22.laska&bolest

450 8 0
                                    

Přešel asi půl rok. Dnes jdeme natáčet klip na písničku láska & bolest. Je to ta písnička kterou Dominik nějakým způsobem nahrával když jsem s nim byla ve studiu. Co se stalo za tu dobu? To ze se Domča rozešel s Terezou už snad všichni víme. To ze má Domča hnědou hlavu a vypadá teda kurva sexy taky už teď víte. S Tomem už spolu nejsme teda. Řekli jsme si ze i když se milujeme. Tak si oba myslíme ze bude lepší když si najdeme každý někoho jiného. Pohádali jsme se tak jednou za celou dobu. Byl to krásný vztah a moc mi ukázal. Do teď jsme nejlepší kamarádi a travime spolu hodně času.

Sedíme uz na místě natáčení. Mám tady i Martinů který pomáhám s kluky. Ještě s Tomem řešíme jak to vlastně všechno bude vypadat a zatím se nám to všechno líbí. Těším se na to jak to bude ve výsledku vypadat takže se rovnou vrháme na natáčení.

Den dva. Další den další makáni cely den. Hale moc se mi to líbí zatím. "Amy můžeš mi prosím pomoct?" Zavolala na mě Martina když jsem kubovi upravovala fit. "Bezim. Pohneš se dostaneš loket!" Zakřičela jsem a pak pohrozila kubovi. "Ano pane." Zasmál se. Hned jsem odběhla k Martine abych ji pomohla dat do kupy teď Dominika protože to teda nebylo nejlehčí.

Den tři. Dokončujeme poslední úpravy. Poslední část klipu na který já už ale nebudu. Musím odejít zpátky do Pardubic. Mám na dnes dvě tetování. "Lidi omlouvám se ale musím teď odejít. Rada jsem tu s vámi byla ale co nejdřív musím vyrazit zpátky do Pardubic." Ozvala jsem se když jsme byli všichni pohromadě. ""Jasný moc děkujeme za pomoc. My se večer vidíme. Hlavně dojeď do Pardubic v pořádku. Kdyby něco napiš." Usmál se Kuba. "Tak se měj děvče. Ještě se uvidíme." Obejmula mě Martina. "Tak se měj. Moc ještě jednou děkujeme za pomoc." Přišel mě obejmout i Tomáš. Pak jsem se rozloučila se všemi. Vzala si věci a šla k autu. Se mnou šel i Dominik. "Hlavně jed opatrně." Usmál se. "Ano mami." Zašklebila jsem se. "Tak Jo měj se." Políbil mě na čelo. "Nápisu když dojdu aby jste se nebáli." Nastoupila jsem. Naposled jsme se rozloučili a já odešla.

-

Už jsem doma. Mám dotetováno a jsem unavena jak prase. Přesně když jsem lehla na gauč začal někdo klepat. Zabručela jsem a šla ke dveřím. Otevřela jsem. Ve dveřích stal Jakub i s úsměvem na rtech. "No pojď." Odstoupila jsem ode dveřích. "Ještě mi řekni. Když jsi si otevřel dveře dole. Proč jsi mi musel klepat!" Zvýšila jsem hlas a přetřela si tvar rukami. "Promiň. Nechtěl jsem ti tady tak vejít aniž by si věděla ze přijdu." Zul si boty a šel se mnou do obýváku. "Tak co. Jsi ospala?" Posadil se ke mě. "Neumíš si představit jak moc." Hodila jsem se na polštář. "Donesl jsem ti víno dítě mé." Podal mi víno. "Ježíš ty jseš hodný." Usmála jsem se a otevřela. Dala jsem si poradního loka a pak mu flašku podala. "Přespíš ze Jo?" Zeptala jsem se při tom jak jsem mu podávala flašku. "Jasný ze Jo. Nenechal bych tě tu samotnou." Pohladil me po stehne. "Děkuji Kubo fakt si toho vážím." Znovu jsem se napila. Společně jsme vypili cely víno a pak si šly lehnout.

-

Sedíme v The Streets. Už nějakou půl hodiny je zapnutý stream. Sedím mimo kameru i s Radkem. "Zlatooo!" Zakňučel Dominik. Nikdo se ale neozval. "Amélie na tebe mluvím." Zamračil se na me. "Na mě mluvíš?" Překvapeně jsem Koukla. "A vy akože spolu chodíte?" Zeptal se Miško. "Hej to by mě taky zajímalo." Koukl nejdřív na mě a pak na Dominika Patrik. "Ne nechodíme." Řekla jsem. "Tak Jo no." Kývl Patrik a věnoval se hře. "Tak co sis přál?" Přišla jsem k němu i s pivem v ruce. "Přesně tohle." Usmál se a vzal mi pivo. "Tohle do rukou děti nepatří. Ještě takovému krásnému." Pohladil mě po tváři. "Víš ze když začnu křičet ze mě obtěžuješ. Když jsem teda to dítě. Tak je tady nespočet lidi. Dominiku neriskuj." Pohrozila jsem mu prstem. "Ale no. Přestaň zlato." Usmál se a podal mi zpátky pivo. Pak jsem si sedla vedle Patrika na okraj gauče.

Chvíli před půl noci jsem se vydala na horu si zapálit cigaretu. Posadila jsem se na zem před obchodem. Nohy jsem měla ohnuty a kus od sebe. Opřela jsem si ruce o kolena a pomalu potahovala z cigarety. Mám toho teď hodně. Je toho na mě teď hodně. Musím si odpočinout. Od kluků. Od tetování. Od všeho. Proste vypnout. Několik krát jsem se teď s nimi hádala. Přerušil mě z přemýšlení až pohyb vedle mě. Otočila jsem hlavu a všimla si Dominika který se posadil vedle mě. "Co se děje?" Zeptal se a zapálil si cigaretu. "Nic jen jsem unavena. Je toho na me dost." Ohlédla jsem na nej a zapálila si ještě jednu cigaretu. "Tak si zítra odpočineš ano? Budeš mít úplný volno. Zrušíš tetování a budeš doma." Pohladil mě po noze. "Dominiku takhle to nejde. Já ty tetování musím dodělat. Nejde to jen tak. Nežiju jak vy ze když se vám nechce tak to proste zrušíte. Já proste nemůžu jen tak zrušit. Jo tetovat lidi není normální práce ale mám zákazníky. Mám normálně zákazníky který si udělali čas aby mohli přijít. A já jim dala termín tak ho nebudu rušit. Pochop to. Nežijí si životem jak vy tak mi do toho nemluv. Jdu domu." Postavila jsem se a dala se na odchod k autu které nebylo zas tak daleko. Pivo jsem měla jen nealkoholicky. "Amy počkej prosím." Rozběhl se za mnou. "Ne Dominiku. Prosím. Nepište mi ani nevolejte. Nechoďte ke mě domu proste mě nechte aspoň na dva týdny. Dekuju." Otočila jsem se k nemu a vytáhla kličky od auta. "Amélie Neser mě. Nebudeš nám tohle dělat." Začal zvyšovat hlas. "Vidíš a zas. Zas po mě kricis. Proste mě nechte chvíli být Jo?" Rozhodila jsem rukami. "Tak já na to jebu. Dělej si co chceš." Taky rozhodil rukami ale neodešel. Nastoupila jsem a proste odešla.

Miluješ ho!/Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat