11. kapitola

160 7 0
                                    

Po příchodu do stanu jsem si rozčesala vlasy a převlékla se do pyžama. Ve vesnici už bylo ticho. Zalezla jsem pod peřinu a snažila se usnout.
Po třiceti minutách zírání do stropu jsem to vzdala. Vylezla jsem z postele, hodila přes sebe plášť a vylezla ze stanu. Obloha byla bez mráčků. Hvězdy nádherně zářily a já mezi nimi hledala všelijaká spojení. Necítila jsem se moc dobře, po psychické stránce, a tak jsem se rozhodla, že se proletím. Sama jsem létala jen tehdy když jsem potřebovala utéct od problémů, nebo jsem si aspoň myslela, že jim uletím.
Vydala jsem se rovnou ke stájím. Jakmile jsem chtěla naskočit na Ikrana zaslechla jsem něčí kroky. Otočila jsem se a viděla Neteyama. ,,Kam letíš ?'' Zeptal se. ,,Ani nevím, chci se jenom proletět.'' Odpověděla jsem a u toho hladila Ikrana. Neteyam došel až ke mně a zastavil se podezřele blízko. ,,Můžu letět s tebou ?'' Nespouštěl ze mě oči. ,,Jo, proč ne'' Odpověděla jsem a počkala až přivede svého Ikrana. Nasedli jsme a vzlétli.

Ahoj, po dlouhé době vyšel 11. díl této knihy. Ráda bych znala váš názor. Jinak, jaký myslíte že bude noční let s Neteyamem ?? To se dozvíte už ve 12.kapitole.

Avatar - EmilyanaKde žijí příběhy. Začni objevovat