《Právě Ty》

4 3 0
                                    

Byla jsem
Duší pouhou
Nucena býti sluhou
Až jsem došla sem

Na místo
Polibené tebou
Bereš mě sebou
Kam? To už máš jisto

Do takzvaného ráje
Nového pocitu
Bez známek citu
Až do prvního máje

Přitom jak to místo zkažené jest
Nutí mě šťastnou být
Úsměv na tváři mít
A nevracet se do starých měst

Když právě ty tu jsi
Se mnou, jen pro mě
Nacházela jsem se na dně
Mě vytáhl si
Z těch míst temných

Právě ty svým objetím
Před strachy mě chráníš
Naší zkáze zabráníš
A pláči dojetím
Že mě má aspoň někdo rád


Hořící růžeKde žijí příběhy. Začni objevovat