6. část

56 4 0
                                    

Tábor zpátky z oběda procházel ZOO zpět do kempu. Aničku si opět vzala malá dvojčátka, tudíž nesledovala dění kolem. Znamená to i, že si nevšimla Adama, který prošel kolem nich.

Zato Adam to, že si ho Sid nevšimla, postřehl. Viděl, jak se s malými dětmi směje a pocítil částečné štěstí, ale i převažující smutek. Nemohl si ho vysvětlit. Chvíli se za odcházející skupinou díval, ale nakonec zalezl do zázemí.

Odpoledne pokračovalo ve znamení seznamovacích her. Uběhlo jen pár hodin tábora a děti si už mezi sebou našli kamarády, proto šly seznamovací hry o tolik jednodušeji. Při první vypadávačce vypadla dvojčata jako první a hned se vrátila k Sid. Ta mezitím chystala další hry: „Co tu děláte? Proč nehrajete s ostatními?" „Vypadli jsme," prohlásil Matěj a se sestrou si k ní sedli. Doplnila ho Kristýnka: „S tebou nám je líp." „Co to děláš?" zajímal se Matěj. Sid mu Nechtěla nic moc prozradit, proto odpověděla vyhýbavě: „Nebuď zvědavej, nebo ti narostou růžky. Utíkejte za ostatníma." Kupodivu jí poslechly a odběhly. V kapse ucítila vibrovat telefon.

Vyzvánělo to. Adam seděl u stolu, před sebou měl nějaké papíry a telefon na uchu. Potřeboval, aby mu to Anička zvedla. A povedlo se. „Ano?" ozvalo se z mobilu. Adam hned využil situace: „Lásko, potřebuju, abys přišla. Jsou tu nějaký lejstra z vedení..." „Adame, já teď nemůžu,"  přerušila ho Sid, „Mám tady práci. Musím to dodělat." Tohle Adama moc nepotěšilo: „Já vím, ale tohle je docela důležitý. Má se to vrátit..." „Promiň, musím běžet," zarazila ho znovu, „Zítra se tam stavím. Ahoj." A hovor skončil. O nějakém plánu se nestihl ani zmínit. Trochu ho to zamrzelo, ale snažil se to neřešit.
Sid přišla domů sice v šest, ale byla tak vyčerpaná, že usnula v křesle.
Adam přišel domů v osm a dál pokračoval v přípravách oslavy. Anně se však nedovolal.

---2. Den tábora---

Program začal v půl deváté hned po snídani. V ten čas do kempu dorazila i Sid. „Zajímá nás, kolik svých kamarádů jste si ze včera zapamatovali," začala Lucka, „Proto si znovu zahrajeme Bang. Kdo si nepamatuje pravidla, připomenu. Jeden bude stát v kruhu a bude mířit takhle pistolí," ukáže pistoli z rukou, „Na někoho ukáže. Ten se skrčí a ti vedle něj řeknou jméno toho druhého. Kdo bude pomalejší, nebo vědět nebude, vypadne, ano? Tak, chytneme se za ruce a uděláme kruh." Vedoucí se k nim přidali. Doprostřed šel dvanáctiletý Robert. Chvíli se točil a pak ukázal na o rok starší Zuzku. Ta se skrčila a nastal rozstřel. „Šimon!" „Mí..." Desetiletá Míša byla rychlejší a tím pádem Šimon, kterému bylo třináct, vypadl. Tímto se zabývali zase celé dopoledne.

Celé dopoledne se Anna nedostavila do pavilonu, jak řekla. Když jí Adam volal, hovor nepřijímala. Řekl si, že se za ní staví a promluví si. Hlavně nenechat proudit moc silné emoce...

Změny nemizí Kde žijí příběhy. Začni objevovat