✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Dorazili jsme domů před polednem a než jsme se s Kenmou rozloučili ve velkém stylu samozřejmě, tak jsme si vyměnili telefonní čísla.
Mám v plánu ho zítra někam vytáhnout ale ještě uvažuji kam. Já už na něco přijdu.
Došel jsem domů a sotva jsem se vyzul, přiletěla za mnou mamka a začala mě objímat jako by mě neviděla roky.
"Mami, můžu se alespoň sundat boty a …" Zarazil jsem se. Kde jsem zase nechal mikinu? Měl jsem ji na sobě, když jsem nastupoval do autobusu a pak …… Dlaní jsem se udeřil do čela.
Pak jsem ji navlékl na mou pudinkovou hlavu, protože mu byla zima. Vzpomněl jsem si a usmál se.
"Ooo promiň ale strašně jsem se bez tebe nudila. Chyběl jsi mi." Pronesla máma a nechala mě sundat boty.
Pak jsem se narovnal a s úsměvem roztáhl paže na objetí. Usmála se a padla mi do náruče.
"Ty jsi mi zase vyrostl." Pronesla vtipně. "Mami, já už nerostu." Řekl jsem. "Za to ty jsi čím dál menší." Rypnul jsem si.
Odtáhla se a s úsměvem na rtech mě přetáhla útěrkou přes hruď. "Vtipálku." Poznamenala a spolu jsme se vydali do kuchyně.
Nachystala mi můj oblíbený oběd. Grilované maso, mňam.
Jenže to by nebyla máma aby mě při obědě vyslíchala.
Všechno jsem ji vyklopil, teda skoro všechno. To, že jsem ve vztahu s klukem si zatím nechám pro sebe. Přece jen nevím jak na to bude reagovat.
Po obědě jsem ji pomohl uklidit kuchyň.
Ještě jsem napsal Kenmovi.
Me:
Co právě děláš, pudinku? ❤️
Pudink:
Právě jsem prodělal výslech od mé mámy. Nějak jsem ti zapomněl vrátit mikinu. 😁
Me:
To já taky. 🤣 A tu mikinu neřeš. 😘 Nechceš jít ven?
Pudink:
Co už se ti stýská? 😅
Me:
Neuvěříš ale jo. Stýská se mi. Půjdeš ven? 🥺
Pudink:
Víš, že ti nedokážu říct ne, tak kde dáme sraz? 😊
Me:
Na zastávce? Do půl hodinky?
Pudink:
Dobře, budu tam. 😘
Me:
Už se nemůžu dočkat. 😘😘
Kuro mi napsal a já zrovna hrál hru. Potřeboval jsem se nějak uklidnit po výslechu mé mámy.
Chtěl jsem ho ignorovat ale to se mi nepovedlo. Hned jsem popadl telefon a začal se usmívat.
Zmínil jsem se o té mikině abych věděl, jestli se s ní mám loučit ale Kuro mi napsal ať ji neřeším a zároveň mě chce vytáhnout ven. Šel bych rád s ním ven ale měl jsem chuť ho trochu poškádlit.
Jenže na mě vytáhl takového smajlíka, který ho přesně vystihuje. Dělal smutné kukuč a jako bych viděl Kura před sebou. A já ho nedokážu odmítnout.
Rychle jsem přes sebe hodil mikinu a zamířil z pokoje, kolem kterého procházela máma. "Mami, já jdu ven." Oznámil jsem ji a chtěl rychle zmizet. "Dobře, moment. Ty jdeš dobrovolně ven?" Rypla si máma s úsměvem. "Neuvěřitelné, viď?" Pronesl jsem sarkasticky. "Ano to je a předpokládám, že s tím kamarádem." Dodala a nezapomněla nad slovem kamarádem udělat prstami uvozovky. "Ano. Ještě něco nebo už můžu jít?" Optal jsem se. Máma se doširoka usmála. "Jen jdi a bav se ale v devět ať jsi doma." Pronesla s úsměvem. "Tak jo, díky. Ahoj." Rozloučil jsem se spěšně a už utíkal ven.
Konečně jsem se dostal na zastávku a netrpělivě vyhlížel Kura.
✨ To be continued…✨
