Secret infatuation (Teen Wolf)

15

Stiles

Jak jsem mohl být tak hloupý, tak lehce mu uvěřit že mě chce i když má někoho jiného. Kdo by me asi taky chtěl, oba Haleové se na mě vykašlali a nezajímám je. Derek někoho má a Peter.....o tom radši nemluvím. Ten radši odešel i když věděl co cítím.

Tak jsem naštvaně dojel domu a vystoupil z auta, třískl dveřmi a poté šel hned do pokoje. Když jsem byl u dveří tak jsem je otevřel a pohled mi padl na osobu co seděla na posteli....

.....

Mrknul jsem, protřel si oči, znova zamrkal. Pořád tam byl. Seděl přímo na mé peřině se svým klasicky arogantním úsměvem. Nohy ležérně přehozené přes sebe. Poklepal rukou vedle sebe. Jako zhypnotizovaný jsem tam došel a posadil se. V hlavě jsem měl tolik otázek. Jaktože jsi tady, proč, co se stalo, kde jsi byl...jsi v pořádku?

Ale pořád mnou trochu cloumal vztek z Derekova chování. "Co tady děláš!?". Peter se na mě otočil a přejel mě pohledem který mi postavil snad všechny chlupy na těle a možná i něco jiného. Život teenagera je peklo, to vám povídám. Peter sjel očima právě tam. Tam je to zakázaný! Tváře mi hořeli rudou a víc už jsem se snad ani ztrapnit nemohl. "Přijel jsem za tebou." vzal mi vítr z plachet, to se mu musí nechat.

Jak za mnou, to ještě nikdo neví, že je ve městě? To bude zase malér. Říct, že některým zvedne tahle info tlak, by bylo slabý . Budou zuřit. "Nepřemýšlej nad tím tolik." Zavrněl mi jeho -pozitivně uhrančivej- hlas u ucha. Hlasitě jsem polkl, všechny hromadící se sliny a s nimi možná i jazyk, protože slova se mi nějak zadrhávala v krku. "Musel jsem odjet a vzpamatovat se z té smrti, než budeme moci pokračovat v našem rozhovoru." V jakém kruci. Rozhovorů s Peterem nebylo moc a všechny se konaly pod atmosférou alá dělej nebo tě nacupuju na vlčí pamlsky.

Peter byl blízko, ve skutečnosti se mi zdálo jakoby se skřížil s popínavým břečťanem. "V tom, kde jsem ti nabídl kousnutí." zašeptal mi do zápěstí a následně mě na něj políbil. Zvedl ke mě své doteď sklopené oči a já si uvědomil, že na mě září dvě karmínově rudé duhovky!

Můj svět se zase obrátil o devadesát stupňů vzhůru nohama. Peter byl tady, byl tady se mnou, pro mě. A byl alfa!!

Jeho tesáky dráždili jemnou kůži na zápěstí a já jsem měl pocit dejavu. Před kolika lety?! Temná garáž, Scottův laptop, dvě hesla, já a Peter.  Bylo to jako včera, stejná situace, stejní účastníci. Jen moje odpověď bude tentokrát možná jiná......

Derek

"Nechápu to Issacu. Proč jsi to udělal?" zeptal jsem se zmateně a koukal se do jeho modrých očí. "Nechci aby jsi byl s nikým jiným než se mnou Dereku. Není to jasný?" řekl a dál mě libal. Ja ho ale pomalu odstrčil. "Issacu ne!" řekl jsem rázně ale uvnitř jsem cítil že už dlouho odolávat nedokážu. Přece jen to byl můj Issac, ten se kterým jsem chtěl být na vždy.

"Co má on a ja ne?" zeptal se potichu Isaac. Nemohl jsme dovolit aby byl tak smutný, nenáviděl jsem to." Prostě jsi byl pryč a já se mezitím zakoukal" řekl jsem a pokrčil rameny.

Lidičky! ❤️ Musím prostě zase tuhle kapitolu věnovat NLilien, bez které by tu nebyla většina scén. Dekuju moc! ❤️❤️ Doufám že líbí, budu ráda za komentáře a vaše názory.