Uběhly přesně tři týdny a u nás se vše dalo do pořádku. Táta už jakž takž zvládal Miu a ona si zvykla na nás. Já jsem zatím nenašla odvahu mluvit s Cedem a Max. Byli totiž pořád spolu, taky s Máriou. Chudák Alex nevěděl, co se děje, a neustále lítal od nich ke mně. Taky mě pořád zval k sobě. Když jsem ho po páté odmítla, vzdal to. Byla jsem neuvěřitelně sama a zároveň neustále ve společnosti. Šla jsem domů a byl tam táta a Mia, šla jsem do školy a byli tam Mária, Ced a Max. Jediná možnost byla toulat se venku. Ale sama!? To vás po chvíli omrzí.
V půl čtvrté jsem se vrátila ze školy a skočila do postele s mým nejlepším kamarádem, mandlovou čokoládou. Měla jsem v plánu spát, ale vyrušil mě Miin křik.
"Zlato? Co je?" řekla jsem a přistoupila k její postýlce. Ona zamlaskala a já jsi jako naprostý génius vyvodila, že má hlad. Sešla jsem proto do kuchyně a udělala jí Sunar do levandulové flaštičky s Minnie. Potom jsem jí nakrmila a přiložila jsem si jí na rameno. Po pěti minutách si konečně odříhla.
A takhle vypadalo moje odpoledne. Každý týden a každý den. Nebavilo mě dělat furt to samé, ani se mi nechtělo odbočovat od standartu. A tak jsem chodila, spala, četla, dělala Sunar jako zombie každý den. Byla ve mně jakási prázdnota.
Jednoho dne jsem ale měla zvláštní náladu a rozhodla jsem se jít se projít do lesa. Jo, bydlíme v Londýně, ale na kraji, a proto není les daleko.
Vzala jsem si Adidas soupravu a adidasky. Měla jsem v plánu si i trochu zaběhat, abych nevyšla z kondice. Ale to už asi stejně nezachráním, od té doby, co jsem skončila s tenisem, se jen válím na gauči. Takže provozuji takzvaný gaučing.
V lese jsem asi hodinu běhala a hodinu se procházela. Milovala jsem se zastavit a poslouchat zvuky přírody a dýchat čerstvý vzduch.
Po dvou hodinách jsem se vrátila a...
A našla Harryho na gauči. Brečel. A byl nejspíš v úplném transu, protože nereagoval na Miin brek.
"Tati?" zeptala jsem se opatrně. On se ohlídl a já jsem si byla na stopro jistá, že brečí.
"Co je? Co se stalo?" řekla jsem zoufale.
"Renné je mrtvá, ta rakovina ji dostala!" vykřikl a já samým údivem upadla. Když jsem se sbírala ze země, došel mi pravý význam jeho slov. Ona je mrtvá. Mia nebude mít matku! Proč je život tak krutý?
Proč musí žít jako já? Bez matky? Ale ona bude mít svoji sestru. Mě.
_________________________________________________________________________________
Takže, jak začít. Omlouvám se za krátký díl a mám pro vás zase jednu otázku. Kam by měli jet hlavní hrdinové na hory? Děkuji za podporu!
ČTEŠ
Bad dad, bad daughter (h.s)
Fanfic,,Co jsi to dovoluješ? Jseš drzá jak Louis u maturity! V 16ti na žádnej večírek nepůjdeš! Ješte aby tě někdo zbouchnul! Chceš skončit jako tvoje matka? Mladá s dítětem na krku! Chceš..." Začtěte se do příběhu o sedmnáctileté Emily, která rozhodně ne...
