Avatar - Emilyana

33. kapitola

Letěli jsme jak nejrychleji jsme mohli. Vzali jsme to různými zkratkami abychom tam byli dřív. Jakmile jsme se objevili nad ostrovem, řekla jsem. ,,Chci abys byl opatrný. Nehrň se zbytečně do žádného boje. Střílej jen, když máš opravdu namířeno a budeme se ozývat, abych věděla že jsi v pořádku.'' ,,Jak se budeme ozývat ?'' Zeptal se a koukl na mě. ,,Třeba zapískej.'' Navrhla jsem. ,,Dobře. Taky na sebe dávej pozor Em.'' Kývla jsem a znovu cítila ten pocit bezmoci a strachu. Nechci aby mě znovu někdo držel pistoli u hlavy, ale nedovolím aby Alex ohrožovat někoho dalšího. Blížili jsme se k vesnici. Už z dálky byly slyšet výstřely a zvuky motorů létajících lodí či vrtulníků patřící pozemšťanům. ,,Jdeme na to ?'' Řekl Adeam. ,,Ano.'' Natáhla jsem šíp a slétla jsem kousek do vesnice. Sestřelila jsem prvního pozemšťana, kterého jsem viděla. Pak hned dalšího a dalšího. Vylétla jsem znovu vzhůru a ohlédla se po Adeamovi zda je v pořádku. Akorát sestřelil nějakého pozemšťana a letěl zpátky nahoru. Natáhla jsem další šíp a letěla znova dolů. Jakmile jsem vystřelila, nějaký pozemšťan ve vrtulníku si to hnal přímo za mnou. Kličkovala jsem a snažila se mu uletěl. Začal po mně střílet. Kolem proletěl někdo na Ikranovi a vrtulník sestřelil. Všimla jsem si, že to je Netiry. ,,Emilyano, jsi to ty ?'' Zeptala se a přiletěla blíž ke mně. ,,Netiry.'' Řekla jsem nadšeně. ,,Tak moc jsi mi chyběla. Buď opatrná.'' Kývla jsem, natáhla šíp a letěla znovu do vesnice, kde jsem opět sestřelila nějakého pozemšťana. Když jsem letěla vzhůru, viděla jsem Adeama jak padá s Ikranem dolů. ,,Ade ?!'' Vykřikla jsem a letěla co nejrychleji za ním. Nestihla jsem to. Dopadl na zem vedle Ikrana. ,,Né !'' Vykřikla jsem a přistála vedle něj. ,,Adeame ! Adeame !'' Klepala jsem s ním, ale neprobíral se. Všimla jsem si, že krvácí ze zad. Někdo ho postřelil. ,,Né, prosím. Tohle mi nedělej. Prober se !'' Křičela jsem a brečela. Někdo mě zatahal za ruku. ,,Pojď, musíme zmizet.'' Byl to Loak. Odstrčila jsem ho. Dala jsem Adeamovi pusu na čelo a pohladila ho po tváři. ,,Promiň.'' Řekla jsem celá ubrečená. Pak jsem si vzala jeho šípy a luk mu položila na hruď. Jeho Ikran byl též mrtvý. Loak mě jen tak pozoroval a střílel po pozemšťanech. ,,Emilyano, pojď !'' Křikl znovu, ale já se jen postavila a řekla. ,,Zabiju je. Všechny.'' Naskočila jsem na svého Ikrana a vzlétla. Střílela jsem jeden šíp za druhým. Po chvíli mi ale došli šípy.

Ahojda, tak nový díl bitvy je zde. Nic moc pěkného to není. Bohužel, Adeam zemřel, ale přijde Emilyana ještě o někoho dalšího ?? ⬇️