15. Odjezd

585 35 3
                                    

V Paříži

Hannah's pov:
"Hey, ty!"
Zakřičela nějaká holka za námi a všichni jsme se otočili.
Poznávám ji, ale to jméno to ztracený jméno.
"Takže Hannah Hemmings, jo? A já furt jak je možný, že sis jenom tak běžela do zákulisí."
Říkala s úsměvem během toho, co se k nám blížila.
"Samantho, ahoj. Nojo, ikdybych ti to řekla, nevěřila bys mi."
Odpověděla jsem jí a objala ji.
"To je asi pravda. Víš o tom, že skoro přes noc jsi objela svět?"
Vychrlila a my všichni na sebe začali zírat tak, že lidi okolo by si mohli myslet, že jsme retardovaný.
"Jak jako?" Zeptá se Luke.
"Prostě, že postupně začaly všude vylézat fotky tebe s klukama, a tak různě a nikdo netušil kdo jsi. Až někdo napsal, že jsi jeho sestra." Dořekla a kývla směrem k Lukovi, aby bylo jasno, že se mluví o něm.
"Svět tě chce poznat."
Dodala a usmála se. Pak už se jen se všemi vyfotila a oznámila, že musí odejít. Ani jsem se nestihla zeptat, co tu dělala, ale no co, nevadí.

Calum's pov:
To bylo zvláštní. A že Honey chce znát celý svět? To asi bude mít veselý holčina naše.
'Že ji neznám, že já ji prej neznám.' Začal Mikey v duchu. Nevím, jestli mi to chtěl říct, nebo ne ale slyšel jsem to. Pořád se na Honey zlobí, přitom mu řekla pravdu, ale no je to Mike.
'Michaele, klid. Uvědom si, že trochu pravdu má.'
'Co? Vůbec.'
Nenapravitelnej člověk tohleto.
'No jojo. Michaele, několik let si ji neviděl. Za tu dobu prošla pubertou, nemyslíš, že by mohla být o něco jiná než v 10 letech?'
Přemýšlej někdy chlape.
'No to jo, ale...'
'Ale nic, Mikey je jiná. Chápu, že tě to zaskočilo a zamrzelo, ale má pravdu.'
'No dobře.'
Ty děti, jo on je sice o rok starší než já, ale to je fuk. Ten než si nechá něco vysvětlit uběhne století.

Mezi tím, co jsme s Mikeym dokecali jsme došli k Eiffelovce. Honey tam hrozně chtěla. Hned popadla mobil a s Lukem se začali fotit.
"Klasika Hemmingsovi."
Neodpustil si Ash. A má pravdu, pořád se fotěj.
Když se po půl hodině všichni vyfotili ze všech stran Eiffelovky mohli jsme konečně jít.

Pořád mi v hlavě znějí ty slova.
'Jestli o ní stojíš, budeš se muset snažit.'
Ale stojím o ní? Je hodně hezká to jo. Ale chtěl bych s ní být, no těžko říct. Stejně mě určitě nechce.
"Hey hey, takhle si určitě vydělám." Křikl najednou Ash a začal dělat mima (víte koho myslím ne? Jak nemluvěj a jen předvádějí. Ve Francii jich je plno)
"To je chytrý!"
Ozval se Luke a přidal se k němu.
Nakonec jsme se přidali všichni a vypadali jak totální idioti a dost lidí si nás fotilo, nebo točilo.
"Hey jak si nás točej, my budem slavný." Zařval Mikey.
"Ehmmm." Luke.
"Noooo." Já.
"Michaele?" Ash.
"No?..." Začal Mikey a podíval se na nás.
"Ou a nojo já zapomněl."
Řekl Mikey a začal se smát jako retard.
"Dement."
Jediný, co vypadlo s Luka než se začal smát s námi všemi.
Lidi okolo nás na nás koukali jak na partu pošuků.
Problém je, že to my jsme.

Michael's pov:
"Lidi lidi, našel jsem strašně libovou věc."
Přiběhl Luke s úsměvem jako malý dítě, co má novou hračku.
"Co jsi našel Lukey?"
Optá se ho Honey.
"Čumte, libový ne?"
Řekne Luke a natáhne před nás ruku.
"Lukasi, to je kámen, jen obyčejnej šutr." Odpověděl jsem mu a začal se smát.
"Ale koukej, vždyť je libovej."
"Luku je úplně normální."
Řekne mu Ash a taky se začne smát.
"Vy ste hrozný fakt."
Řekne 'smutně' Luke a hodí kámen za sebe a málem mě trefil.
"Si blbej?!" Vyjeknu na něj.
"To ne já, to ten šutr. Věděl jsem, že to bude hajzl."
Po tom, co to řekl si Honey i Laura lehly na zem a smály se jako
pomatený.
Fakt sme parta dementů.

Stejně tě najdu. ||Luke Hemmings|| Kde žijí příběhy. Začni objevovat