27. kapitola

135 6 0
                                    

Ještě tu noc jsem se zlomeným srdcem opustila vesnici. Došla jsem do svého stanu, sbalila si veškeré věci a šla si přibalit něco k jídlu. Natrhala jsem si nějaké ovoce a jiné plody. Poté jsem na sebe rychle hodila teplý šál, noc byla chladná. Vzala jsem svůj luk s šípy a hnala si to ke stájím. Cestou jsem musela projít kolem stanu Netiry a Jakea. Zrovna v něm seděla celá rodina, tedy až na Neteyama a mě. Společně se smáli. Naposledy jsem se na ně podívala. Na malou Tuk, moji nejlepší kamarádku Kiry, Loaka, Netiry a Jakea. Bohužel si mě Tuk všimla a rozběhla se naproti mě. Já se rychle rozběhla ke stájím, ze kterých jsem vyvedla svého Ikrana. Vzlétnout jsem ale už nestihla. Před stájemi stála Netiry společně s Jakeem. ,,Emilyano, co vyvádíš ?'' Zeptal se Jake. ,,Já musím pryč. Nezvládnu to.'' Řekla jsem a rozbrečela se. Doběhli k nám Loak s Tuk a Kiry. ,,Co se děje ?'' Zeptal se Loak. ,,Em, co děláš ?'' Zeptala se rozrušeně Kiry, když si všimla mých sbalených věcí a Ikrana připraveného k letu. ,,Kiry, já...'' ,,Co se stalo ?'' Zeptala se znovu. ,,Neteyam si bere Lucy.'' Vyhrkla jsem ze sebe. Všem se ve tváři objevil chápavý ale i lítostný výraz. ,,Přesně tak, bere si mě.'' Řekl nějaký hlas za mnou. Ohlédla jsem se a viděla Lucy. Nevěděla jsem co dělat. Všechno bylo najednou tak zmatené. ,,Emilyano, mrzí mě, že to pro tebe takhle dopadlo, ale nemůžeme ohrožovat vesnici, že veliteli.'' Řekla a já se nechápavě podívala na Jakea. ,,Víš Em, ty být velitelkou nemůžeš. A to proto, že tobě se nedá věřit. Vesnice by byla v nebezpečí, kdyby jsi vládla ty. Když po tobě jdou pozemšťané a kvůli tobě málem přišel Neteyam a ostatní o život.'' Řekla Lucy. ,,Cože, ty mrcho !'' Vykřikla Kiry a vrhla se na ni. Loak ji ale stačil zastavil. ,,To jsou velitelova slova.'' Dodala Lucy. ,,Je to pravda ?!'' Vykřikla Netiry naštvaně na Jakea. Ten jen kývl. Netiry nevěřícně zakroutila hlavou. ,,Emilyano, měla bys už letět, abys někoho neohrozila na životě?'' Pokračovala Lucy. To už jsem nevydržela. ,,Víš Lucy, v jednom máš pravdu. Jsem pozemšťan a být tebou dám si sakra bacha. Vždyť přece víš co my pozemšťané dokážeme.'' Potom jsem vyskočila na svého Ikrana a koukla na ubrečenou Kiry s Tuk, rozhozeného Loaka, Jakea, Netiry a vzlétla.

Ahoj, myslím že takovýto spát nikdo nečekal. Co myslíte, je to dobře ?! Líbí se vám to ? No uvidíme jak se to vyvrbí dál. ⬇️

Avatar - EmilyanaKde žijí příběhy. Začni objevovat