Avatar - Emilyana

15. kapitola

Vzbudilo mě příjemné šimrání na tváři, byla to Tuk, která mě lechtala malým peříčkem. ,,Ahoj.'' Řekla když jsem se rozespale posadila a protáhla se. ,,Dobré ráno Tuk, jak ses vyspala ?'' ,,Dobře, nechceš si jít hrát ?''  Tuk a já si spolu hrajeme často. Někdy si přeju, aby nikdy nevyrostla. ,,A už jsi udělala svoji ranní hygienu ?'' Zeptala jsem se, i když mi byla odpověď jasná. ,,Ještě ne, můžu to udělat potom.'' ,,A nebylo by lepší se umýt teď, abychom pak měli čas jenom na hry ?'' Zeptala jsem se jí s úsměvem na tváři. Tuk přemýšlela, co bude výhodnější. ,,Dobře, ale jen když půjdeš semnou.'' Rozhodla. ,,S tím se počítá.'' Vylezla jsem z postele, ustlala ji a převlékla se. Hodila jsem na sebe hnědé kraťasy a stejně zbarvenou podprsenku spojenou několika tkaničkami ke kraťasům. Tuk na mě čekala před stanem. Dnešní den byl obzvláště teplý, a to sluníčko teprve vylézalo. ,,Jsi moc hezká Emilyano.'' Řekla když jsme si čistili zuby. Podívala jsem se na ni. ,,Ty jsi nejnádhernější dívenka z vesnice.'' Řekla jsem a všimla si, jak ji lehce zčervenaly tváře. Poté jsme se vrátili ke mně do stanu. Z mých dlouhých hnědých vlasů jsem vykouzlila dva copánky. Tuk chtěla to samé. Po snídani jsme se rozhodli, že si půjdeme hrát do lesa.
...
,,Už tě skoro mám.'' Křikla jsem se smíchem na Tuk a běžela za ní po větvích stromů. ,,Nemáš, nemáš.'' Opakovala a hnala se dál. ,,Ale já tě mám.'' Vyskočila zpoza kmene Netiry, chytla ji a začala ji lechtat. ,,Mami, to neplatí.'' Křičela Tuk a hlasitě se smála. Když jsem k nim doběhla, Netiry položila Tuk zpátky na větev. ,,Jsem ráda, když vím, že je Tuk s tebou. Nemusím se o ni bát.'' Pak se obrátila k Tuk. ,,Zlatíčko, mohla by ses prosím vrátit, a pomoct babičce ?'' ,,Ano mami. Emilyano, pak si zas zahrajeme.'' Odpověděla Tuk a rozběhla se zpátky do vesnice. Když Tuk zmizela z dohledu zeptala jsem se Netiry. ,,Děje se něco ?'' Podívala se na mě soucitný pohledem. ,,Taky jsem jednou ztratila svého Ikrana. Zemřel při boji s pozemšťany. Bylo to pro mě moc těžké období. Nejvíc jsem se bála o Neteyama, zrovna se narodil, stejně jako ty. Oba jsme vás schovali do dutiny jednoho stromu. Po celou dobu bitvy jsem se modlila aby vás nikdo nenašel. Ten den zemřeli tvoji rodiče. Jakmile jsme se s Jakeem vrátili našli jsme jenom Neteyama. Později jsme zjistili, že tě Alex odvezl zpátky na Zem.'' Po celou dobu vyprávění jsem z ní nespustila oči. Hltala jsem každé její slovo. ,,Přišlo mi fér, abych ti to řekla.'' Dodala. ,,Ano, děkuju. Jsem ráda že jsi mi to řekla. Nevěděla jsem o tom.'' Došla ke mně a pevně mě objala. Po chvilce objímání mi řekla. ,,A je tu ještě jedna věc.'' Tázavě jsem se na ni podívala. ,,Musíš do vesnice přivést dalšího Ikrana. Jezdec jako ty nemůže být bez něj.'' Kývla jsem na souhlas. Poté jsem se vydala do hlavního hnízda Ikranů a Netiry šla zpátky do vesnice.

Ahojky, nyní jste si mohli přečíst 15. kapitolu, ve které jste se dozvěděli něco o Emilyaně minulosti. Jak zvládne chytit dalšího Ikrana ?? To se dozvíte v kapitole číslo 16.