✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Skvělý, znám jeho jméno a dokonce je to můj spolubydlící. Co víc si přát?
V pokoji byla palanda. "Spím nahoře." Oznámil jsem mu a vylezl si na horní část palandy. "Počkej, proč bys měl zrovna ty spát nahoře?" Zeptal se Kenma. Zasmál jsem se.
"Protože by sis v polospánku při zdolávání žebříku ublížil. Takže pro tvou bezpečnost spíš dole." Vysvětlil jsem mu s úsměvem.
"Tss." Odfrkl si a lehl si na spodní matraci. Výtězoslavně jsem se usmál.
Vážně jsem měl strach, že by si něco udělal a to jsem nechtěl.
Po chvíli jsem se už válet nechtěl. Nudilo mě to.
Bokuto stejně nebyl online abych mu sdělil své pocity z pobytu.
Svěsil jsem hlavu a koukl na mého spolubydlícího.
Ležel na posteli a soustředěně něco mačkal do nějaké krabičky.
"Kenmo," Oslovil jsem ho a on se tak polekal, že upustil tu krabičku, která mu následně oznámila Game over. Tudiž se jednalo o nějakou hru. Vražedně se na mě podíval. Snad můj život zachrání zářivý úsměv.
"Co chceš?" Sykl po mě. "Pojď se projít." Navrhl jsem prosebně. "Ne." Odpověděl nasupeně. Popadl hru, otočil se ke mě zády a hrál dál.
Slezl jsem dolů a postavil se k jeho posteli. Půjdeš a ještě budeš rád. Pomyslel jsem si a šibalsky se usmál.
"Alespoň na chvíli." Prosil jsem ho. Kenma si hlasitě vzdychl. "A pak mi dáš pokoj?!" Optal se otráveně. Kývl jsem na souhlas. "Fajn." Souhlasil rezignovaně a zvedl se z postele. Popadl tu hru a dal ji do kapsy od kalhot.
"Tu hru tady můžeš nechat. Venku ji potřebovat nebudeš." Radil jsem mu. Vražedně se na mě podíval.
"Tak jo. Vem si ji." Změnil jsem rychle názor, protože vypadal jako by se chystal ze mě udělat tři do školky.
Vyšli jsme z pokoje a já ho zamkl. Následně jsme se hlavním vchodem dostali ven.
Došli jsme na nějaké hřiště, které bylo před budovou.
Kuro držel v ruce míč, moc se v tom nevyznám ale předpokládal jsem, že je na volejbal.
Snad si se mnou nechce zahrát, na tohle jsem úplně levý...
"Tak, Kenmo, tohle je volejbalový míč." Řekl tak vážně, že jsem se chtěl začít smát. Založil jsem ruce na hrudi a jednu ruku si dal nenápadně před pusu. "Naučím tě hrát volejbal. Bude zábava." Dodal Kuro. "Ne, nemám zájem se ho učit a už vůbec ne od idiota jako jsi ty." Odsekl jsem mu a zamířil zpátky k budově. "Au." Vykřikl náhle a já se hned na něj otočil. "Co je?" Optal jsem se starostlivě. "Právě jsi ublížil mému egu." Pronesl a držel se za hruď. "Ty jsi fakt idiot." Tituloval jsem ho a zakroutil nad ním hlavou. Začal se smát jako idiot.
✨ To be continued...✨
