Člověk míní, život mění I. [wixie]

19. Návrat

Hermiona se od té doby u něj už ani neukázala. Několikrát se pokořil a zeptal se na ní. Vždy se mu dostalo stejné odpovědi: „Má mnoho práce."

Byl naštvaný. Hodně naštvaný. Na sebe a na toho panáka, který si ji odveze do Států a on se jí nebude moci ani omluvit. Během těch několika dnů, které ho nenavštívila, pochopil, že mu na ní záleží. Nechtěl, aby se rozešli takhle...

Zatímco Severus pravidelně rehabilitoval a ve zbývajícím čase zpytoval svědomí, Hermiona se snažila na vše zapomenout. Byla přesvědčena, že jí s Edwardem čeká v Americe nový život, po kterém tolik toužila. To, co se stalo, prostě a jednoduše přešla. Připomínala jí to jen drobná jizvička, která ji zůstala na rtu. Svého bývalého profesora už nenavštívila. Předala ho do péče kolegovi. Ostatně už byl téměř v pořádku. Rehabilitace měly výborné výsledky a za několik dní mu sundají i tu pásku. A on se bude moci vrátit do Bradavic a Hermioně se snad konečně podaří zapomenout...

Zrovna mířila k automatu, když ji dohonil kolega.

„Ahoj krásko. Jsi nějaká zamyšlená. Děje se něco?"

„Ne. Mělo by?" zalhala pohotově a zahnala myšlenky na pacienta ležícího na pokoji číslo šest.

„To já nevím, ale chodíš pár dní jako tělo bez duše. Měla by ses radovat. S tím chlápkem ze šestky se ti podařil hotový zázrak."

„Hm," pokrčila rameny a změnila téma. „Kdy mi přivezeš Frolu?"

„Zítra, jak jsme se domluvili. Už se nemůžu dočkat až tam s Paulou budeme sami," zasnil se.

„Fajn, už se na ni těším. A přeju vám, abyste měli co nejlepší počasí. A teď mě omluv. Mám ještě práci," spěšně se rozloučila a zamířila do kanceláře.

Musela připravit podklady pro Snapeovo propuštění. Neviděla důvod ho tu držet déle, než je nutné a předpokládala, že mu dnes nechá sundat tu pásku, aby se zjistilo, jak je na tom. Domnívala se, že jeho zrak bude v pořádku. Možná bude potřebovat slabší brýle, ale jinak bude určitě vše bez problémů.

Byla neděle a ve středu ho nechá propustit. Musí ale zdůraznit kolegovi, aby mu řekl, že do práce se smí vrátit až po Vánocích. Sice se jí to moc nezamlouvalo, ale musel si ještě odpočinout. Ona už ty dva dny odučit zvládne. Nejvíc se však bála setkání na plese. Snažila se Minervě nějak vymluvit, aby už do Bradavic nemusela, ale ona jí na to neskočila. Stipendium bude muset Alici předat se Severusem. Nutno podotknout, že se onoho setkání docela obávala. Kdyby tak tušila, že bude mít tu čest ještě dříve...

***** ***** *****

„Takže, pane Snape, vaše poslední testy dopadly výborně. Pohybové funkce jsou v pořádku, zrak je jako dřív. Není důvod vás tu déle držet," prohlásil lékař ve středním věku, který měl Severuse na starosti. Severus jen kývl. Pásku už neměl na očích tři dny a zrak se mu opravdu vrátil. Byl upozorněn, že do práce se má vrátit až po Vánocích, ale na to nebral velkou zřetel. Ještě ho lékař seznámil s možností zhoršení zraku. To by ale vyřešily brýle, nebo případná další operace. Lékař pomalu domluvil. Jako by si na něco vzpomněl, při odchodu se zarazil.

„Tohle Vám posílá doktorka Grangerová," podal Severusovi balíček a odešel. Ten už byl připravený na odchod, ale uvědomil si, že mu chybí podstatná věc. Tedy hůlka. Měl v plánu najít Hermionu děj se co děj, přestože se mu to v minulých dnech vůbec nedařilo. Buď se nechala zapřít, nebo nebyla v nemocnici.

Teď ale svíral v rukách podlouhlý balíček a věděl téměř jistě, že je v něm jeho hůlka. Pochopil, že už ho Hermiona nechce ani vidět. Nedivil se. Po tom všem. Už nezbývalo nic jiného než vyjít před nemocnici a najít si místo avhodné pro přemístění.