Život ti nabídnou a na srdce kladou
Hlavu sladkými řečmi matou
,,Jak krásné je žít, ach jaký dar!"
Zpívají, však jaký jest to zmar
Cesta do kopce a pak zase dolů
To poznáš dříve než výjdeš školu
Tak jak rychle na vrchol vystoupáš
Tak dolů na dno zase padáš
Postavíš a lezeš směrem k slunci
Zveš dalšího hosta k tanci
Jenže jak dlouho tohle může trvat
Než tě přijdou vlci strhat?
Jednou objevíš zoufalé duše
A možná zdát se ti to může
Jednou s nimi budeš sedět
A na měsíc hledět
Ten život který ti sliben byl
O němž si tak snil
Smutek a zlost cítíš
,,Proč ode mě mizíš?"
Ptát se můžeš, ale ticho
V tvém krku opět sucho
Slzy polykám
Tvých rtů se dotýkám
Přeji si aby mi řekli, že bude zase dobře
Už jsem vyplakala snad celé moře
Jenže ty mlcis, neboť víš
Že mě už před ničím nezachráníš
Už to nejde spravit
Do starých kolejích vrátit
,,Nech mě tady, nechám tě jít"
Abys ses lépe mohl mít
ČTEŠ
Hořící růže
PoesiaSbírky mých básních, které mají zatím své místo jen v poznámkach. poezie, ti duši pohladí poezie, ti slzy vyleje poezie, ti pravdu poví poezie, ti srdce rozpaře i zahřeje...
