Stejně tě najdu. ||Luke Hemmings||

1. Rozděleni

Bez něj jsem nic.
Nic jen tělo bez duše.
Jediný důvod, proč jsem ještě tady je Laura, ona je pro mě vším. Je pro mě jako sestra, ona je moje sestra. O její zdraví a dobro mi jde víc, než o mé vlastní.

Ale zpět k bratrovi. Já a on jsme byli nerozlučná dvojka, bez sebe ani ránu, všude jsme museli být spolu.
Vše jsme si říkali; každý problém, každou radost, vše. Věděla jsem, že jednou se rozdělíme, ale kdo mohl čekat, že už v 10 letech? Je to, jako kdyby vám zemřel rodič. Alespoň já to tak cítím.

Bude to asi 6 let, během té doby jsme si maximálně napsali na facebooku, a to jen párkrát. Věděli jsme o sobě vše a najednou jako bych si psala s cizincem. Neví, co se dělo v mém životě a já zase nevím nic o něm.

Mám pocit, že ani nežiju. Od doby, co jsem o něj přišla, nechci nic dělat. Vlastně proč? Vždy jsem se snažila o to, abychom byli spolu a v pořádku a to se, zdá se, nepovedlo. Tak proč se dál snažit?
Na co jíst, nevadilo by mi zemřít.
Na co se učit, nevadí mi nic neumět.
Na co něco dělat, je to zbytečné.

A můj bratr?
On tu vždy byl a staral se o mne, teď tu není a stalo se tolik věcí.
Málem jsem si podřezala žíly, stačilo pár sekund a utopila bych se, byla jsem znásilněná, a to hned několikrát.

Takhle nějak to semnou bylo takové 3 nebo 4 roky po stěhování. Teď už je to víceméně dobré, snažím se něco dělat. S kamarády dělám blbosti a jsem v pohodě, no....v rámci možností.

"Hani, máš už zbaleno?" zavolala na mě mamka.
"Ano mám, za chvíli jsem dole."
Zítra jsou Vánoce a jako každý rok jedu k babičce. Netuším proč, ale vždy jedu na Vánoce k babičce. Ano správně, jedu bez našich jsem tam jen já a babička a nehodlají mi to vysvětlit.
Vánoce nijak neřeším, dostanu kupu dárků, je to kompenzace za to, že nemůžu být doma, ale nechci je. Posledních 6 let mám pořád jedno a to samé přání, které se nesplní, a rodičům ho neříkám.
A tím je vidět mého bratra.

Luke's pov:
"Ale blbost Spiderman je lepší."
"Co kecáš Iron man!"
Klasická hádka Michaela s Calumem naprosto o ničem.
"Ale kluci, uklidněte se, nejlepší superhrdina jsem já v klipu Don't Stop."
Ashton promluvil.
"Fakt Ashi? A cos tam udělal? Vzal si kočku, ty hrdino."
Musím si z něj někdy udělat srandu, jinak by měl hrozné ego.
"Hele alespoň mě nezmlátila babička kabelkou."
Sakra. To byla podpásovka.
"Tak se uklidníme já přepral několik chlapů"
Šikula Mikey.
"No, ale tak to já taky."
Ozve se Calum.
"Možná, ale já to udělal víc stylově".
"Jo jasně Mikey, a víš co? Já jsem zase ten nejlepší parcourista, co kdy žil."
"Sakra, hádáme se tu, jak malé děti."
Vyhodil že sebe Ashton.
"Ooo náš táta Ash promluvil."
Hezky Calume.
"Ale, přece to je u nás normální, ne?" Ptá se Mikey.
"Ale jo, myslím, že máš pravdu."
Hned reaguju.
No nic.
Za chvíli odjíždím na letiště a letím za rodinou strávit s nimi Vánoce v Česku.
"Hej Lukey, myslíš, že letos už tam Honey bude?" ptá se Michael.
Myslí mou sestru Hannah, už od dětství jí říkáme Honey, vymyslel to Michael a docela se to u nás chytlo.
"No, Mikey, jako vždy silně o tom pochybuju."
Honey s námi nikdy není na Vánoce, rodiče ji pošlou k babičce a neříkají jí proč. Důvod jsem já, ona neví, že tam jezdím, neříkají jí to, protože když se stěhovali a já zůstal doma, ona se skoro nervově zhroutila.
Odmítala jíst, nic nevnímala, ve škole jen koukala z okna, kašlala na všechno.
Za 6 let se z toho poměrně dostala a rodiče nechtějí, aby se to opakovalo. Momentálně mají i jiné příjmení, asi aby zapomněla, nebo nevím. Nikdo tedy nezná mou rodinu. Ani ta nejlepší insidierka by to nezjistila. Vědí jen, že žijí v ČR, víc ne. Nemůžu říct, jestli je to lepší nebo ne, prostě je to tak.
"Nechápu, proč to vaši dělají." Michael.
"Pro naše dobro" odpovím.
"Sám dobře víš, že je to blbost."
"Michaele přestaň, nechci to řešit!"
Ve skutečnosti bych to řešil rád. Na Vánoce mám vždy jen jediný přání, vidět ji. Tak moc toho přeci nechci.

Taakže první kapitola za náma. Musim říct, že bych ani nevěřila jaká je to pakárna psát tu přímou řeč. Snad jste se v tom vyznáte.
Tak ahoj.
               Ari ❤