12.kapitola

158 6 0
                                    

,,Takže, proč vlastně nespíš? Je už dost pozdě.'' Zeptal se Neteyam, když jsme byli mimo vesnici. ,,Nějak mi nešlo usnout.'' Odpověděla jsem. ,,Mně taky ne.'' ,,Mám létání moc ráda.'' Řekla jsem, abych přerušila ticho. ,,Já taky, je to hodně osvobozující.'' Kývla jsem na souhlas. Přemýšlela jsem, zda mu mám říct, že jsem slyšela jeho rozhovor s Loakem, když v tom se mě zeptal. ,,Nedáme si závod ?'' Koukla jsem na něj. ,,Chceš zase prohrát ?'' Kulišácky jsem se ho zeptala. Je totiž pravda, že jsem jedna z nejlepších letců ve vesnici. Ale to Neteyam taky. ,,Pche, dáme si závod až na nejvyšší skálu ostrova.'' Navrhl. ,,Není to náhodou v zakázaném území ?'' Zeptala jsem se ho, protože nějaká místa byla kvůli pozemšťanům nebezpečná. ,,Teď v noci to je bezpečné, neboj.'' Věřila jsem mu. Závod začal. Letěli jsme kolem několik větrných skal a vodopádů. Rychle jsme prolétli nad největším jezírkem a blížili se k nejvyšší skále. Byli jsme oba stejně rychlí a když jsme letěli střemhlav nahoru uvědomila jsem si, že jsem s Neteyam sama nikdy neletěla. Přistáli jsme oba ve stejný čas. Kupodivu remízu uznal. Seskočili jsme z Ikranů a rozhlídli se kolem. ,,Je odtud opravdu nádherný výhled.'' Řekla jsem a pozorovala náš ostrov z nejvyšší skály. ,,Ano, to je.'' Chvíli mezi námi bylo ticho, ale už mi to nevadilo. ,,Emilyano, asi bych ti měl něco říct.'' Začal a otočil se na mě. ,,Myslím, že vím o co jde.'' Tázavě se na mě podíval. ,,Slyšela jsem tvůj rozhovor s Loakem. Byla jsem zrovna ve stájích.'' Řekla jsem. ,,Aha, a ty k němu něco cítíš ? '' Zeptal se. ,,Ne. Mám ho moc ráda, to ano, ale necítím k němu to samé, co on ke mně.'' Dívali jsme se jeden druhému do očí. Chtěl mi něco říct, ale přerušil ho výstřel z nějaké zbraně. Oba jsme sebou cukli. ,,Co to bylo ?'' Zeptala jsem se a skrčila se. ,,Nevím, někdo asi vystřelil.'' Též se skrčil a oba jsme došli až k okraji skály. Podívali jsme se dolů. ,,Nic tam nevidím.'' Řekla jsem. ,,Já taky ne, ale stejně bychom měli zmizet.'' Souhlasila jsem a došla k Ikranovi. Nasedli jsme a zmizeli.

Ahoj, tak 12. kapitola už je tady. Myslíte že mezi Neteyamem a Emilyanou něco bude ?  A jaký bude jejich zpáteční let ? Jestli to chcete vědět tak si přečtěte kapitolu číslo 13. ⬇️

Avatar - EmilyanaKde žijí příběhy. Začni objevovat