"Už jdeme, pojď...,, zakroutila jsem očima a sklonila hlavu dolů. "Nechce se mi tam,, Sofi si hned ke mně sedla a pohladila mě po hřbetě. "Co se děje?,, zeptala se. "Co se děje? Děje se to že mě znechucuje každý pohled který mi darujete... koukáte n...
"Vidím ti na očích že chceš abych tě přefik. Viděl jsem to včera vidím to furt jen když se na mě koukneš,,
Otevřu oči a probudím se.... Co to ksakru bylo. Sedla jsem a rukou si prohrábla vlasy. Kouknu se na hodiny a bylo půl osmé, což znamená že máme za chvíli být na snídani. Kouknu se na druhou stranu k Petrovi a ten zase spí jak bezďák. Otevřena pusa do kořan že by se mu tam vešla klobása, a roztahlej přes celou postel jako by byl jediný kdo může spát. "Petře... vstavej zachvili jí snídaně,, potřesu s ním v klidu a pomalu, jenže to nezabírá. Ještě pár krát do něj v klidu žďuchnu ale i tak to s ním nehlo. Nasraně protočím očima a začnu ho bouchat polštářem. "VSTAVEJ!!!,, zařvu na něj. "HEJ! Dost..... nemáme náhodou mír?,, řekl unaveně. "Zapoměl si jenom to předstírame před Sárou,, sednu si a on se uvelebí na záda a ruce si dá za hlavu. Jeho pohledy mě znervozňovalo ale nedala jsem to na sobě znát. "Nečum a vstavej...,, štouchnu ho do hrudi a překročím ho.
Poté jsme si jen udělali ranní hygienu a šli na snídani. Krmili jsme se na vzájem, a dělali že nám nic na tom druhém nevadí. Přitom kdybych mohla, už bych na něj ječele protože mlaskal jak dobytek. "Co je Val? Vadí ti něco?,, usměje se škodolivě a ukážu ještě na Sáru na důraz toho že nemůžu nic udělat. "Ne nic...,, kreten jen ať počká až budeme sami já mu dám. Eli nám řekla že bude muset něco zařídit, takže budeme mít dneska volno a můžeme si dělat co chceme. "Mohli bychom jít dneska do města a být tam do večera co vy na to?,, nabídnu a všichni hnedka souhlasí. Po snídani jdeme všichni teda do svých pokojí a děláme si co chceme. My s Petrem jsme leželi a nic neděleli. Nejlepší věc co může člověk dělat. Přemýšlela jsem o tom co si vezmu do města, ale nic mě nenapadalo. Zvedla jsem se a šla za Sárou, se zaptat jestli nemá něco co bych si vzala. No Sára a já máme dost odlišný vkus oblékání, ale to co mi Sára připravila bylo top.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Už začínají mě bolet oči...,, řekne Petr utýraně. "Jak tě můžou bolet oči když je máš zavřený?,, zasměju se. "No jak vidíš tak normálně,, řekne chytře. Jen zakroutim očima a řeknu mu že může už otevřít oči. Vykuli je jako by byl sjetej. "Tak jdeme?,, řeknu zmateně a Petra se proberu z transu. Všichni už čekali na chodbě. "TAK JDEME UŽ?!,, Řekne nasraně Dylan. Všichni jsem odkívali na souhlas a vyrazili. Sice je to do města jen 7 minut cesty možná aj mín, ale to sluníčko mě ubíjelo. "Spomal prosím tě...,, řeknu splaveně. Petr se otočí za mnou a zakroutí očima. "Děláš si prdel? Nebuď líná a pohni tou tvojí pr-,, obejde nás Sára a Petr ztichne. "Cos říkal?,, řeknu zákeřně. Jen si oddychne a vezme mě na záda. "Víš že si mohl jenom spomalit a ne mě brát na záda, ale nestěžuju si,, chytnu ho pevněji a přitulim se. Kouknu se na Sáru která byla překvapená. "Bašťí to... dělej směj se aby to vypadlo že jsem řekla něco vtipného,, zašeptám Petrovi do ucha. "Ty a vtipná? To je dobrej vtip,, řekne. "Tak proč se nesměješ?,, řeknu a kolenem ho bouchnu nenapadně do břicha. Petrovi ihned zaskočí a začne se smát jak debil. "Bože nesnáším tě...,, řekne vyřízeně. "Nápodobně,, přitišknu se k němu tak jakobych ho obímala. "Páchneš,, zašeptám.
