MEZI TAKTY

1. Někdo nový

„Cože?" snažím se překřičet klubovou muziku, která kolem hraje a přiblížím své ucho k Angie.
„Říkám, že je tu nuda!" zakřičí a já jen smutně přikývnu.
„Je čas na další drink!" zakřičím znovu a Angie přikývne, vezme mě za ruku a táhne mě k nejbližšímu baru.
„Dvakrát sex on the beach, poprosím," nakloním se přes bar a zakřičím objednávku, když se na mě dostane řada.
„Bude to 6 liber," řekne barman a podává mi drinky. Zaplatím je, i když se mi při pohledu na částku zvedne žaludek a podám jeden Angie. No, jo ceny v centru města jsou něco jiného...
„Na úspěšný zkouškový!" pozvednu svůj drink, s Angie si ťukneme a napijeme se.
Je konec zimního semestru a my se konečně dostaly ven. Na tuhle party jsme se obě moc těšily, protože jsme strávily poslední měsíc v učebnicích a skriptech a prakticky jsme nevyšly na denní světlo. Ano, chodila jsem na tréninky, ale spoustu jsem jich musela vynechávat, jelikož neurofyziologie mi dala opravdu zabrat. Zkoušku jsem dělala na 3x a už jsem si opravdu myslela, že mě vyhodí. Tolikrát jsem se za jedno zkouškové období ještě nezhroutila. Nakonec jsem to s odřenýma ušima zvládla a mohla se konečně věnovat také jiným věcem.
Tanec konkrétně balet je mojí vášní už od malička. Vždycky jsem snila o tom tancovat v Londýnském divadle. Nebo vlastně v jakémkoli jiném prestižním divadle, ale Londýn měl prostě v sobě něco kouzelného. Mamka však chtěla, abych šla na vejšku a koníček nechala koníčkem. Chápala jsem to, a tak jsem jí poslechla. Začala jsem studovat Biomedicínu na Oxfordské univerzitě, protože mě už od střední něco lákalo do zdravotnictví, ale nechtěla jsem medicínu jako takovou. A vlastně jsem se v tom nakonec našla. I když jsem se tance nevzdala, škola mi zabírá většinu času. I tak chodím do místního baletního klubu, jak moc jen můžu, jen to není to, co bych si představovala... No a dnes je konečně den, kdy můžu školu hodit na chvíli za hlavu. Trochu upustit páru jsme si zasloužily, měla to být naše odměna, ale jak je konec semestru, všichni jezdí na prázdniny domů. Takže tahle party je polomrtvá. Na parketě se svíjí pár vytrvalých opilců a na baru skoro nikdo nesedí. Má to i svoje výhody, například záchody jsou stále k dispozici, a i když už bude jedna hodina ráno, toaletní papír stále nezmizel. Nevím, co přesně jsem od téhle party čekala, možná nějaké odreagování v podobě tance, alkoholu a možná i seznámení se s někým novým, ale v tomhle skomírajícím klubu mi nepřipadá nikdo, že by za to stál.
Angie do mě žďuchne. „Koukni, támhleti vypadaj docela slibně," ukáže na zrovna příchozí dva týpky. Ten první, co přišel měl úplně tmavé vlasy až do černa a šibalský pohled, měl docela svaly, ale nebyla to žádná korba. Byl vyšší než ten za ním. Ten byl zase světlý typ (můj typ), blonďák se světlýma očima a vypadal malinko drobněji.
Oba jsem si je dobře prohlídla a zamračila se na Angie, „Tihle jsou tady jenom pro to jedno, to je vidět. Fuckboye poznam i poslepu."
Angie si je také pořádně prohlédne a pokrčí rameny, „Ale kouká se na ně fakt dobře, asi bych si dala říct."
Angie je moje kamarádka už několik let. Seznámily jsme na střední a od té doby to spolu táhneme. Díky bohu se taky dostala na Oxford a mohly jsme prohloubit naše přátelství tím, že jsme se staly spolubydlícími. Na rozdíl ode mě ona studuje Historii, konkrétně starověké a moderní dějiny. Občas si říkám, jak jí může pořád bavit čučet do těch starých knih, čichat zatuchlý smrad a vdechovat z nich prach, ale nejspíš si ona říká to samé o mně. Ale historie je pro ni všechno, často ani nebývá na pokoji, jen leží v nějakých archivech a bádá nad osudy dávných lidí. Je to opravdu oddaná studentka, na rozdíl ode mě.
Protočím nad ní očima a napiju se svého drinku. Chvíli tam jen tak postáváme uprostřed baru a pozorujeme je. Nevypadá, že to jsou kamarádi, příliš se spolu nebaví. Ten světlovlasý si u baru objednává pití a ten druhý už samozřejmě našel svoji první oběť, se kterou už se baví.
Slyšela jsem Angie vedle sebe zaskučet, když viděla naši společnou známou Luciu, jak se baví s tmavovlasým. Je známá hlavně kvůli tomu, jak je lehká. Na téhle univerzitě je hodně těžké najít nějakého kluka, který by s ní nespal. Já ji moc nemusím, ale Angie vždycky říká, že si tím kompenzuje těžkou minulost. Tak či tak jsem ji moc v lásce neměla, chodila na obor s Angie, která o ní často mluvila, ale ne vždy v dobrém.
Dopiju svůj drink a nakloním se k Angie, „Jdu čůrat," oznámím, a ještě ji šťouchnu do ramene, „a neslintej tolik."
Angie na mě vyplázne jazyk a já se otočím a vydám se po schodech nahoru k záchodům.