Daleko od Milosti (Supernatural FF)

SUPER TÝM

Dean kdysi někde viděl vtip, který pojednával o tom, že ráno vždycky nemusí začít východem slunce. Ale taky by nemuselo začínat naprostou panikou, jako v jeho případě.

Probudil se, protože konejšivé objetí bylo pryč, a když rozlepil oči, zjistil, že ani samotný anděl tu není.

Prudce se posadil.

Možná, že se věci nějak zvrtly a Cas musel do Nebe, ale že by se s ním ani nerozloučil? Nebo mu připadalo, že co dělají, je špatné a prostě ho opustil?

Začal se hrabat z postele, snad Sam bude něco vědět. Snažil se zkrotit tu paniku z opuštění, ale pořád se nemohl pořádně nadechnout. Akorát na sebe házel košili, když se dveře tiše otevřely a objevil se anděl s tácem, na kterém byla kouřící káva, tousty z noci a nějaké croissanty.

„Deane, vrať se, prosím, do postele,” ozval se Cas tak trochu nedůtklivě, čelo se mu zkrabatilo, jak věci nevycházely podle jeho plánu. „Snídaně do postele je důkaz lásky!”

Dean strnul, vydechl a potom se tedy zvolna posadil zpátky na postel.

„Ty pako okřídlený,” zabrblal. „Myslel jsem, žes mě opustil.”

„To bych přece nikdy neudělal,” řekl anděl prostě a opatrně tác položil na Deanovy natažené nohy, pak se stejně opatrně posadil vedle něj. „Slíbil jsem, že s tebou zůstanu, a tak se taky stane.”

Dean naprázdno otevřel a zavřel pusu. Tak odzbrojující upřímnost ho… no, odzbrojovala.

Až natolik, že místo snídaně dostal děsnou chuť na něco jiného.

„Tohle je úžasný, ale ještě to chvíli počká,” řekl, přesunul tác na stůl, který tedy bude třeba uklidit než na něm vznikne nová civilizace. A protože Cas už byl plně oblečený, využil toho a přitáhl si ho k sobě za kravatu. V duchu se podivoval, že tenhle účel kravaty neobjevil už dávno, ale…

Teprve teď si můžu přiznat, že co se týče Case, jsem teplej jako radiátor.

Samozřejmě, holky ho pořád braly, ale tenhle vztah byl výjimečný, nový, křehký a zároveň tak silný.

„Nejdřív bych si totiž rád dal ke snídani kus anděla, víš,” pošeptal Casovi a trochu ho zatlačil k posteli, hravě a jemně si pohrál zuby a jazykem s jeho ušním lalůčkem, a anděl vzdychl.

„Deane…”

„Máš snad něco proti?”

„Myslím, že mám všechno pro,” řekl Cas po krátkém zaváhání a nechal se položit napříč na postel, potom si sám Deana přitáhl a poprvé začal polibek jako první.

„To bych řekl, že máš,” ušklíbl se Dean, když se od sebe na chvíli odtáhli, jeho ruce už pracovaly na tom, aby anděl pozbyl kalhot a on sám taky.

Vlastně to bylo dost rychlé, ale Deanovi, a Casovi snad též, to připadalo jako velice přirozené vyvrcholení jejich společného příběhu.

Horký dech. Sálání něčeho, co snad byla andělská Milost, s kterou tyhle jejich techtle a mechtle dělaly divy.

Ještě krátká pauza, v které Dean pustil v přehrávači Metallicu.

Wherever I May Roam.

Anywhere I may roam

Where I lay my head is home

„Domov je tam, kde jseš ty,” pošeptal Casovi, prsty obemkl jeho tvrdý úd a než anděl stačil cokoli říct, uzamkl mu ústa dalším polibkem.