme něco kvůli těm-"
Mattheo: ,,Kecy! Lžeš mi přímo do očí i po tom co jsme si slíbili že už žádná tajemství!" To mě jen naštvalo, jelikož já nebyla ta která lhala.
Nat: ,,Já že ti lžu! Podívej se na sebe! Nezapomněl jsi mi náhodou říct o Ari?!" On se zarazil a podíval se na Draca.
Mattheo: ,,Tys jí to řekl?!"
Draco: ,,Vždyť ti říkám že se nic nestalo vole! Zkus někdy poslouchat!"
Nat: ,,To je jedno... měl jsi mi to říct ty nemyslíš?!"
Mattheo: ,,Nat, nech mě ti to vysvětlit..."
Řekl a začal mi říkat jeho verzi příběhu. Já ale slyšela jen výmluvy. Možná má z půlky pravdu... dělá to kvůli rodině, snaží se přijít na řešení, ale co je hlavní tak to že mi to zatajil a dělal jakoby to nebylo důležitý... když teď mi to došlo...
Nat: ,,Na té párty... jak ti vadilo že tam jsem s Dracem... neptala jsem se, ale... říkal jsi že tam nejsi sám... byl jsi tam s ní?" Řekla jsem s pauzami a se slzami v očích. Snažila jsem se držet. On mě chtěl chytnou, ale já sebou ucukla a křikla na něj.
Nat: ,,Tak byl!" On jen sklopil hlavu...
Mattheo: ,,Jo... ale jen proto-" já nemohla uvěřit tomu všemu...
Nat: ,,A pak kdo tu lže! Já jsem ti věřila! Věřila jsem ti že mi nebudeš lhát a stejně jsi mi lhal znovu a znovu! Jak dlouho Mattheo!" On tam jen stál a koukal.
Draco: ,,Nebylo by lepší tohle probrat někde..."
Mattheo: ,,Ty mlč! Oba víme že k ní stále něco cítíš! Uděláš všechno aby na mě byla naštvaná! Nevěřím že jste spolu nic neměli!"
Nat: ,,On nic dělat nemusí! Zvládáš to sám! A víš co... tak nevěř to je tvůj problém! Nevěříš ostatním protože všem lžeš! Já zase věřím všem a stejně je mi to k hovnu!" Křikla jsem na něj a otočila se.
Mattheo: ,,Kam jdeš?!" Chytl mě za ruku.
Nat: ,,Nesahej na mě! Rozmysli si co vlastně chceš!" Vycukla jsem se a hodlala jsem jít pryč.
Mattheo: ,,Fajn! Měl jsem jít za Ari, když za mnou včera večer přišla..." řekl a to mě jen víc vytočilo...
Nat: ,,Jdi někam!"
Křikla jsem na něj a šla jsem zpátky do třídy. Třásla se mi kolena a já nemohla uvěřit že se to děje znovu... snažila jsem se zakrýt slzy, které mi řekli po tvářích. Když najednou ke mě přišel Draco a nenápadně mě chytl za ruku. Já ho silně stiskla a postupně jsem si utírala slzy, které mi stékali po tváři. Zbytek hodiny jsem se snažila soustředit, ale moc to nešlo. Dokonce i Draco mě opravoval a říkal co máme dělat.
Po hodině jsem vyšla ze třídy a zaběhla jsem na záchodky. Tam jsem se znovu rozplakala a ani ne během chvilky za mnou doběhli holky. Ptali se co se stalo, ale já se nezmohla ani na jedno slovo. Utěšovali mě a stále říkali že to bude dobrý, ale já si tím tak jistá nebyla. Když byl čas jít na další hodinu, zeptali se zda nechci radši zůstat v pokoji, ale já nechtěla být sama.
Šla jsem tedy s nimi a další hodinu jsme měli taneční. Od začátku máme dvojice rozdělené a to znamenalo že bych měla být Mattheem. Šla jsem za McGonagalovou zda bych nemohla změnit partnera, ale ta mi řekla že bohužel není s kým. Šla jsem tedy k Mattheovi a snažila se dívat jinam. Oba jsme byli odtažití a jen jsme tančili, spolu s ostatními. Když on najednou řekl ,,Nemyslel jsem..." já ho ale utla ,,Nemyslel ale řekl jsi to... nezajímá mě to..." on už pak nic neřekl...
Zbytek týdně utekl rychle a já s Mattheem nepromluvila. Psal mi, ale já ho ignorovala. Potřebovala jsem si to vše přebrat. Občas jsem si psala s Dracem a snažila se přijít na jiné myšlenky. Holky přišli s návrhem jít ke třem košťatům a na karaoke vedle. Já souhlasila... myslela jsem že mi to pomůže a dlouho jsme nikde nebyli.
V pátek večer jsme tedy vyrazili a když jsme přišli ke třem košťatům čekali tam na nás už ostatní. Popíjeli jsme máslový ležák a bavili se o zkouškách co nás čekají, plesu a o zápasu, který maják kvůli příští měsíc. Kolem deváté večer jsme se přesunuli vedle na karaoke a když jsme se usadili holky mě najednou chytli a řekli ,,jestli chceš můžeme jít..." já se otočila a uviděla tam Matthea a zbytek jeho party. Já ale nechtěla kazit večer a tak jsem řekla že zůstanu.
Sedli jsme si s ostatními a objednali si pár drinků. Postupně se nějak zapsali všichni na karaoke a já se snažila ignorovat to že tam je Mattheo. Šla jsem pro další pití k baru a narazila jsem tam na Draca usmál se na mě a já mu úsměv oplatila.
Draco: ,,Ahoj, máš se?"
Nat: ,,Ahoj... v rámci možností... ty?"
Draco: ,,Jde to ale Pansy celý večer mele jen o sobě takže tu je celkem nuda... co vy tady?"
Nat: ,,Potřebovala jsem přijít na jiný myšlenky..." řekla jsem a podíval se Mattheovi.
Draco: ,,Řekl bych že ti to tu trochu kazí plány..."
Nat: ,,To se ještě uvidí..."
Usmála jsem se a trochu do něj boky šťouchla. On se usmál a já šla zpět k ostatním. Chvilku jsme si povídali a my potom byli na řadě v karaoke. Šli jsme s holkami na pódium a vzali si mikrofony. Začali jsme zpívat společně ,,Without Me,, a zprvu jsme se dívali po celém davu. Poté jsem ale sklouzla okem k Mattheovi. Všimla jsem si že na nás kouká a na moment se naše pohledy střetli. Já ale najednou sklouzla pohledem k Dracovi. Nevím nějak si mé srdce opět dělalo co chtělo. Já chvilkami koukala po jednom a pak po druhém.
U obou mi proběhlo hlavou... co kdyby to neskončilo? Co by bylo? Po písni jsme šli k ostatním, ale já potřebovala pití a na vzduch... došla jsem si k baru a vzala si pití ven. Snažila jsem se myslet na něco jiného, ale nešlo to. Když najednou u mě stál Draco.
Draco: ,,Takže?" Já chvilku mlčela...
Nat: ,,Asi půjdu... tady na jiný myšlenky asi nepřijdu..."
Draco: ,,Chceš společnost?" Řekl a já se na něj podívala.
Nat: ,,Copak už tě nebaví poslouchat Pansy?"
Draco: ,,Tak nějak..."
Zasmál se a já kývla. Potřebovala jsem pryč. Vrátila jsem se teda dovnitř a řekla jsem ostatním že půjdu. Zprvu se Otázala zda půjdu sama, ale Draco se za mnou objevil a řekl že půjde se mnou. Všichni se hned zarazili. Já viděla jak se jejich udivené výrazy mění v úsměvy. Vím přesně co si myslí... řekli ať si užijete cestu a já nakonec s úsměvem šla k Dracovi. On mě chytl kolem pasu a šli jsme společně k východu. Musím říct že jsem zapomněla jak galantní umí být. Naposledy jsem koukla do davu a uviděla jak na nás koukají i jeho přátele společně s Mattheem. Pak už jsme byli venku a šli jsme zpět na hrad.
Cestou jsme si povídali o různých věcech a dost jsme se nasmáli. Když najednou mi trochu podklouzli nohy a já se ho chytla za ruce. Oba jsme se trochu zasmáli, ale já byla lehce v rozpacích. Opět mě očarovala jeho vůně, která se mi vybavila v první školní den při hodině lektvarů. Procházeli jsme chodbami a najednou se nám zjevila komnata nejvyšších potřeb. Oba jsme se na sebe podívali a vešli jsme dovnitř.
Draco mě vedl až k pianu a tam jsme se posadili vedle sebe a on začal hrát. ,,Perfect Harmony- Julie,, hned po pár tónech jsem poznala jakou píseň hraje. Usmála jsem se, jelikož ve mě vyvolala příjemnou nostalgii. On začal zpívat a pobízel mě ať se k němu přidám. Já se nenechala přemlouvat a společně jsme zpívali další sloky.
Chvilkami se naše pohledy střetli a myslím že v oboupohlavné vyvolávalo jaké si pocity. Vzpomněla jsem si jak jsme tady zpívali onu píseň prvně... opřela jsem si o jeho rameno hlavu a dozpívali jsme posledních pár slov. Když dohrála nejistě jsem se natáhla k jeho ruce a chytla ho. On mě pevně stiskl a potom se na mě podíval se slovy ,,Už je ti líp?" Já jen kývla a políbila ho na tvář. Jak jsem se ale odtáhla zastavila jsem se jen kousek od jeho tváře. Oba jsme se na sebe podívali. Chytl mě za tvář a něžně mě políbil. Já tomu polibku propadla a oplatil mu jej. Chvilku jsme se laskali a on se najednou odtáhl... podíval se na mě a po chvilce řekl.
Draco: ,,Nat, já... nechci aby se mezi námi zase něco pokazilo..."
Nat: ,,To ani já."
Draco: ,,Možná bychom neměli..."
Nat: ,,Draco já... mám tě ráda a hodně, ale k Mattheovi chovám..."
Draco: ,,Právě proto bychom neměli..."
Nat: ,,Promiň... já, myslela že bychom si mohli vzájemně vypomoci...víš přijít na jiné myšlenky..." řekla jsem a on se na mě díval.
Draco: ,,Myslíš jako kamarádi?" A já jen kývla.
Draco: ,,Nat já... jsi si jistá že je tohle to pravý?" Řekl trochu s úsměvem.
Nat: ,,Nic lepšího by mě nenapadlo..." řekla jsem a chytla ho za ruku. On se usmál a řekl...
Draco: ,,Fajn, ale tady ne."
Společně jsme šli a já věděla že mě vede k němu. Tiše jsme se proplížili do pokoje a jen jak za námi zavřel otočil se a já ho bez váhání políbila. Všechny zábrany šli stranou a my si užívali jeden druhého. Zpočátku byl něžný, ale postupně z něj sálala vášeň a surovost. Laskal mě a já se utápěla v té euforii. Strhali jsme ze sebe postupně oblečení a on mě poté donesl k posteli. Začal mě laskat na každičké části mého těla a já sténala slastí.
Chyběli mi jeho doteky, polibky a řekla bych že i já chyběla mu. Když opatrně přirazil poprvé myslela jsem že bude chvilku něžný, ale on poté začal přirážet surověji... vyžíval se v každém pohybu a já cítila jak jsem každou chvilkou blíž k té slasti. Byl ale velmi starostlivý a ptal se zda je vše v pořádku a zda nechci něco jinak. Bylo to od něj pozorné, ale já jediné co chtěla bylo, aby si dělal co chce.
Po dlouhém milování jsme si oba lehli vedle sebe a udýchaně jsme se na sebe usmáli. Po pár minutách co jsme se rozdýchali se mě zeptal ,,Opravdu je to mezi námi..." já ho ale přerušila slovy ,,Opravdu... neboj." On se usmál a já se k němu trochu přitulila. Užila jsem si to, ale částečně jsem stále myslela na Matthea... s ním je to jiné... aniž bych chtěla rozbrečela jsem se a Draco se mě hned začal ptát co se děje. Já se ho ale jen chytla a on mě pevně držel v objetí.
Najednou řekl ,,Možná byste si měli promluvit..." věděl že šlo o něj. Povídali jsme si o tom chvilku, ale já pak chtěla jít spát. Lehla jsem si k němu a usnula v jeho náruči.

Osud si nevybírá...Kde žijí příběhy. Začni objevovat