Poslední dva tréninky než odletí na deset dní pryč začít sezónu. Jako o den dříve jsem si odjezdila co jsem měla a pak přišel on, dneska už však s bruslemi na nohou.
,,Stejný fit jako před čtyřmi dny jo?" Pousmála jsem se na něj.
,,Nebude to podezřelý až přijdu do šatny."
,,Taky to děláš chytře a takticky." Naznala jsem.
,,To je základ."
,,Tak co mi předvedeš?" Zajímala jsem se.
,,To bych taky rád věděl. Já se úplně nevyznám v tomhle vašem tancování na ledě." Pokrčil rameny.
,,Tak jaktože to zvládáš lépe jak já?"
,,Hokej je taky na bruslích a já rád zkouším nové věci.. a kdysi jsem se koukal na krasobruslení a zaujalo mě to.. je to složitý, ale rád ti teď budu dělat partnera, na ledě samozřejmě teda." Trochu se do toho co říká motal.
,,Tak pojď, Sumertime sadness už umíš."
,,Už aspoň vím na co to vůbec tancujeme." Poznamenal a já pustila písničku.
Šlo mu to, podobně jako poprvé. Jak to dělá?
Jezdilo se s ním skvěle, ten jeho styl jízdy, bezchybnost, zvládání prvků a nakonec jeho dotyky, bylo to úplně jiné jak s Michaelem.
Řekla bych že odpověď byla jednoduchá. Mezi mnou a Connorem putovala jakási chemie. Cítila jsem to. Měli jsme nějaký zvláštní propojení.
S ním to celé bylo úplně lehké. I nadhazovačky zvládal. Stačilo mu jen říct kdy to má přijít. Šlo mu to podobně skvěle jako hokej.
,,Kdybys neměl rozjetou hokejovou kariéru řeknu ti ať mi děláš dvojici na ledě." Vydechla jsem, když jsme naši jízdu dokončili.
,,Kdo řekl že nemůžu? Jen bychom nezávodili."
,,Tebe by to bavilo? Jako hokejistu?" Byla jsem překvapená tím co řekl.
,,Baví mě být tajnůstkář. Jen ty máš toho Michaela a taky tátu.."
,,To se nebudeme potkávat už ani tady.." Posmutněla jsem.
,,Já mám ale byt volný.."
,,Kde bydlíš?" Zeptala jsem se.
,,Vím kde bydlíš ty s tvým tátou, je to tak pět minut chůze."
,,Jak víš kde bydlíme?" Nechápala jsem.
,,Mám adresu všech trenérů, prý kdyby se něco dělo. Pošlu ti po tréninku svoji lokaci." Objasnil mi.
,,A prej že holky ví vždycky všechno první a najdou si vše. Ty si nějak napřed."
,,Já jsem rád napřed a první." Řekl egoisticky.
,,Všimla jsem si pane superhvězdo." Skřížila jsem si ruce na hrudi a nastala ta chvilka kdy jsme se zase oba tvářili vážně a čekali kdo jako první vyprskne smíchy.
Dneska na to však nedošlo, protože se ozvaly nějaké zvuky, pravděpodobně ode dveří a následně někdo vyslovil mé jméno.
,,Connore utíkej!" Strčila jsem do něj a on rychle zmizel na trestnou lavici, odkud to mohl vzít východem zadem do kabiny.
,,Co tady sakra děláš Michaeli?" Přijela jsem ke střídačce, když on na ni vešel. Naštěstí Connora neviděl.
,,Přiletěl jsem o dva dny dříve, protože hlásili nějaké velké deště a nechtěl jsem riskovat že tam zůstanu déle."
,,Super, máš věci na led nebo?" Nabídla jsem mu jakoby jestli chce jít na led, ale doufala jsem že nepůjde.
,,Nemám. Ale mohla bys mě zajet tu sestavu."
O sakra. Bez Connora?
,,No dělej Sofie. Za pět minut bude úprava ledu a pak přijdou hokejisti." Postrčil mě. Pustila jsem písničku a jela. V hlavě jsem se vrátila o nějakých deset minut zpátky, kdy jsem toto tancovala s Connorem a nějak to šlo, teda nebylo to dokonalý, ale bez pádu.
,,Na tom videu to vypadalo lépe." Zabrbal, když jsem se k němu vrátila a sotva dýchala.
,,Já jsem tu teď hodinu jezdila, jsem už unavená, ale jinak mi to jde." Namítla jsem, vzala si věci a odešla pryč.
Ta hvězda
Vy se vážně nemusíte...Čekala mě na mobilu tahle zpráva, když jsem ho odemknula. On nás viděl?
Sofi
Kde jsi nás viděl?Ta hvězda
Šel jsem skoro jakoby
okolo zadem, než jsem
to nenápadně obešel...Sofi
Umíš se dobře schovat
a seš nenápadnej a rychlej
to je dobry😂Ta hvězda
Nejvíc 🤣 ozvu se pak,
musím na led,,Co se směješ do toho mobilu?" Objevil se vedle mě ten otrava. Proč neodjel už domů?
,,Protože můžu a co chceš?"
,,Seš víc nepříjemná jak obvykle a jo chci vědět jak to bude s tréninky, za týden máme první kolo kvalifikace na to americký mistrovství." Ohradil se ještě víc nepříjemněji jak já.
,,Pošlu ti to, takhle z hlavy to nevím, ale měli bychom pracovat i na suchu a nejen na ledě." Odemkla jsem tátovo auto a hodila do něj věci. Chci od něj rychle pryč.
,,To se mi moc nechce, si tohle můžeš trénovat sama, já nepotřebuju."
,,Zas tak dobrej nejseš ale, žádný čas spolu netravíme než hodinu denně na ledě." Naznala jsem.
,,Furt jsem lepší jak ty a já se s tebou úplně potkávat nepotřebuju, si sežeň někoho lepšího na tréninky na suchu." V tu chvíli jsem mu chtěla říct, že už mám, ale to jsem nemohla.
,,Jasný no, víš co já už radši jdu. Zítra v devět tady." Rozloučila jsem se s ním a rychlým krokem hnala domů.
ČTEŠ
exchange
FanfictionBudoucí velká hvězda hokeje, jednička draftu a všichni vědí že Chicago Blackhawks vyhrálo... Jenže každý má svá tajemství a on není výjimkou. Pak je tu ona, holka která je doslova nucena žít v Chicagu, přestože její sny byly zcela jiné...