Secret infatuation (Teen Wolf)

7

Derek

Byl jsem zrovna na cestě z města když mi někdo napsal. Otráveně jsem vzal mobil do ruky a koukl jsem se kdo mě otravuje. Byl to Scott, že si nutně potřebuje promluvit o Stilesovi. Tak jsem na to samozřejmě kývl protože mě zajímalo co se stalo.
Otočil jsem auto a jel jsem zpátky do Beacon Hills.

........

Když jsem přijel k mému bytu už tam byl Scott a netrpělivě chodil z místa na místo. Já teda zaparkoval a vystoupil z auta. "Tak jsem tady" řekl jsem a on se na mě konečně koukl. "Hura! Čekám tu věky. Musím s tebou mluvit" hned na mě vybalil. "V klidu mi řekni co se stalo" řekl jsem a ukázal mu ať jde za mnou. Šli jsme do mého bytu a tam mohl konečně spustit. "Stiles má deprese" vykřikl a sedl si na pohovku.

"Cože?" zeptal jsem se a sedl si vedle něj. "Zjistili jsme to před 2 roky, bere na to léky ale to co se stalo na parkovišti. Dereku musíš si s ním promluvit. Jinak ho to zase sebere" řekl mi vážně a ja si povzdechl.

"Scotte, to co se stalo. Nemělo se to stát, ujelo mi to" tiše jsem řekl a koukl na něj.
"Kdyby jsi to nechtěl udělat tak ti to nemohlo ujet" zasmál se a vstal. Já se za ním vydal když došel až ke dveřím. "Prosím. Promluv si s ním".

.......

Potom co Scott odešel jsem si sedl zpátky na pohovku a přemýšlel. To se mi povedlo! Stiles má kvůli mě depky a já nevím co mám dělat. Mohl bych za nim dojít a promluvit si s ním ale........ Nemůžu si ho vtáhnout do života, i když nám mnohokrát pomohl nemyslím si že vztah se mnou je to co hledá.

Stiles

Když byl konečně konec školy tak jsem vyšel ven. Byl krásný den, slunce svítilo ale mě připadalo jako by to se mnou nic nedělalo. Neměl jsem náladu vůbec na nic. Ani na to dýchat, stejně jsem tu navíc. Kdo by taky chtěl mě! Jsem jen člověk a už vůbec se nedivím že Derek odešel, taky bych se na sebe nejradši už nikdy nepodíval.

"Stilesi!" uslyšel jsem křik ale bylo pozdě, spadl jsem na zem a byla tma.
.....
"Stilesi! Stilesi koukni se na mě!" slyšel jsem neznámý hlas u mé hlavy. Pomalu jsem teda otevřel oči a setkal jsem se s vystrašeným pohledem Dereka. Když uviděl že jsem vzhůru tak bylo vidět že se mu ulevilo.

Koukl jsem se pomalu kolem sebe a uviděl že na mě kouká celá škola, no parkoviště. Tak jsem si pomalu sedl a chtěl jsem se někam odplazit. Taková blbost!

"Jsi v pohodě?" zeptal se Derek a pomohl mi vstát. "Jo" odpověděl jsem a chtěl odejít ale Derek mě pořád držel za ruku. Koukl jsem se tím směrem a uviděl že mi odebírá bolest. "Nejsi jak vidíš" zasmál se a stiskl mi ruku,ale ja se mu vytrhl.

"I kdyby ne tak co! Komu na mě záleží! Tobě!" zasmál jsem se "Nikomu na mě nezáleží! Kdyby jsem mohl a měl dost odvahy tak sebe z téhle planety vymažu!" zakřičel jsem a šel pryč. Auto jsem tam nechal ale nezajímalo mě to.