Osud si nevybírá...

Jak to teda bylo?! Část druhá...

Teď najít Draca... prošla jsem všechny místa kde vím, že by mohl být, ale nemohla jsem ho nikde najít. Když jsem se ptala Matthea, říkal že ho viděl naposled na hřišti... řekla jsem mu kdyby ho viděl tak ať mu řekne že s ním chci mluvit. Potom jsem řekla ať přijdou i s Lilith dnes večer k nám, že budeme jen v pár lidech sedět u nás. On se usmál a řekl že tam budou. Já potom šla zpět a doufala, že se brzy ukáže. Bylo kolem osmé večer a my seděli už dole a čekali až přijdou ostatní. Když přišel George, byla jsem ráda, že se k nám přidal. Koukli jsme na sebe a já doufala, že se to urovná. Šla jsem k němu a chtěla si s ním popovídat, když najednou se ale ozvalo...Lilith: ,,Ještě, že jsme přišli, jinak byste se unudili k smrti..." viděla jsem ale jen jí a Matthea. Podívala jsem se na ně a šálku Mattheovi, on mi řekl, že ho nikde nenašli a tak mu nechali vzkaz na pokoji. Říkal ať si z toho nic nedělám, že až vychladne, tak přijde. Pohladil mě po rameni a já šla zpět k Georgovi. On se na mě ale ani nepodíval. Chvilku jsme se bavili s ostatními a mě nějak přišlo, že nemá cenu se snažit... Holky se na mě jen podívali a usmáli se. Já ale byla myšlenkami jinde. Najednou navrhli zda bych něco nezazpívala jako dřív. Fred se hned přidal a byl pro, stejně jako Harry a Ron. Mattheo se jen podíval jen na Lilith a nejspíš si myslel, že to bude hrůza. Nakonec jsem se nechala překecat a něž jsem došla k pianu co máme v rohu místnosti, zastavila jsem se pohledem u Freda a ten na mě jen kývl. Došlo mi, že se hodlá držet původního plánu a tak jsem se posadila a začala hrát melodii naší společné písně. ,,Stand Tall-Julie" Doufala jsem, že se alespoň udobřím s Georgem. Byla jsem lehce vystrašená, dlouho jsem takhle nezpívala před ostatními. Zprvu jsem byla trochu tišší. Podívala jsem se potom na ostatní a uviděla jsem jak ke mě jde Fred, sedl si ke mě a začal hrát místo mě. Zpívala jsem dál a chvilkami jsme se na sebe podívali. Já se přestala tak bát, vzpomněla jsem si na ty společné vzpomínky a spadl ze mě ten strach. Užívala jsem si opět společnou chvíli s našimi přáteli. Všichni na nás koukali a já doufala, že se dívá i George. Podívala jsem se na něj a naše pohledy se střetli. Zpívala jsem k němu a doufala, že si píseň pamatuje. On se najednou usmál a já šla k němu. Chytla jsem ho za ruku a vzala ho k nám. Podala jsem mu kytaru, protože na ni hrál vždy, když jsme zpívali. On se posadil a začal hrát. Díval se na mě a začal zpívat se mnou. Měla jsem radost, že si pamatuje text a melodii, myslela jsem, že na ni zapomněl. Bylo na něm vidět, že si to užíval stejně jako dřív. Celou dobu jsme se na sebe navzájem všichni tří dívali. Ostatní se na nás usmívali a já byla zase šťastná, takovéhle společné večery mi chyběli... hlavně mi chyběli naše společné chvilky s Fredem a Georgem. Šla jsem a opřela jsem se o George. Přidal se k nám Fred, pak jsem pokračovala já a pokračoval znovu George. Dozpívali jsme společně pár slov a já se mu nepřestávala dívat do očí. Usmála jsem se na něj a on na mě. On do mě lehce strčil a já se usmála. ,,Může to být prosím jako dřív?" Zeptala jsem se ho a on kývl ,,Promiň za to předtím..." objali jsme se když najednou se k nám přicpal Fred a objali jsme se společně.

Mattheo: ,,Nevěděl jsem že..."

Draco: ,,Zpívá? Jo je plná překvapení..." stál u dveří a usmíval se. Běžela jsem k němu a objala ho.

Nat: ,,Kdes byl?! Hledali jsme tě!"

Draco: ,,To je jedno, už jsem tady... promiň."

Lilith: ,,Už jsi vychladl?"

Draco: ,,Já nevím... vychladl?" Podíval se na George a on se díval na něj.

George: ,,Nejspíš..."

Fred: ,,Tak jdeme to konečně rozjet nebo tu budeme sedět jak pecky?!"

Mattheo: ,,Souhlas..."

Došla jsem s Dracem za Georgem a podívala jsem se na ně. Oba je chytla za ruce a doufala, že mě vyslechnou.