Bad dad, bad daughter (h.s)

23. Díl - Vánoce 2/2

"Ahoj mami! Brzo se uvidíme!" zavolal s falešným zájmem Harry za babičkou.
"Ahoj všichni," pozdravila nás Annie.
"A ty, Em, s tebou si ještě promluvím," dopověděla rychle a věnovala mi jeden z jejich přísných, do duše promlouvajících pohledů. Bože, jen to ne.
Babička odjela na Štedrý den, okolo desáté. Musela se vrátit domů a oslavit Vánoce s manželem. Byla jsem ráda, že je pryč. Táta byla taky rád. Dokonce i malá Mia se usmívala, když ji viděla odjíždět.
"Ko-ne-čně!" zvolal táta a hupsnul na obrovskou pohovku před televizi.
"Děti moje. Co si třeba udělat super den strávený u televize?" zeptal se. Vypadalo to, že má skvělou náladu.
"Dobře," souhlasila jsem. Došla jsem totiž k názoru, že pokud se budeme koukat na televizi, nebude na mě moct křičet.
"Vyber DVD," kývl na mě a já se vydala ke stojanu. Popelka, Sněhurka a lovec, Láska nebeská...
"Pustíme si Lásku nebeskou?" zeptala jsem se. Nebyla jsem si jistá, jaký pocit to v něm vyvolá.
"Ok, to je jeden z mých nejoblíbenějších filmů," řekl a já ten film pustila.
***
Byl to super film. Dobře jsem se pobavila, ale žádný film netrvá věčně. Po vypnutí televize jsem šla vařit oběd. Byli sice Vánoce, ale já se nechtěla patlat s něčím složitým, proto jsem uďelala kuře a rýži. Prostě jídlo, které se perfektně hodí ke Štědrému dnu.
Bez ohledu na oběd byl náš dům velmi vánočně nalazen. Všude jsem vyvěsila zlaté, červené a zelené řetězy, ve všech místnostech voněly yankee candles a na poličkách, stolech a skříních stály všelijací sobi, Santové, andílci atd. Dokonce jsem upekla i perníčky, vanilkové rohlíčky, pro tátu rumové kuličky, vosí hnízda, rafaello kuličky, linecké, čokoládové měsíčky a kokosky o kterých táta prohlásil, že ty vylámané zuby za to stojí. S výzdobou jsem si dala opravdu práci, to musí uznat snad i táta.
Bohužel mě nenechal vyzdobit stromek, ani nevím, jestli nějaký máme. Budu mu muset věřit.
Vánočně jsem prostřela, nandala jídlo na stůl, přikrájela ještě nějakou zeleninu a na talíř dala trochu cukroví. Obdivně jsem se na svojí práci zahleděla. Byl to jeden z okamžiků, kdy jsem na sebe byla opravdu pyšná. Táta si hrál v ložnici s Miou a já měla chvilku jen sama pro sebe, sedla jsem si ke stolu a přemýšlela. Možná nemám tak hrozný život. Mohlo by to být horší ne? Mamka by mohla umřít. Ced by mohl umřít. Dokonce i táta a Mia by mohli. A pak bych tu zůstala sama. Seděla bych na tomto místě a vzpomínala na své staré já, které si jich nevážilo. Dostihla mě touha brečet. Z mých očí se pomalu vylila malá kapka slané vody. Slza. Pomalu sklouzávala po mých lících, k puse, po krku. Ne, nebudu brečet. Dnes ne, pomyslela jsem si a raději zavolala Miu a tátu k obědu.
***
Vánoční den jsme si užili na plno. Hned po obědě jsme jeli k Tomlinsonům na Štědrou koulovačku, jak se tomu u nás říká. Je to taková tradice kluků z 1D a jejich rodin. Ještě si pamatuju, jak jsem byla na svojí první Štědré koulovačce a dostala jsem od Nialla sněhovou koulí do ucha. Dan, Ell a Pezz nás potom všechny vzali do výřivky, kterou mají Tomlinsoni ve "sklepě." Nakonec mi Ell uvařila čaj. Byl to skvělý zážitek. Tohle měla být už třináctá koulovačka. První byla, když byly Cedovi tři. Teďka je mu sedmnáct. Nedávno měl narozeniny. Ani nebyla velká oslava. Koupila jsem mu novou raketu na tenis.
V obýváku jsme dostali pokyn seřadit se. Týmy rozdělují Pezz, Ell a Dann.
"Takže, připraveni?" zeptala se Pezz.
"Ano, kapitánko Maliková," odpověděli všichni najednou. To je taky takový zvyk. Oslovujeme se vojenskými označeními nebo námořnickými, to nevím.
"Jsou tři týmy," začala Ell. Nikdo ani nedutal.
"V prvním jsem já, v druhém Perrie a ve třetím Dannielle," řekla v klidu.
"Se mnou je ještě Maxim, Zayn, Mária a Robert."
"Nežikej mi Robert!" osočil se na ni pětiletý Robert Payne.
"Dobře. Se mnou je teda Robík bobík," škádlila ho Ell. Potom se otočila na Perrie a kývla na ni.
"Jo, jasně," začala Perrie.
"Se mnou je Cedric, Harry, Jake a Diamond," řekla. Jake se rozběhl ke svému dvojčeti Bobbiemu.
"Ha ha! Ha ha! My to vyhrajeme!" zakřičel na něj a šťouchl ho mezi žebra.
"Dost, kluci! Přece se tady nebudete prát! Ještě se vám něco stane jako tatínkovi," okřikla je Dann. Liam si totiž v Americe zlomil ruku. Skákal na trampolíně. To je taky důvod, proč nehrál dnešní koulovanou.
"Se mnou je..." přerušila křik v místnosti Dannielle.
"Louis, Emily, Niall, Darcy-Anne a Therésa," dokončila větu.
"To je pšesila!" zašišlal Jake a strčil znovu do svého bratra.
"Klid! Prostě jdeme hrát. Liam je rozhodčí," zavelel Niall a vyrazilo se.
"Takže, vojíni," oslovil nás Liam.
"Máte půl hodiny na vybudování základny," řekl a jako každý rok začal zmatek. Štědrá koulovaná nemá moc přísná pravidla. Možná bych vám je mohla vysvětlit. Jsou tři tými, půl hodiny na vybudování základny a zavěšení týmové vlajky. Cílem hry je získat vlajky soupeřů. Je to super.
Niall se chopil vedení a my si udělali základnu u velkého kamenu zasypaného sněhem. Zapíchli jsme hrdě naši zelenou vlajku a vymysleli taktiku.
"Em, Louis, Darcy. Vy budete útočníci a já s Therésou budeme bránit vlajku."
"A co já?" zeptala se Dann.
"Ty budeš mást soupeře," řekl Louis a Niall ho zpražil pohledem.
"Jo," řekl Niall a Dann kývla.
"Posledních deset vteřin!" vykřikl Liam a rozběhl se do bezpečné zóny. Respektivě vylezl na balkon.
"Pět, čtyři, tři, dva, jedna a nechť třináctá štědrá koulovačka započne!" zakřičel.
Nikdo se ani nepohnul. Čekali jsme, kdo vyběhne první. Byl to Zayn. Rozběhl se směrem k týmu Pezz a začal po nich házet sníh.
Koukla jsem se na Louise.
"Teď!" zašeptal a já, Louis a Darcy jsme vyběhly do hřiště.
Potom nastal zmatek. Házela jsem sníh snad všude kolem sebe. Byla jsem od sněhu úplně mokrá. Nakonec se mě a Darcy povedlo zajmout Diamond a Jakea. Pak se to ale zvrhlo. Někdo mě chytl za nohu a tahal směrem ke své základně. Ten někdo byl Cedric a zajmul mě. Nakonec Cedricův tým vyhrál a my si šli dát čaj nebo horkou čokoládu.
Byl to skvělý den, který ale musí někdy skončit.
Snědli jsme u Tomlinsonů slavnostní večeři a jeli domů.
***
Probudila jsem se brzo ráno a okamžitě šla za Miou, která brečela. Sešla jsem s ní v náručí do kuchyně a pokračovala do obýváku, kde na mě vybafl obrovský vánoční stromeček. Bylo na něm spoustu stříbrných a červených koulí, řetězů a dokonce umělý sníh. Byl překrásný.
Dostala jsem spoustu dárků. Oblečení, knihy a nový notebook. Potom jsme jeli k Malikům a tam jsme si dali navzájem dárky s naší partou. Dostala jsem kosmetiku a různé dekorace. Dokonce jsem dostala i mini čokoládovou fontánku. Byly to skvělé Vánoce a ještě neskončili. Už se nemůžu dočkat Silvestra.

Woalá! Asi si říkáte, že sem se do toho vydávání fakt opřela :) momentálně mám v plánu ještě jednu povídku, tešte se! Doufám, že se vám líbí :)
Vaše Stella