25.

411 23 2
                                    

Žádné klidné a romantické probuzení se nekonalo a to z důvodu budíka Lukase, který nám asi dělal na očko trenéra a do té role se dostával skvěle.

Ťukal nám na dveře a my se během pár sekund museli obléct a trochu zcivilizovat nás a postel.

,,Nesu vám snídani děcka. Byla to dlouhá noc že?" Nakráčel si do pokoje s vozíkem, kde byla snídaně pro všechny tři.

,,Trochu.." Špitl Connor a hned si vzal jednu housku se sýrem a šunkou.

,,Jsem rád že jsem se do toho nemusel tak moc vkládat, jen doufám že dneska ten volný program zajedete."

,,Ty seš jak náš táta." Poznamenala jsem.

,,Tak tvůj tatík se o tebe nestará, tady Connor má rodinu v Kanadě a někdo na vás dohlížet musí. Vůbec tady na tomhle mistrovství Ameriky." Zazubil se Lukas.

,,No chopil ses té role skvěle, takže budeš vědět kdy jedeme a jaký je časový harmonogram že?" Mrkl po něm Connor.

,,Jo, našel jsem si to. Za dvě hodiny se půjdeme proběhnout, pak bude oběd a hurá do arény, snad ty co tancují teď dopoledne budou mít odtancováno. Počítal jsem s tím, že tam musíme být čtyři, pět hodin před začátkem, během toho co se pojedou jednotlivci. A zatím je plánováno že v šest začne vaše finále a vy půjdete na řadu někdy v osm, nejpozději o pul deváté."

,,Ty ses té role chopil doopravdy dobře." Uznala jsem.

,,Něco dělat musím." Pokrčil rameny a přesně ten plán co měl jsme plnili. Čím víc se to blížilo, tím nejvórznější jsem byla. Connor to měl viditelně na háku, stejně jako to co se o něm kde psalo, ale já věděla že my dva budeme nejvíce sledovaný pár.

No aspoň Lukas sehnal Connymu lepší oblek nebo aspoň tričko. Vůči tomu že aréna byla ve městě, neměl to Lukas daleko. A protože jsem měla modré šaty, koupil modré uplé triko na který prosím pěkně koupil lepidlo a třpytky a nějak to na to plácl.

Upřímně nechtěla bych ten pokoj pak uklízet. Ale aspoň budeme vypadat na tom ledě dobře, protože ty naše pokusy na suchu o provedení sestavy nebyli úplně nejkrásnější.

Ani namalovat mi se moc nešlo, takže jsem skončila namalovaná zcela obyčejně, což se nelíbilo Lukasovi a aspoň stíny mi udělal. No a nevím co teda byla horší, vypadalo to skoro jak monokl, takže jsme na to dali další vrstvu korektoru a snažili se to trochu zachránit. Doufám že mě kamera nebude zabírat moc zblízka nebo aspoň všichni budou koukat na Connora.

Celé odpoledne se šíleně táhlo, nebyla jsem moc zvyklá čekat na svou jízdu od začátku přes dvě hodiny a především nesledovat jak jedou ostatní. Kdyby nebylo Connora, určitě se zblazním. Ani to pěti minutové rozježdění nebylo z mé strany dobré, šlo to do háje.

Když jsme si to kračeli k ledu, nemohla jsem si nevšimnout průběžných výsledků na tabuli. Takových bodů.. kde my to vezmeme?

,,Šmoulové ukažte co jste natrénovali." Poplácal nás oba dva po hlavě Lukas, když jsme měli jít na to.

,,Doslova úplný hovno. No nic, stačí dojet." Zamumlala jsem.

,,Sofi To neříkej, je to v tobě, ne je to v nás." Dal mi pusu Connor a šli jsme si na střídačku sundat chrániče nožů a hurá na to. Jakmile jsme vyjeli na ledovou plochu, všimla jsem si hned na druhé straně ledu na tribuně mikiny Blackhawks. Bylo jasné že to Lukas není..

Co tady sakra dělá táta?

Museli jsme to zajet víc jak skvěle, chtěla jsem mu ukázat jak dobrá dcera jsem a že Connor je ten pravý. Ještě že tu byl, protože ve mě probudil zpět ten chtíč nevzdat to a jen co z reproduktorů začala hrát hudba, byli jsme znovu s Connorem ve svém světě. Na tom ledě to bylo úplně jiné než na suchu a šlo nám to na něm o něco lépe, především ty zvedačky a různé otočky, myslím že náš trenér Lukas musel být spokojený, Michael někde doma naštvaný a doufala jsem že táta to pořádně vše vidí, protože jsme to zvládali přesně tak jak jsem chtěla, lépe než skvěle.

exchangeKde žijí příběhy. Začni objevovat