🖤SÁZKA🖤(STEIN 27)

5

Jenom bych chtěla upozornit že tenhle díl je trochu silnější káva, takže jsem vás chtěla varovat. Užijte si díl lidičkove<3

Je to už týden co jsem si psala s Laurou, a co jsem se viděla s Petrem. A ani nemám v plánu se s ním vidět, docela dost jsem na něj nasraná. Ikdyž co čekám, je to debil jak on tak i ta jeho partička. Přijde mi že se mi ale Laura vyhýbá. Stále nad tím přemýšlím.
"Ty mě zase nevnímáš...,, řekla Sára.
"Promiň pinďo.... mám toho teď hodně škola a tak,, omlouvala jsem se jí. "Jo já vím a já ti ještě víc tížím,, řekla smutně a já se zastavila. "Tak na tohle zapomeň! Ty mě nikdy netížíš...,, chytla jsem jí za tváře, tak že se jí rozplácl celý obličej a ona se pousmála.
Zničeho nic jsem si všimla Laury. "Musim už jít zapoměla jsem si něco ve skříňce,, řekla jsem rychle Sáře a rozeběhla se za Laurou. Snažila se mi utéct ale, já jí rychle čapla za paži a vedla jí na záchody.

"Fajn to by stačilo... řekneš mi co s tebou je? A jak to že znáš Petra? Udělal ti snad něco?!,, Měla jsem na ní dost otázek. Byla jsem až otravná.

"Jediný co ti řeknu je že by sis měla dávat pozor s kým se bavíš...,,

"Tohle mi nestačí... přestaň ze mě dělat debila!,, koukala se mi do očí a bylo jí to nepříjemný.

"Jde o Spencera? A tu jeho partu? Udělali ti něco?,, v tu chvíli jsem jí vystrašila úplně. Chtěla něco říct ale nešlo jí to... v očích jsem viděla že se jí chce brečet. Zničeho nic vyletí ze záchodu, a já si až pak uvědomila že jsem se chovala jak kráva....

Už jsem ale měla jasno. Ty kluci jí něco provedli, a já se dozvím co.

...

Bylo osm večer a já seděla v pokoji na posteli, a projížděla telefon. Už milionkrát jsem chtěla napsat Lauře, ale nešlo to... nevěděla jsem co a jak.
Zní to hloupě já vím. Ale najednou mi příjde zpráva. Byla od Laury.

Laura: za 15 minut buď před školou, něco ti ukážu...

Me: okey, budu tam.

Byla jsem zmatená, co tam chce teď pozdě večer dělat. Šla jsem za rodičema  který byli v obívaku. Koukali se na nějaký film. Máma spala ale táta byl vzhůru. "Jdu nachvíli ven, zachvíli se vrátím...,, táta jen kívl hlavou a ukázal na neznak ať jdu potichu. Protože kdybych vzbudila mámu, tak bych měla po ptákách.
Vzala jsem si mikinu, boty a šla ke škole. Nikdo nikde nebyl, ale škola byla rozsvícená jakoby tam někdo byl. Zničeho nic na mě někdo ze zadu sáhne a já se leknu. "Bože můj ty si kráva!,, zašeptam. A ona se usměje jakoby nic.
"Tak pojď,, ukázala směrem ke škole, a já šla za ní. "Vysvětlíš mi už konečně proč jdeme tak pozdě večer do školy, já jsem ráda že už skončila...,, zavtipkuju, protože jsem byla ve stresu. Ani nevím proč. "Víš... ředitelka nám to tu zařídila jako takovej koutek. Koutek pro ty co se bojí svěřit, a mají problémy,, zavedla mě do učebny hudební výchovy, kde bylo spoustu holek. Seděli v kroužku jako na nějakým sezení. Zmateně jsem se koukala okolo sebe a nechápala co se to děje. "Jen poslouchej a posaď se,, řekla Laura a já si šla tedy sednout hned vedle ní.

Až potom co ty holky začali mluvit tak jsem pochopila co se děje. Ten kroužek byl pro děti co mají pro ty co mají problémy a nemají se komu svěřit... ať jde o problémy doma, nebo něco co dusíté v sobě a nemůžete to nikomu říct.  "Jestli ještě můžu chci se taky svěřit...,, řekla Laura a já se na ní koukla a ona zas na mě. Jen jsem kívla hlavou ať to řekne. Ať jde o co chce. "Před pár měsíci jsem šla večer sama domů. Byla jsem totiž u kamarádky. Šla jsem parkem protože to mám kratší cestou domů, a když jsem šla všimla jsem si partu kluků. Byli našrot a šlo je slyšet až zdálky...,,

Zastavila se a začala vzlykat. "Prošla jsem kolem nich bez 0 sebevědomí, a oni hned zareagovali. Jeden znich na mě začal řvát ať jdu jinam že tady není eskort... jen chci říct že jsem nebyla nijak špatně oblečená. Měla jsem na sobě svetr a džíny, a oni si i tak mysleli že jsem nějaká kurva....,, nadechla se a ponořila hlavu do svých dlaní. Chytla jsem jí za rameno a hladila jí po něm. "Potom mě jeden znich chytl za boky, a začal mi šeptat do ucha že by mě teďka ojel na lavičce, která byla kousek od nás. Panikařila jsem, a všichni okolo něj na toho kluka řvali ať to udělá... bránila jsem se. A kdo by se nebránil že jo... nepomohlo to stále jsem mu říkala že nechci, že chci jenom domů. Ale jakobych mluvila do zdi. Silou mě hodil na lavičku, a ty jeho kámoši mě drželi pevně za ruce, abych nikam nemohla utéct. Sundal mi kalhoty a sobě rozepl poklopec... Potom do mě začal narážet celou svojí váhou. Pištěla jsem... strašně moc. Jeden z nich se mi snažil pomoct ale bylo to k ničemu. Když skončil svlékl mě do nahá, a všichni na mě koukali. Já nemohla nic dělat jako kdybych byla v nějakým transu... jen jsem ležela na té lavičce a počítala minuty. Jeden z nich na mě flusl. Řekli mi štětka a potom mě tam nechali... oblíkla jsem se a šla domů. Všem jsem se výhybla. Rodičům ani kamarádům jsem to neřekla, až teď vám....,, byla jsem v šoku. A nejhorší je na tom to že vím jaká partička kluků to je.

"Val...,, koukla se na mě se slzama v očích. Jen jsem kívla hlavou přímo k ní.

"Nejsem jediná který tohle udělali,, koukla jsem se na ty holky a polovina tich holek kívala hlavou...

Polovinu holek co tu se mnou jsou zneužili ty samí kluci jako ty co mě sledovali až domů...
A já se sebe teď ptám, co by se stalo kdybych to nestihla... byla bych na tom stejně jako tyhle holky. A nejhorší je na tom to že jim to prochází, a znásilňují každou holku co jen kolem nich projde. Ale s tímhle je už konec, já to tak nenechám.