🖤SÁZKA🖤(STEIN 27)

17

Bylo asi 4 ráno s Eli jsme koukali asi na televizi do 5 rána. Hrál náš oblíbený seriál upíří deníky, a to není dobrý když jste vážně posedlý sledováním seriálu. Eli ale potom odešla a já tam byla sama. Celý seriál jsem dokoukala až do konce. Zase. Ikdyž jsem to viděla už asi po sté, stále mě to baví. Hned co jsem to dokoukala, mě napadlo že si půjdu do kuchyně a tam si udělám nějakou ňamku, a hned se vrátím zase k telce.
V kuchyni jsem si vzala arašídové máslo a nějaký chipsy. Vždy si je do toho namáčím. Nesuďte dokud neochutnáte. Přikryla jsem se dekou a pustila si rychle a zběsile 2. Brian je tam hot co si budeme, ale ty auta víc. Ikdyž jsem to viděla už po milionté stále to miluju. Vždy jsem na to koukala s tátou, a hádala se s ním jaký auto je lepší. Koukala jsem na to úplně zažraně. Nemohla jsem vůbec spát, což se mi dlouho nestalo. Poprví asi když jsem začala brát prášky. Což mi připomnělo, že je zachvíli 6 a já si musí dát prášky. Šla jsem do Sári pokoje a tam si vyndala z batohu prášky. Zapila jsem je a šla zase do obíváku. S poleknutím jsem se vrátila do obívaku, protože tam seděl Petr a koukal na televizi. "Kdo jí chipsy a arašídové máslo vzároveň?,, zeptá se zmateně. "Náhodou je to chálka století... koukej,, kleknu si na sedačku a vezmu arašídové máslo a namočím do toho chips. Petr otevře pusu a já mu to dám do pusy. Chvíli přemýšlí a potom vykulí oči. "Že to je výborný?,, řeknu nadšeně. "Jo.... není to špatný,, řekne s plnou pusou. "Yesss věděla jsem že ti to budu chutnat,, řeknu a lehnu si vedle ně ,tak že jsem hlavu měla na jeho rameni a on mě přikryl dekou též. Vzala jsem si chipsy a arašídové máslo k sobě, a s Petrem jsme jedli a koukali na televizi.

Ráno se probudím a ležím s Petrem na sedačce. Ikdyž už nejsme ve vile stále spolu spíme. Bože taková ironie. Spíš mě zase překvapilo že tu stále se mnou leží, a nešel si lehnout do pokoje. "Ale ale někdo tu spal na sedačce, asi jí budeme muset dezinfikovat,, přišel Gustav do obívaku. "Taky tě ráda vidím Gusi,, řeknu ironicky a Petr mu ukáže prostředníček. Gustav byl na dva dny u svého kámoše, takže proto nebyl doma. "Kdy si přijel?,, zeptá se Petr. "Já byl doma ještě před tím než jste přijeli vy, jen jsem byl celou dobu v pokoji,, já se zasměju a Petr to samé.
Poté jsem šla za Sárou jí vzbudit. Vlítnu do pokoje a roztáhnu závěsi. Byl to docela šok i pro mě, protože takový slunce jsem nečekala. Sára jen zabručí a dá si polštář na hlavu. "Dneska nikam nejdu... je mi hrozně,, zafňuká pod polštář. "Co že? Ty si snad nemocná že nechceš do školy,, skočím na její postel a ona ještě víc zafňuká. Zničeho nic vykulí oči a utíka směrem na záchod. Nebyl to moc hezký zvuk. Nechala jsem jí tam ať dělá svojí potřebu, a já utíkala dolů do jiné koupelny.
Koukla jsem se na hodiny a bylo 8:20
Což není moc dobrý. Než se Sára vyzvrací, a obě dvě než se oblíkneme bude už 9:00 to nemůžeme stihnout. Chci otevřít dveře od dolní koupelny, ale tam je zavřeno. Moc dobře jsem věděla kdo tam je. "Petře prosím dělej, musím se rychle umejt!,, nic se neozívalo, jediný co jsem slyšela bylo: "AU KURVA!,, dobře mu tak.
"No tak dělej....,, zavrčím netrpělivě.
"DO HAJZLU PET-,, nestihla jsem to do říct, protože mě chytl za boky a zatáhl do koupelny. Silou mě opřel o dveře a já byla zmatená. Obě ruce měl opřený o dveře, tak abych nikam nemohla. Koukal se mi do očí a já stále projížděla po celým jeho tělo až k vršku hlavy. Byl jen v bílým ručníků, a vlasy měl sčesaný do zadu. Nějaké kapky z vlasů mu i stékaly po hrudi. Oblízla jsem si rty a čekala co z jednoho něco vypadne. "No.. já... hmm asi počkám venku než se oblečeš,, ukážu na dveře. "Ne v pohodě... umej se,, ukáže na sprchu.
"A ty... už jdeš, nebo na co tady čekáš? Já se před tebou nebudu sprchovat,, skřížím ruce na hrudník. "Val viděl jsem tě nahou už asi taky padesátkrát, nemáš se co stydět,, to má sice pravdu, ale nemusí být u toho. "Ale nemusíš na mě čumět, když se budu vslíkat,, řeknu podrážděně. "Musím si ještě vyčistit zuby,, hmitne rameny. "Já se nevslíknu,, nafouknu hubu. "Fajn...,, začne na mě šahat úmyslem že mě vslíkne. "Nešmatej na mě!,, zaječím a plesknu ho do ruky. "Sklapni... najednou ti vadí že tě vslíkam,, zavrčí. "No já nevím kdo říkal že hned co přijedem tak mezi náma už nic nebude!,, zakřičím na něj.
"Seš jak malá,, zakroutí očima a ironicky se pousměje. "Ne Petře snažím se dělat to co jsme si řekli ve vile... a ty co děláš?,, řeknu trochu klidně a stále se na něj koukala. Byl úplně jiný. Nerozhodný. Absolutně neví co dělat. Byl jako zatoulaný štěně. "Až budeš mít odpověď tak si promluvíme,, oblíznu si rty a odejdu s koupelny. Jdu za Sarou a ona seděla na záchodě a brečela. Hned co si mě všimla utřela si slzy. "Co pak?,, řeknu a kleknu si k ní. "Je mi zle... nic víc,, řekne ufňukaně. "Fajn zůstaneš doma, nepůjdeš do školy když ti je takhle,, povelím a pomůžu jí na postel.
Šla jsem to ihned říct Eli. No nebyla nadšená. Sára jen tak nemocná není, takže ji to překvapilo. Určitě je to ale tím že má stále kocovinu. Poté jsem to už moc neřešila. Vzala jsem si všechny věci a jela do školy.
"Včerejšek byl ale krutej,, opře se o moje rameno Laura. "Ani o tom nechci mluvit... rači bych si nic nepamatovala,, zakroutim očima. "Jak vidím Sára to ani nedala,, pousmála se. "Byla fakt na šrot, včera jsem ji musela nést až do pokoje,, zavřu skříňku a můj směr je učebna češtiny. "A kde si spala?,, zeptala se zvědavě. "Kde asi u Sá.... proč to chceš vědět?,, zastavím se. "Ale jen tak.... včera to bylo dost zajímavý jen,, přesně jsem věděla o co jí jde. "Hele to co se stalo mezi mnou a Petrem zůstalo ve vile a nikdy se to nevrátí... jasný?,, ukážu na ní prstem. "A co včerejšek?,, skříží ruce. "Byla jsem na mol a nevěděla co dělám,, hmitnu rameny jakoby nic. "Jo jasně, když myslíš.... jdu se zapsat do basketbalového týmu, snad mě vyberou,, ukáže na leták.
"Ty se tam zapíšeš?,, zeptám se.
"Jo chci zkusit něco nového... zápiš se taky pamatuju si že si byla jedna z nejlepších,, jop to byly časy... milovala jsem to, ale potom jsem začala magořit. Myslím tím tu nemoc, hned co jsem byla poprví v nemocnici mě rodiče odhlásili. Mohla jsem být kapitanka, a taky jsem mohla mít stipendium, ale to už je jedno. "To není tak jednoduché,, řeknu sklamaně. "Nic není jednoduché, musíš si věřit a dokážeš to,, vezme leták a dá mi ho do ruky.
"Musím jít fránina nepočká,, obejme mě a jde do učebny francouzštiny.
Celou hodinu jsem přemýšlela jestli do toho mám jít. Co když mi to už nepůjde... nebo mě nevezmou do týmu. "Vali jestli tě tahle hodina nebaví tak odejdi,, řekne nicotně učitelka na občanku. Byla druhá hodina, právě teď vybírají do týmu hráčky mám šanci se po dlouhý době cejtit zase normálně. Kouknu na učitelku a odfrknu si. "Fajn,, zvednu se a odejdu že třídy. Mám dojem že to nečekal snad nikdo. Otevřela jsem dveře od tělocvičny, a všechny oči se soustředily právě na mě. "Chci taky do týmu,, řeknu nejistě a ukážu na leták. Bože co tu dělám...
"Klumová ty si přišla!,, řekla nadšeně moje bývalá trenérka. "Přesně tak,, vycením zuby nejistě.
"Jdeš ale pozdě...,, vydechnu sklamaně a chci jít pryč. "Naštěstí jsem vybrala jen pár holek který by byli dobrý do týmu... jestli hodíš smeč seš v týmu,, koukám po tělocvičně a nevím co dřív. Kouknu na trenérku a kývnu hlavou na souhlas. Hodí mi míč a já ho chytnu. Sundám si tažku z ramene a začnu běhat a přitom o zem házet míč. Když jsem viděla koš trochu jsem zrychlila a potom skočila. Míč jsem hodila přímo do koše. Bylo ticho a já dělala jakože nic, ikdyž jsem v sobě úplně skákala štěstím. Oblíznu si rty a jdu zpátky za trenérkou. "Tak kdy je první trénink?,, vezmu si batoh a ona se pousměje.