Stejně tě najdu. ||Luke Hemmings||

17. Nepřátelé

Hannah's pov:
Co se stalo?
Nic si nepamatuju.
Co dělám tady?
Bílé stěny, bílá postel, jedno velké okno, přístroje.
Vedle mě ještě jedna postel, v ní spící tělo, ten kluk má modré vlasy, otočil se na mě a lehce se usmál.
"To sme dopadli, co?"
Ten hlas, jakobych ho slýchala ve snech, povědomý jako dům, ve kterém jsem vyrůstala.
"Promiň, ale známe se?" Řekla jsem tak, až jsem se sama lekla. Skoro neslyšný a chraplavý hlas. Jeho oči se zavalily slzami.
"Toho jsem se bál." Zašeptal v slzách.

Po chvíli se otevřeli dveře, v nich stál můj bratr s Calumem a ještě jedním klukem, který mi přišel povědomý právě jako Luke, ale nepamatovala jsem si jméno.
Ale nešli zamnou, mou postel jen obešli se smutnými výrazy a šli za klukem vedle.
Ani pozdrav, nic. Jakoby to nebyl můj bratr, jakobych tu ani nebyla.
Pípání na mých přístrojích začalo zpomalovat a já cítila, jak mé tělo slábne.
Oni ani nezaregistrovali změnu pípání.
Mé srdce utichá a oni to nevidí.

Bože, co to bylo?
Probudila jsem se ve své posteli úplně mokrá.
Mokré oči od slz.
Proč mám poslední dobou takovýhle sny.
Bojím se jich.

Michael's pov:
Slyším pláč v ložnici. Vejdu dovnitř, tam sedí Luke v slzách.
"Luku coje?" Zeptám se, přisednu k němu a dám mu ruku okolo ramen.
"Jsou zpátky Mikey..." odmlčel se
"Ty sny jsou zpátky." Dokončil to dost potichu.
"Vázně? Co to bylo tentokrát." Zeptám se ho opatrně.
Nechci, aby ty sny byly zpátky.
Bylo hrozný Luka tak vidět.
Nejde to znovu.
"Nemocnice, Honey, ty, smrt a já si toho nevšímal." Vydal ze sebe a znovu mu tekly slzy.
Nebudu to rozvádět, radši ho nechám.
"Lukey, já i Honey jsme v pohodě, to je dobrý." Snažím se ho uklidnit. Luke se jen ke mně víc přitiskl. A snažil se uklidnit.
"Co jí zavolat, aby ses uklidnil?"
Optám se.
"Určitě spí." Odpoví.
"Možná, ale třeba tě ráda uslyší."
"Fajn" Řekl a vzal mobil.
Odešel jsem, aby byl v klidu.
Honey ho snad dokáže uklidnit.

"A pak jí zavoláš ty a řekneš jí to."
"Tak to vůbec, si se zbláznil ne?"
"Hele Clifforde, buď to uděláš ty nebo já, vyber si."
"Řeknu jí to až přijede. Oka Cale?"
"Slibuješ?"
"Nojo furt"

Proboha ten je tak otravnej, že to ani není možný.
"Kámo ona měla ten samej sen."
Přiběhl Luke.
"Jako fakt?" Zeptám se nejistě.
"Jo, říkal jsem jí ten sen a ona, že se jí zdálo to samý. Nemůže to něco znamenat?"
Začne být neklidný.
"Ne Luku, sny jsou jenom sny."
Odpovím mu. Luke jen přikývne a jde si zase lehnout.
"Když odjela bál jsem se, že ty sny zase přijdou." Calum najednou.
"Já taky."
Vydechu s pohledem do země.
"No nic jdu spát, jdeš taky?"
Zvedne se Cal.
"Nene, půjdu za chvíli."
Řeknu a Calum odejde.
Tak já nevím, chci Luka uklidnit, ale taky se bojím, aby to něco neznamenalo. Snad to bude všechno v pohodě.
No a Calum má pravdu, měl bych jí to říct. Buď mě odmítne a budu za trapáka, nebo řekne jo.
Ale to jsou sny, ikdyž třeba jí mě bude líto.
Jo bezva 'Deep Michael' je zpátky, úžasný fakt že jo.
'Já neodejdu. Copak Michaele, zapomněl jsi proč nosíš ty náramky? Zapomněl jsi snad co zakrýváš?' Nezapomněl.
Na to se zapomenout nedá.
Nezapomínám na náramky, barevný vlasy, piercing ani tetování.
Na starý život nikdy nikdo nezapomene.
Ikdyž chcete zapomenout, nezapomenete.
Je tu pořád.

-

Nevěřil bych, že mi bude tak chybět, jsou to jenom dva dny, ale mám pocit že to je věčnost.
Chci ji hrozně vidět, nezvládnu čekat. Teď máme asi den nebo dva volno. Pojedu za ní.
Ne to je blbost.
Co bych tam asi dělal.
Proč bych za ní jezdil, ale zase ji chci vidět.
"Lauro?" Zašeptal jsem jí opatrně.
"Hmm?" Zareaguje klidně.
"Byl by debilní nápad jet za Honey?"
"Cože?"
Vyjekla a všichni se na nás otočili.
"Psst ty blbko." Řekl jsem a začal jsem se smát.
"Ty za ní chceš jet?" Zeptá se už potichu.
"Jo, chci ji vidět."
"Jeď Mikey, ráda tě uvidí."
Odvětí s úsměvem.
"Myslíš jo?"
Nadzvednu obočí.
"Jo, na 100%."
"Tak jo."
Řeknu, zvednu se a jdu si sbalit pár věcí.
To jsem tak natěšenej?
Určitě bych nejel hned, proč už balím?
Protože jsi zabouchnutej dement Clifforde.
Podvědomí mě nesnáší, no co, na to si člověk zvykne.
"Si blázen, Cliffo."
"Jo já vím."
"Ale zároveň jsi fakt borec. Co chceš říct Lukovi?"
"Nejlíp nic."
"To ti určitě vyjde."
Taková podpora, díky Cale fakt díky.

Vypadám jako krypl.
Jestli chci za ní aspoň bych se mohl upravit.
Noo a sprcha by taky bodla.