✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Ještě večer jsem si vyhledal tu kavárnu, o které mluvil Kenma. Dalo se tam dojet busem i když bych zvolil pěší trasu ale pudink by zase brblal.
Ráno jsem tam rezervoval stůl online na půl třetí. Autobusem tam bude ve dvě hodiny a dvacet minut. Kenma bude nadšený.
S úsměvem jsem vstal z postele. Do shledání mám ještě tři hodiny. To nevydržím.
Chybí mi a hrozně moc. Je to něco jiného než na co jsem si rychle zvykl, když jsme sdíleli spolu pokoj a po té i postel.
No oběd, sprcha a pokusím se hodit trochu do gala a hned mi to uteče.
Během oběda mi psal Bokuto.
Bokuto:
Ahoj, kdy zase vyrazíme spolu ven?
Me:
Ahoj, možná zítra. Dnes už něco mám.
Bokuto:
Ale ale láska rozkvetla? 😅
Me:
Jo. Je báječný. 😍
Bokuto:
A kdy mi ho představíš?
Me:
Snad brzy.
Bokuto:
Tak jo. Užij si ho a zítra tě čekám na hřišti.
Me:
Si piš, že si to užiju a snad ho zítra dotáhnu na hřiště.
Po obědě jsem se šel osprchovat a naparádit se.
Zápasil jsem i s mýmy vlasy ale neúspěšně.
Došel jsem kousek dřív na zastávku a schoval se, že ho překvapím.
Kenma došel na zastávku a vyhlížel mě. Já se s úsměvem připlížil k němu ze zadu. Skryl jsem mu oči mými dlaněmi a do ucha mu šeptl: "Hádej, kdo jsem."
Kenma se usmál sundal mé dlaně a otočil se na mě.
"Podvádíš, měl jsi hádat." Poznamenal jsem s úsměvem a sklonil se k jeho rtům.
Při polibku jsem ho objal a tiskl ho sobě jako by mi ho chtěl někdo vzít.
Po několika minutách líbání se a mazlení jsme konečně nastoupili do autobusu.
"Kam to jedeme?" Optal jsem se zvědavě. "Včera jsi mluvil o jedné úžasné kavárně a vo-la-la my tam jedeme." Odpověděl mi Kuro s úsměvem. Mě se rozzářil úsměv. Natiskl jsem se víc na něj.
"Kenmo?" Promluvil na mě po chvíli ticha.
"Hm?"
"Zítra jdu se svým kamaradem ven si zahrát volejbal, přidal by ses? Chtěl bych ti ho představit a on by tě rád taky poznal." Řekl Kuro. To je milé.
"Jasně rád půjdu." Řekl jsem a vyžadal si polibek.
Po chvíli jsme dorazili a já byl jako malé dítě. K nezastavení, zatímco Kuro se rozhodl vyměnit svižnou chůzi za šnecí. Protočil jsem panenkami. On si ze mně střílí nebo co?!
Aby toho nebylo málo, tak utrhl nějakou kytku a přistoupil s ní ke mně. "Počkej chvilku, chci něco zkusit." Poznamenal Kuro a dal mi za ucho tu kytku. Pak si mě prohlížel. "Hele, děláš to naschvál?!" Optal jsem se trochu podrážděně a založil si ruce na hrudi. Kuro se rozesmál.
"Jen malinko ale sluší ti to." Poznamenal s úsměvem Kuro a pak mě vzal kolem ramen a šel už svým svižným krokem k restauraci.
Vůbec jsem to nevydržel a s nadšením jsem otevřel dveře.
Popadl první kočku co proběhla kolem nás a začal se s ní mazlit.
"Asi budu žarlit." Poznamenal Kuro na oko uraženě ale koutky úst se mu zvedaly do úsměvu.
"Jsou strašně heboučký a mazlivý." Dodal jsem. Právě teď už u mě bylo asi 6 koček.
Kuro se začal smát když už jsem byl všemi kočky obklopen.
"Pojď, jdeme si něco dát." Podal mi ruku abych se vůbec postavil.
✨ To be continued…✨
