Bad dad, bad daughter (h.s)

Diamond Malik- 13. Díl

Ahoj, jmenuji se Diamond Malik a chtěla bych vám převyprávět můj příběh.

Jsem jiná než moje sestra. I než rodiče. Oni musí mít vždy vše. A daří se jim to. Moje sestra Mária je holčičí verze mého otce. Prostě narcis.

Narodila jsem se v roce 2021 a je mi skoro 14 let. Jsem prostřední dítě, takže se o mě nikdo nikdy moc nezajímal. Prostě to znáte, kecy rodičů : "Mária v tvém věku dělala tohle..." A nejmladší mazánek Therésa zase nemusí nic, protože ona je ta malá.

Prvních pár let si nepamatuju, ale myslím, že to se ke mně všichni chovali hezky. Ne tak hezky jako k Márie, když byla miminko, ale hezky. Přece jenom jsem byla miminko. Byla jsem celkem roztomilá, jak koukám s odstupem času na fotky, ale zase se nemůžu srovnávat s Therésou, která byla zkrátka k sežrání.

Byla jsem normální miminko. Mamka říká, že jsem byla hodně tichá. Přijde mi, že si tady jenom stěžuju, ale v mém poměrně krátkém životě jsem byla jenom párkrát šťastná.

Výhra ve výtvarné soutěži.

Ano, to je jedna z mých šťastných vzpomínek. Pořád si pamatuju, jak jsem přijela ze školy a máma mi to celá šťastná oznámila. Vypadala jako sluníčko. Celá zářila a já byla šťastná, protože ona byla šťastná a ona byla šťastná, protože jsem byla šťastná já. Táta takovou radost neměl. On nás pořád tlačí k hudbě. To mamka není tak zakomplexovaná. Je jí jedno, co budeme dělat, hlavně, že budeme šťastní.

I když musím uznat, alespoň se pokoušel tvářit se tak, že je na mě hrdý, ikdyž nebyl. Toho večera jsme měli oslavu. Mamka upekla můj oblíbený vanilkovo-marcipánový dort a Mária mi dala náhrdelník s nápisem ,best sister'. Bylo to od ní moc hezké. Bylo to hezké od celé mojí rodiny. Přece nemuseli pořádat oslavu. Bylo to jen první místo v Evropě.

Ano, toho dne jsem byla šťastná.

Takovýhle dnů bylo asi ještě deset. Například náše dovolená na Hawaii, umělecký tábor, moje 13. narozeniny, nebo když jsem poprvé potkala jeho. Mého kluka.

Jmenuje se Christopher, ale všichni mu říkají Chris. Potkala jsem ho, když jsem nastoupila na tu soukromou školu, kam chodí i Mária, Max nebo Ced. Bylo mi dvanáct a on nastoupil do stejné třídy jako já. Okouzlil mě, hned jak vešel do třídy. Vlasy měl nahoru, nejspíš nagelované. Koukl se na mě svýma čokoládovýma očima a usmál se. Usmála jsem se taky. Tuhle situaci si pamatuju, jakoby to bylo včera.

Začali jsme spolu chodit asi dva měsíce po začátku školy. V sedmičce jsme se poprvé políbili. A to byla moje nejšťastnější vzpomínka ze všech.

Byl podzimní den a bylo celkem hezky. Bylo teplo, to bylo na tuhle roční dobu neobvyklé. Chris mě pozval na rande. Na piknik do přírody. Seděli jsme a jedli sendviče, jahody v čokoládě, sušenky, Haribo medvídky, chipsy a povídali si. Zrovna jsme vedli vážnou debatu o cestování a on se ke mně najednou naklonil a...

A políbil mě. Nebyla to taková ta typická krátká pusa. Líbali jsme se asi půl minuty a bylo to skvělé. Když jsme přestali, nervózně jsem se na něj usmála a on mě obejmul. Od té doby se můj život změnil. Teď vím, že když se pohádám s mámou nebo tátou, budu se mít komu svěřit. Navíc mě ten někdo i pochopí a podpoří. Od té doby už nefňukám do polštáře, když mi táta nedovolí jít na výstavu nebo když mi máma nekoupí boty na podpatku, ikdyž je Mária v mém věku už měla.

Ale jedna věc mě štve. Spousta lidí si myslí, že jsem povrchní jako Mária, ale to není pravda. Myslí si to dokonce i Emily, která mi vždy přišla hrozně milá. Udělám vše proto, aby mě ostatní začali vnímat takovou, jaká jsem.

Holahola! Jak se máte? Co si myslíte o těchto speciálních kapitolách? Mě strašně baví! Přijde mi, že na nich můžete hezky vybočit z děje, ale zároveň čtenáře poučit o životě jiné, třeba vedlejší postavy jako je Diamond. :) tento speciální díl byl oproti dílu s Emily a Nelou jiný, ale doufám, že si oblíbíte oba typy.

Už se blížíme k prvnímu K! To dáme! Miluju vás! <3

Vaše Stella**