✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Byl jsem rád, že nemá problém se seznámit s mým kamarádem a v duchu se modlil aby toho mamlase nenapadla nějaká prkotina a nezastašil mi Kenmu.
Došli jsme ke kavárně a Kenma se strašně těšil až projde dveřma. Byl jak malé dítě, kterému dáte vytouženou hračku.
Vzpomínám si na naše společné soužití, kdy jsem viděl na jeho věcech různé kočky. Byly to buď hlavy nebo celé kočky.
Mě moc kočky nebraly ale co bych neudělal pro tu mou pudinkouvou hlavičku.
Kenma nakoukl přes sklo dovnitř a určitě hledal pohledem tu kočku, o které se zmiňoval včera.
Vešel dovnitř a hned si vzal mourovatou kočku. Ta se u něj schoulila a předla. Byla krásná, to se musí nechat.
Posadil se na zem s tou kočkou a v momentě ho obklopily ostatní kočky. Uchechtl jsem se a dvěma kroky jsem byl u něj. Sedl jsem si vedle něj a s úsměvem ho pozoroval.
"Asi budu žárlit." Pronesl jsem na oko uraženě ale stejně jsem podrbal kočku, která se choulila v náručí mé pudinkové hlavičky.
"Jsou strašně heboučký a mazlivý." Poznamenal Kenma spokojeně a hladil hned šest koček najednou.
Musel jsem se smát, když byl Kenma oklopen kočkami, vypadal tak strašně roztomile.
Byl to krásný pohled a Kenma vypadal mezi nimi tak šťastně ale já už ho chtěl mít zase alespoň na chvíli pro sebe.
"Pojď, jdeme si něco dát." Řekl jsem a pomohl mu vstát.
Konečně jsme se dostali i k objednání a objednali jsme si horkou čokoládu a jablečný koláč.
V Kenmovém klíně se uhnízdila jedna kočka a spokojeně spala.
Seděli jsme vedle sebe a já ho objímal kolem ramen.
Kenma si hladil kočku. Líbnul jsem ho do vlasů. Zvedl hlavu a spojil naše rty ve vášnivý polibek.
"Tohle je ten nelpeší den." Pronesl Kenma po polibku. "Protože je náš?" Zeptal jsem se a pohladil ho po tváři. Měl tak hebkou pleť. Kenma se usmál. "Nejen proto ale kočky a jablečný koláč." Upřesnil Kenma a víc se na mě natiskl. Já ho s úsměvem víc objal.
Ten den jsem si vážně užil. Měl jsem vše, co jsem potřeboval. Kura, kočičky a jablečný koláč. Hned jak jsem se zmínil o té kavárně, tak jsem tušil, že něco takového zařídí a byl jsem za něj moc rád. Opravdu ho miluji.
Celé odpoledne jsem se k němu tiskl a v náručí svíjel kočku. Dokonce jsem se optal i servírky, kam se poděla zrzavá kočka, se kterou jsem se mazlil poprvé, kdy jsem navštívil tuhle kavárnnu.
Prozradila mi, že jim z kavárny utekla a skočila pod kola auta. Bylo mi ji líto.
K večeru jsme se s Kurem rozhodli, že vyměníme autobus za příjemnou procházku. Tentokrát mi to nevadilo, protože jsem mu to dlužil. Vzal mě do kavárny, kde jsem měl možnost se setkat s kočičkami a ještě ke všemu zaplatil mou útratu. Takže procházka bylo to nejmenší, co jsem pro něj mohl udělat.
"Chtěl bych mít doma taky kočku ale máma mi to nedovolí. Má doma různé rostlinky a květiny a má strach, že by ji to ta kočka okusovala a trhala." Pronesl jsem zklamaně. Kuro mě objal kolem pasu.
"Jednou ji mít budeš." Pošeptal mi do ucha. Stočil jsem na něj pohled a vděčně se usmál. Omotal jsem ruku kolem pasu a více se na něj natiskl. Byl jsem vážně spokojený.
✨ To by continued ... ✨
