Nebaví mě čekat
Čekat na tu chvíli
Až klobouky budou smekat
Za to, jakou jsem ušla míli
Jenže to stále nepřichází
A já si všímám
Jak mi něco v životě schází
Možná to moc vnímám
Jenže všichni vlastní
To co si přáli
Polapena svou vlastní pastí
Jak se mi všichni smáli
Zaseknutá v jednom bodě
Už nechci dál, prosím
Aspoň odplavat po vodě
Ale tu zátěž stále nosím
Cítím všechno a zároveň nic
Kouř se mi dostal do plic
Jak si přede mnou stál
A na můj život se ptal
Jenže je to prázdnota
Nepřijde už nová nota
Musím tu sedět
A o ničem nevědět
ČTEŠ
Hořící růže
PoetrySbírky mých básních, které mají zatím své místo jen v poznámkach. poezie, ti duši pohladí poezie, ti slzy vyleje poezie, ti pravdu poví poezie, ti srdce rozpaře i zahřeje...
