MEZI TAKTY

15. Párový tanec

Když jsem se o tom zmínila Angie, strašně chtěla jít s Tomem taky. Prý by se oba chtěli naučit tančit, ale nevěděli jak a kde. A tak jsme se dohodli, že půjdou se mnou a budou hlídat Chase, kdyby mu nějak hráblo a zase se do mě pustil. Byla jsem ráda, že budu mít proti němu další posilu. Vůbec se mi do toho jít nechtělo, ale s Aidenem by to nemuselo být tak špatné. Chase si toho určitě před ním moc nedovolí, i když jsem si tím po sobotní večeři už nebyla tak jistá. Chtěla jsem s Aidenem trávit víc času a takhle to můžu splnit, i když s jeho nejlepším kamarádem za zadkem.
Angie hned v neděli zavelela, že musíme jet nakoupit nějaké šaty, abychom tam nešly jako dvě bezdomovkyně. Já souhlasila, jelikož jsem s ní chtěla také trávit nějaký čas i bez Toma. Není to tak, že by mi lezl na nervy, spíš jsem se ráda vracela do starých časů, kdy jsme s Angie byly single.
V obchodě jsme si zkoušely mnoho šatů. Já si tedy koupila jen jedny ve slevě, protože jsem nepočítala, že bych jich víc unosila. Ale Angie to vzala ve velkém. Koupila si asi patery a odůvodňovala to tím, že přeci nepůjde v nějakých dvakrát. Byla bláznivá, ale alespoň na to měla peníze. Rodiče ji podporovali velice štědře. Mně mamka posílala, co mohla, ale nevydělávala tolik, abych se mohla rozšoupnout tak, jako moje kamarádka. Stále mi to ale stačilo na pěkné vyžití.
Lekce byly každou středu, takže jsem měla celé dva dny se na to psychicky připravit. Usoudila jsem, že když to zahraju dobře, nebudu muset se s tím idiotem ani pozdravit. Ale trošku jsem podezřívala Aidena, že mě bude tlačit do pár drinků s těma dvěma, abychom se sbližovali. Nevím, proč se Aiden prostě nemohl smířit s tím, že se nebudeme mít rádi.
Na hodinách s Chasem se prakticky nic nezměnilo. Spíše než to, že byl osinou v zadku, mě stále mistrně ignoroval a ta skutečnost, že máme za úkol se usmířit, mu nepřipadala jako něco, o co by se měl starat nebo nedej bůh snažit. Byl prostě hrozný. Nevěděla jsem, co dělat víc, abych potěšila Aidena. Chase dokázal tak zatvrzele vzdorovat mým vstřícným gestům, že jsem to pomalu ale jistě vzdávala a jen na něj štěkala, kdykoliv mi něco řekl.
„Máš to špatně!" řekl mi na našem společném laboratorním cvičení.
„Cože?" řekla jsem s trhnutím, protože se mi najednou koukal přes rameno.
„Ta koncentrace. Je moc vysoká..." odpověděl, oddálil se a zkontroloval svůj výpočet.
Protočila jsem oči. „Díky bohu, že jsi přišel..." zavrčela jsem a Chase se sarkasticky usmál.
„Viď? Bez mého dohledu bys to nejspíš celé odpálila, a to bychom nechtěli, že ne?"
„Jdi do háje, Chasi," řekla jsem nezaujatě a přepočítala si zmiňovanou koncentraci. Samozřejmě musel mít pravdu...
Odpoledne jsme se s Angie připravovaly na naši první taneční lekci. Byla jsem celkem nervózní, ale věděla jsem, že to s Aidenem zvládneme. Vklouzla jsem do nových šatů. Byly s květinovým vzorem asi po kolena a šité z příjemné látky. Sukně se krásně točila, když jsem chtěla a k tomu jsem si vzala své oblíbené černé uzavřené lodičky. Byla jsem připravena během pár minut, ale musela jsem čekat na slečnu Angie, která si dávala záležet na očních stínech. Když byla připravena i ona vydaly jsme se společně na autobusovou zastávku, kde jsme se potkaly s ostatními.
Když mě Aiden políbil na přivítanou, cítila jsem na sobě Chasův pronikavý pohled. Bylo to vysoce nepříjemné a skoro jsem se Aidena už nechtěla ani dotýkat, aby se na nás tak už nedíval. On i Aiden měli černý oblek a vypadali moc hezky. Miluju kluky v oblecích. Trochu mě to obměkčilo, a tak jsem na Chase hned nevyjela. Lucia vedle něj měla opravdu vysoké podpatky. Trochu jsem se divila, že vůbec stojí, ale asi to bylo tím, že byla zavěšená za Chasovu ruku.
Cestou jsme všichni seděli po párech. Aiden mi říkal, jak moc je rád, že to nakonec jedeme zkusit a stále mě přesvědčoval o tom, že to bude fajn. Snažila jsem se mu věřit, ale příliš mi to nešlo.
Společenský sál, kde se to konalo byl opravdu prostorný. Přemýšlela jsem nad tím, jak krásně bych tu mohla trénovat na svůj konkurz nebo zatančit sólo, které jsem tak hrozně pokazila. Aiden mě držel za ruku a odvedl naši skromnou skupinku k volnému stolu, kde jsme si objednali něco k pití. Chvíli bylo mezi naší šesticí ticho, ale pak se Angie s Luciou rozjely. Komentovaly šaty ostatních účastnic a nebyly při tom příliš milé.
Pak asi za deset minut celá jsem viděla, jak někdo v černém saku rychlou chůzí přiběhl na sál. Měl kaštanové vlasy už lehce prořídlé, brýle a vrásky po celém obličeji. Ten muž začal obcházet stoly a bavit se s návštěvníky kurzu. Pak se dostala řada i na nás.
„Zdravím vás, já se jmenuji Adam Peterson a jsem vedoucí kurzu. Rád bych se před tím, než začneme, chtěl s vámi alespoň tak neformálně seznámit."
„Dobrý den," pozdravila jsem a ostatní u stolu mě následovali. Představili jsme se mu a řekli, odkud pocházíme a co nás sem přivádí. Vypadal mile a na svůj věk měl více energie než my všichni dohromady. Měl radost, že mu na hodiny přišlo tolik mladých lidí. Je pravda, že když jsem se rozhlédla kolem, dost rapidně jsme snižovali věkový průměr.
Lekce začala. Učil nás nejprve nějaké základní kroky různých tanců, jako jsou Jive, Ch-cha, Waltz a Valčík. každý s těch tanců jsme jen tak lehce naťukly ve společném kruhu. Byla jsem vděčná za svoji taneční paměť, protože jsem se nemusela bát, že to nějak pokazím. Ale Aiden nevypadal, že se v tom cítí dobře. Když nás pan Peterson pobídl, abychom se spárovali, Aiden vypadal nejistě. Při prvních pokusech mi několikrát šlápl na nohu, ale já to brala s úsměvem. Byl roztomilý, když se tak snažil. Nakonec to dopadlo tak, že jsem vedla já a nikoliv on, ale to se moc panu Petersonovi nelíbilo, stále Aidenovi říkal, aby přebral iniciativu. Byla jsem tak zaneprázdněná, že jsem ani neviděla, jak to jde ostatním, ale doufala jsem, že lépe než nám s Aidenem.
Na konec lekce se s námi pan Peterson rozloučil a my zamířili na bar pro něco k pití, jelikož po takové námaze nám všem vyschlo v krku.
„Jak to šlo, kámo?" poplácal Chase Aidena po zádech.
Aiden se svalil na nejbližší židli a vzdychl. „Hrozný, jsem poleno," přiznal a já se musela usmát.
„Ale noták, přece to nemohlo být tak hrozný, nebo jo Williams?" otočil se na mě, což mě vyvedlo z míry.
„Ehm..." zakoktala jsem, „nebylo," zalhala jsem a Chase se uchechtl.
„Až tak hrozný jo?"
„Nám s Chasiem to šlo náramně, viď?" Lucia se ho chytla za rameno a přitulila se k němu. Postřehla jsem, jak k ní Chase hodil zamračený pohled.
„Opravdu, Chasie?" řekla jsem pobaveně, protože se mi líbilo, že ho to oslovení štvalo. Věnoval mi ještě horší pohled než Lucie, ale se mnou to ani nehnulo.
„Zahráváš si s ohněm Williams," pohrozil.
„Ale ne, Chasie se zlobí!" zatvářila jsem se na oko smutně a zkousla si spodní ret. Lucia s Aidenem si vyměnili zmatené pohledy.
„Řekneš mi tak ještě jednou a..." nedokončil, protože Aiden naši hádku přerušil.
„Klid vy dva, rád bych se dožil zítřejšího rána," zavrtěl hlavou a stáhnul mě za ruku k sobě na klín. Když to udělal, něco se ve mně pohnulo, něco jako vzdor. Nechtěla jsem mu sedět tady na klíně, bylo mi to nepříjemné a už vůbec jsem nechtěla trpět ten pohled, který mi jeho kamarád věnoval. Rychle jsem si zase stoupla a tentokrát si sedla vedle něj.
Angie s Tomem se také zdrželi na jednu skeničku vína. Na rozdíl od Aidena byli nadšení, nemohli se dočkat další lekce. Mě to upřímně také docela bavilo, ale můj přítel nevypadal, že by si to chtěl někdy zopakovat.
Neřekla jsem ani slovo, zatímco jsem pila svou skleničku vína. Nevím proč mi bylo divně. Všichni si povídali mezi sebou a já jen poslouchala. Bylo to docela příjemné, nikdo na nikoho neštěkal, ale já stále myslela na to, že jsem kvůli tomuhle dnes vynechala trénink na konkurz. Alespoň v hlavě jsem si opakovala choreografii a najednou jsem zaregistrovala, že Angie a Tom odcházejí.
„Sejdeme se tu příští týden, jasný?" řekla Angie, která si to štrádovala k Tomovi.
„No to nevim," zahudroval Aiden.
„Určitě!" potvrdila Lucia.
Já a Chase jsme si vyměnili nejistý pohled, a pak jsme naráz řekli: „Uvidíme." Protočila jsem oči.
„Asi taky už půjdeme, ne?" zavelel Aiden a my přikývli. „Běžte čekat ven, já to jdu zaplatit." Byla jsem mu vděčná, i když jsem si skleničku vína mohla zaplatit sama.
Stála jsem před vchodem jen s Chasem, protože Lucia si ještě odskočila. Byla jsem nervózní a absolutně jsem nevěděla, co si s ním mám povídat. A tak jsem mlčela. Což bylo ještě trapnější než, kdybych něco řekla.
„Dnes jsi byla dobrá," řekl Chase náhle, což mě vytrhlo z přemýšlení a já nevěděla, jestli jsem slyšela správně.
„Cože?" zeptala jsem se.
„Říkám, že jsi dnes byla hrozná!" zopakoval Chase a já zmateně natočila hlavu na stranu.
„Oh, tak díky," spojila jsem rty v úzkou čárku.
„Jsem si myslel, že, když jsi ta baletka, tak v tom budeš dobrá, ale ty ne." Chase našpulil rty.
Vzdychla jsem, „Prosím, na tvoje urážky už nemám kapacitu. Zase zítra, jo?"
Chase se uchechtl, „Promiň, asi si nemůžu pomoct."
Odmlčel se, „Ale ne, byla jsi vážně dobrá," usmál se jemně a podíval se mi do očí.
„Já věděla, že jsem slyšela něco jiného!" zazubila jsem se vítězoslavně.
„Jen pro tentokrát," zamrkal.
Aiden a Lucia se v ten okamžik vrátili a my se vydali zpět na kolej. Aiden mě pochválil za to, že jsem mu nevyškrábala oči a Chase taky hrdě poplácal po zádech. Třeba měl pravdu a náš vztah se tím zlepší... Třeba...