Je večer...
Hmatnu po sluchátkach
A dám si špunty do uších
Melodie hraje a unáši mě vlnami not
Když v tom melodie nepříjemná naším dušímSmutná hudba hraje
A změní náladu mou
Slzy ve mě vyvolá
Sluchátka mi sundat nejdou...Polapí moji mysl a převezme nad ní vládu
Teď jen špatné vzpomínky se objevují
Chci se zbavit slz a radši hluchá se státi
Než poslouchat ty tóny a hlasy co se v mé hlavě zjevují...Temnotou polapená
Ležím ve své posteli
Cítím osamoceni a vzrůstá ve mně chuť,
Chuť přiložit si k hlavě pistoli...Jsem ztracená
Ztracená v bludišti svých emocích
Nevím jak se cítit mám
Brečím vždy po nocíchSpolečnost by se hodila
Lidská náruč plná lásky
Potápím se ve svých slzách
Jsem blízko zkázySnažím se ztrhnout si sluchátka
Zdá se, že součástí mou staly se
Hlasy plné nenávisti zpívají do rytmu
Mráz mi leze po kůži, třesu se...
ČTEŠ
Hořící růže
PoetrySbírky mých básních, které mají zatím své místo jen v poznámkach. poezie, ti duši pohladí poezie, ti slzy vyleje poezie, ti pravdu poví poezie, ti srdce rozpaře i zahřeje...