🖤SÁZKA🖤(STEIN 27)

19

Strejodvi jsem řekla ať mě vyhodí u Sári domu. Chtěla jsem vědět jak na tom je. Přijde mi že je asi fakt nemocná, protože kocovina snad netrvá tak dlouho... otevřela jsem dveře od bytu a slyšela televizi.
Ihned moje nohy mířily do obívaku.
Na gouči seděla Sára a na zemi Gustav, ketrý byl opřený o gauč. Celý gauč byl prakticky jen Sári. "Vali!,, zapiští radostí. Skočí na mě a obejme mě. "Přinesla jsem palačinky,, ukážu na pytlík co držím celou dobu v ruce. Gustav se ani nesnažil si jednu vzít. Věděl moc dobře že by ho Sára zabila. Sedla jsem si vedle Sári a koukali na televizi. Celou tu dobu jsem koukala na Sáru jak se cpe palačinkama. Bylo to roztomilý.
"Oni ti snad nedávají vůbec najíst ne?,, směju se. "Ty vole spíš my nemám ani co jíst,, zašepta Gustav. Sára po něm hodí polštář a dál papá.
"Kde je Eli?,, zeptám se. "Je v salónu šla si něco zařídit,, řekne Sára. Začnu koukat o kolo sebe a nikde Petr. Asi je v pokoji. Prohlásila jsem že jdu na záchod a myslím že mě ani jeden nevnímal. Sára se cpala a u toho čučela na telku, a Gustav vymýšlel plán jak Sáře ukrást alespoň jednu palačinku.

Pootevřela jsem dveře od Petrová pokoje, a očkem koukala jestli tam je.
Seděl na posteli a četl si nějakou knížku. Sebrala jsem všechnu svojí odvahu a vstoupila do pokoje.
"Co tady děláš?,, zeptal se a u toho četl stále knížku. "Asi jsem jsi to spletla se záchodem,, nevině očkem začnu projíždět celý pokoj. Jen zavrtí hlavou a odbije mě, což mě naštvalo.
"Chci se ti omluvit za strejdu,, sednu si na postel. "V pohodě můžeš jít a říct mu že jsem na tebe byl hnusnej,, řekl ironicky. "Petře...,, řeknu zoufale a položím ruku kousek od něj.
"Co je?,, nevrhle se zeptal. "Přestaň,, posunu mojí ruku na knížku, aby mě začal konečně vnímat. Koukala jsem se mu do očí. "Nic jsem mu o tobě neřekla, jen ho zajímalo jak se mám neviděli jsme se sedm let, a viděl že mě něco trápí,, hmitnu rameny. Dal si ruku na obličej a položil knihu vedle sebe. "Seš furt naštvanej?,, udělá smutnej obličej. "Jo Val jsem naštvanej.... jsem tak naštvanej, že mám chuť tě schodit takovou silou na postel a ošukat tě tak tvrdě že bys nevnímala,, stále jsem se na něj nevině koukala, ikdyž jsem ho už chtěla jen asi trochu víc naštvat.
"Přestaň se tak koukat,, řekl naštvaně ještě víc. Začnu se smát, protože mě bavilo ho vidět takhle.
"Nebo co? Co uděláš Petře? Ojedeš mě? Bože něco horšího tam nemáš?,, připlazim se k němu po čtyrech a potom si na něj sednu. Nic nedělal jen se na mě koukal. Přitáhl si mě blíž k sobě a spojil naše rty. Pevně jsem ho držela za vlasy a on mě zas za boky. Otírala jsem se o jeho rozkrok, a líbáním tlumila jeho nekonečné vzdychy. "Nesnáším tě...,, řekl do polibku. A já jen vydala ze sebe tón: "Hmm,,  že souhlasím.
Kousla jsem ho do spodního rtu a to už nemohl vydržet. Svalil mě na záda a sundal si triko. Rukama jsem mu šahala po jeho potetovaném tělu  a u toho skousávala spodní ret. Rozepínál mi džíny a zničeho nic do pokoje vtrhla Sára. "NE!,, řekla a zatáhla mě za ruku. "Kurva Sáro!,, zařve Petr a Sára zabouchne dveře.
Začnu se smát jak divá a Sára to samé. "Tys přišla jen za mnou, ne za tím uchylákem,, zatáhla mě do pokoje a byli tam celou tu dobu.
Jedli jsme palačinky a já jí říkala co se stalo ve škole. Byla nadšená že jsem se rozhodla jít spadky do týmu.
Asi měl Petr pravdu v tom že jsem dost líná. Tohle mi jen prospěje.
Když jsem tak koukala na Sáru nepřišla mi vůbec nemocná, spíš vypadala dost unaveně. Ale když nevezmu ohled na to že má pod očima kruhy jakoby jí někdo zmlátil, tak vypadá jakoby jí nic nebylo.
"Holky,, vyjde do pokoje Petr a Sára hned spozorní. "VYPADNI!,, zařve na něj a hodí po něm polštář. Byla strašně agresivní, což u ní není moc zvykem. Vždycky jsem to byla já, kterou nasralo i když si jen trošičku na hlas dýchal. Petr rychle zavřel dveře aby ho polštář nezasáhl.
"Jdi do hajzlu, Eli vás volá co chcete k večeři!,, řekne za dveřmi naštvaně a poté je otevře.
"Počkej kolik je?,, rychle se kouknu na mobil. "Já si nic nedám, musím jít máme rodinou večeři nebo či co,, vstanu z postele. "Super bude tam tvůj úžasnej strýček?,, opře se Petr o futra dveří a poznamená ironicky.
"Není špatnej jen si ho pořádně nepoznal,, stoupnu si vedle něj a škřížím ruce na hrudník. "Jooo Jakub je týpek, pamatuju si že mi jednou přivezl z Itálie kamasutru,, ležela a z postele jí vyčuhovala hlava. "Nepotřebuju ho poznat, k čemu?,, zamácha rukama a usměje se. "Fajn tak si trhni čau,, ještě pošlu Sáře vzdušnej polibek. "Nežárli,, slyším Sáru jak říká Petrovi. Nad tím jsem se usmála a poté už šla domů.

Asi nikdy si nezvyknu na ten kopec co musím překonat abych došla vůbec domu. Nesnáším když musím jít touhle cestou. Vždycky zapomenu na tu noc. Měla jsem hold štěstí že jsem to stihla domu, jinak nevím co by se mnou teď bylo.
Otevřela jsem dveře od bytu a hned na mě skočil babičky a dědovo pes Simon. Svalil mě na zem a začal olizovat. "Mami vem si toho čokla, ještě mi sežere dceru!,, zařve máma na babičku. "Ale prosím tě však je to miláček,, odbije jí babička a sundá ze mě velkého vlčáka. Babička se nikdy bez Simona nehne ani z bytu. Někdy mi přijde že ho má radši než dědu. Jen jsem nakoukla do kuchyně  kde máma připravovala večeři. "Ahoj chceš pomoc?,, zeptám se.
"Ne běž se převlíct do něčeho normálního,, odbije mě s timahle slovy a odešla do obívaku odnést nějaký obložený talíř. Jde na ní vidět že je na mě dost naštvaná, ale nehodlám se jí omlouvat. Nemám ani za co. Jo možná jsem jí měla dát vědět že jsem v pořádku, když jsem na skoro celý den zmizela, ale kvůli čemu jsem vůbec zmizela jí je jakože jedno? Zakroutila jsem očima a šla se převlíct, protože se na ní nechci dívat jak mě pohrda obličejem, když si na sebe nevezmu něco co by se jí líbilo. Jen jsem si na sebe vzala nějaký šaty, ketrý mi dala Eli k minulým narozeninám. Když jsem se vrátila všichni už byli u stolu a čekali na mě. U stolu byla babička s dědou, Jakub a asi jeho přítelkyně a táta s mámou nečekaně. Sedla jsem si na proti Jakuba, a čekala až se ke mně nedostane talíř s kaší. Cítila jsem se jak o vánocích, jen je tu méně lidí a nikdo se zatím neháda.
"Mami můžeš toho čokla dát do pokoje, stále mi pod stolem olizuje nohu,, řekne nabroušeně máma.
"Chce od tebe abys mu dala kousek kuřete... nebuď sobecká Lucy,, zakroutí očima babička. Asi jsem to moc úspěchala s tím že se tu nikdo neháda. Vzala jsem si půlku kuřete a dala ho vlčákovi. "Je to pes neměl by jíst tyhle věci, od čeho má granule,, hmitne rameny máma. "Lucy kde je napsáno, že by nemohl dostat kousek dobrého kuřete,, zavolala si babička Simona k sobě a dala mu také kousek kuřete. "Nevařila jsem jen kvůli tomu aby to potom žral nějaký pes,, zašepta. Máma byla nějaká nabroušena. Je to kvůli mě?
"No tak jsme tu po dlouhé době jako rodina, můžete se přestat chovat obě dvě jako krávy a užít si to,, nabídne děda. Nad tím oslovením jsem se usmála. Ale je pravda že se v tuhle chvíli chovali obě dvě jako krávy. Obě dvě zničeho nic zmlky.
"Tak Sofie od kud jsi,, snažím se prolomit ticho co tu teď vládlo. Sofie byla fakt hodná a sympatická žena. A také s ní byla sranda. "A co ty a ten basketbal broučku, budeš mít nějaký zápas teď?,, zeptal se děda.
"Em no teď jsem se po dlouhý době zase zapsala, takže teď budu asi jen trénovat,, kouknu na mámu a ta dělala jakože to neslyší. Táta se na mámu zmateně koukl, protože nic nevěděl. Úplně jsem zapomněl se mu zmínit. Asi bych se i zmínila, kdybych se ten den s mámou kvůli tomu nachytla. Když jsem všichni dojedli přesunuli jsem se do obívaku.

Zničeho nic se pustila hudba a Jakub šel k Sofii. "Sofie jsme spolu už 4 roky a svůj život bez tebe si už neumím představit, čekal jsem na tuhle chvíli tak dlouho... až poznáš mojí rodinu, místo kde jsem prakticky vyrůstal,, pane bože nesnaží se udělat to co si myslí že udělá!
"Sofie Wessels... zemeš si mě?,, On to fakt udělal! "ANO!,, Zapiští radostí a políbí ho na rty. "JO!,, Zapištím též.
Všichni se začnou smát a taky tleskat novým snoubencům.
Už jsem byla docela unavená, takže jsem se rozhodla jít do pokoje si lehnout. Vešla jsem do pokoje a chtěl si sednout na postel. Zničeho nic uslyším klepání z okna. S poleknutím se kouknu směrem k oknu kde byl Petr. Jak se tam sakra dostal! Ikdyž bydlíme v přízemí tak jak vyšplhal k tomu oknu. Rychlím krokem sem šla otevřít okno a Petr se tam držel futra. V ruce držel kytku a roztomilý kukučem se koukal po pokoji.
"Co tu sakra děláš?,, zeptám se zmateně. "Přišel jsem se kouknout v jakým zapadákově ti bydlíš, ale není to tak hrozný,, našpulí rty a já pozvednu obočí. "Přišel jsem se omluvit, ani nevím proč jsem na tebe byl naštvaný, nic si neudělala,, hmitne rameny. "Ta je pro mě? Nebo si jí šel dát nějaký bokovce,, skřížím ruce a usměju se. "Našel jsem jí v popelnici a připomněla mi tebe, tak jsem se rozhodl ti jí dát,, ironicky se usměje. "Paní takový romantik, máš ještě někde rádio přes ketry mi pustíš nějakou zamilovanou písničku,, začnu koukat dolů z okna kde byl Petr stále pověšený. "Už sklapni nebo táhnu do hajzlu,, ukáže palcem dolů. "Prosím tě pojď,, usměju se. Chytnu ho za paži a pomáhám mu ven z okna. Dal mi růži a já jí položila na noční stolek "A teď fakt proč si tady, nevěřím ti že si se šel jen omluvit,, skřížím ruce a položím je na svou hruď. "No před tím nás přerušila moje nesnesitelná sestřenka takže jsem to chtěl dokončit,, chytl mě za pás. "Jo to mi bylo jasný,, usměju se a poté políbím.
S polibku se stane ze vteřiny líbání který přeruší ale otevírání dveří. Hned se od Petra odtáhnu a vyděšeně jsem se koukla kdo to je.
Byl to Jakub který koukal jak puk.
"Chtěl jsem se tě zeptat jestli nechceš dezert, ale ty tu asi už jeden máš,, zase zavře dveře a já se začnu smát.
"Ne stejně ho nebudu mít rád,, řekne Petr s nechucenýn obličejem.
"Sám si říkal že ho ani nemusíš mít,, poznamenám a hned na to ho začnu zase líbat.