Stojící v tichu
Na louce šedé
Snažící se otevřít knihu
Prsty mám celé bledé
Po větru za mnou letí
Hlasy lidí z dály
Je to jen další smetí
Nač bychom se báli
Smích se rozlehlá krajinou
Dokud první ostrá slova
Nenutí mě se schovat pod peřinou
Utéct do bezpečí domova
Nárazy silné
Jako na útesy moře
Kéž by to byly jen řeči mylné
Jenže pravda je známá po celem dvoře
Větrem se nese šepotání
Pokračuje v řeči ohnivé
Zakrývám si uši dlaní
Přejíc ať to není pravdivé
Kdybych radši nebrečela
Jako malé děcko
Kdybych nestála na louce šedé
Nemusel bys slyšet všecko
Slova nepomazaná medem
Já radši hluchá
Přála bych si být
Srdce napjatě bouchá
Přála bych si to celé jen snít
ČTEŠ
Hořící růže
PoetrySbírky mých básních, které mají zatím své místo jen v poznámkach. poezie, ti duši pohladí poezie, ti slzy vyleje poezie, ti pravdu poví poezie, ti srdce rozpaře i zahřeje...
