Nebezpečná, je její druhé jméno |AK2023| ✓

☃️Kapitola 3❄️

„Jak proběhl obchod?" zeptá se Lionel své dcery, sotva otevře dveře jeho pracovny. Vstoupí s hlavou hrdě vztyčenou a dojde ke stolu, kde odloží dva kufříky plné peněz.

„Dobře. Nic nenamítali a o ceně nesmlouvali. Což se zdá být, zajímavé." odpoví mu černovláska a pak se rozejde k sedací soupravě, kde se usadí a čeká na to, až její otec začne mluvit.

Ráno odešla dřív a ani se nestihla pořádně nasnídat, protože její otec začal mluvit o svatbě a ona rozhodně nemá v plánu se vdávat.

Nechce být něčí manželka a loutka. Nebyla vychovaná, jako poslušná dceruška mafiánského Bosse. Měla výchovu, kterou by dostal její bratr, kdyby ještě žil.

„Čekám, tati." řekne a přitom si dá nohu přes nohu, jako slušná dáma. Což ona vlastně není. Je dcerou mafiána a jeho levá ruka. Nemůže na sobě dát znát nejistotu, nebo slabou vůli. Takové jsou ženy mafiánů, ale ona rozhodně taková není a nikdy nebude.

Lionel si povzdechne. Vstane od svého stolu a dojde až ke své dceři, kde se usadí do křesla, aby na ní lépe viděl, když s ní bude mluvit.

„Domluvil jsem ti sňatek, se synem Enriqueho Williamse. Toho, se kterým jsi se dnes setkala ve skladu." oznámí jí a ona se na něj podívá s pohledem, který by dokázal snad i zabít, kdyby to jen šlo.

***

Enrique a Cameron zrovna dorazí do své přepychové vily. Otec se posadí do křesla u okna a syn si jde nalít whisky k baru.

„Co na ní říkáš?" zeptá se Enrique a upře své oči na muže, který si nalévá tekutinu do skleničky.

Blonďák se podívá na svého otce v křesle a přemýšlí nad tím, čím ho vlastně ta mladá žena, která s nimi uzavřela obchod, zaujala.

„Myslíš si, že je to dobrý nápad? Vždyť ona není jako jiné ženy. Nebude mě poslouchat." povzdechne si a vypije obsah sklenky dřív, než by jste řekli švec.

„Já vím, Camerone, ale je krásná a chytrá. Její otec, je největším Bossem v New Yorku. Ona po něm vše zdědí." vysvětluje, ale i tak ho moc netěší fakt, že by nad ním měla mít jeho žena navrch.

„Vždyť to nebude ona, kdo bude muset poslouchat, ale já. Já!" vykřikne. Nedokáže pochopit, že to jeho otec udělal. Jemu. Jeho synovi. Jedinému synovi. Nevzal ho tam, aby si jí jen prohlédl a potom mu řekl svůj názor. To mu právě teď došlo. Vzal ho tam, protože jejich svatba, je již dávno domluvená.

„Musíš mě pochopit. Její otec, ani ona, si nezískali respekt tím, že by někoho poslouchali. Pokud si znepřátelíš jejího otce, bude to jako kdybych to udělal já. Špatně to dopadne." řekne už podrážděně.

Když se jeho příteli narodili dvojčata, z toho ještě k tomu jedno byla holka, zaslíbil jí jeho synovi. Chtěli své dva rody spojit. Sice né v jeden, ale i tak by tyhle dva rody spolu úzce spolupracovali. Byli by spojenci. S tím do toho taky Enrique šel. No a teď mu to syn chce pokazit. Chce pokazit to, že se z nich může stát v podstatě jeden silný rod.

„Vezmeš si jí a je mi jedno, jestli se ti to líbí, nebo ne. Pokud to však neuděláš, nemysli si, že tě nějak podpořím. Od té chvíle budeš na vše sám a nikdo z mé mafie ti nepomůže. Nikdo! Rozumíš tomu?" to už na svého syna křičí a má na něj příšernou zlost. Kdyby byl malým dítětem, chápal by ho, ale už je dospělý a měl by už dávno vědět, jak to v mafii chodí, i když se nestává často, že by ve vedení měla stát žena.

„Fajn. Vezmu si jí, když si to tolik přeješ." s těmi slovy si znovu naleje alkohol do skleničky, vypije to a odejde z obývacího pokoje.

Tohle musí přece nějak zpracovat a on zná jediný způsob, jak na chvíli zapomenout. A to v náručí ženy.

***

Ocitne se ve svém pokoji a teprve potom si oddechne. Kdyby tak tušila, že je někomu zaslíbená, už od jejího narození, raději by umřela při některém z obchodů, než aby si toho chlapa musela vzít.

„Kurva!" zařve z plných plic a to se už do jejího pokoje vřítí jako tajfun, Paolo. Její bodyguard od jejího dětství.

„Děje se něco?" zeptá se a rychle si prohlédne její obrovský pokoj a potom i koupelnu a šatnu.

„Nic se neděje. Teda vlastně děje. Budu se vdávat. Sakra. Já se budu do hajzlu vdávat." spustí a praští sebou o postel.

„Tolik povyku kvůli svatbě?" povytáhne Paolo obočí a začne se smát. Moc dobře totiž ví, jak to u mafie chodí a ona by neměla být žádnou výjimkou, i když měla jinou výchovu, jako ostatní ženy z mafiánských rodin.

„Prej tolik povyku. Chtěla bych, aby jsi byl v mé kůži a musel tohle snášet ty. To bych se ráda podívala na tvoji reakci." řekne naštvaně a otočí se na bok tak, aby na něj neviděla.

Hnědovlasý bodyguard, se zamyšleně podívá na ležící dívku a pak se otočí k odchodu. Ještě než otevře dveře se na ní naposledy podívá. „Zvaž alespoň výhody toho sňatku. Určitě pro to měl tvůj otec nějaký důvod, aby tě provdal za mladého Williamse." pak konečně otevře dveře a vyjde na chodbu. Nezapomene však za sebou zavřít a teprve pak se vydá do pracovny pana Castilla.

Zaklepe a vyčkává. „Dále." ozve se zpoza dveří hlas pana Castilla a hnědovlásek vstoupí do šéfovi pracovny.

Lionel zvedne hlavu od smlouvy, kterou si právě čte a zadívá se na bodyguarda své dcery. „Děje se něco, Paolo?" optá se a trpělivě vyčkává na odpověď. Už toho má pro dnešní den plné zuby a ještě do toho mu odporuje jeho vlastní krev. To by se mohl jeden zbláznit.

„Mikaela je naštvaná a rozčiluje se v pokoji, ale já si myslím, že si ho vezme." zavládne chvíle ticha, které opět přeruší bodyguard. „Nakonec." dodá ještě a boss mafie Castillo se na něj zamračí.

„Nakonec? To mám jako čekat na to, až si má dcera usmyslí, že si Camerona vezme? Takhle to v mafii nefunguje a ona to moc dobře ví." ukáže rukou, že může odejít a tak ho Paolo poslechne.

Jakmile stojí ve dveřích, na něj ještě Boss promluví. „Zavolej mi sem Sergeie. Potřebuju s ním něco probrat."

„Ano, pane." a s těmi slovy odejde.

Lionel zůstane sám v pracovně a už teď ví, že žádnou další práci dnes udělat nezvládne. Bude toho muset ještě hodně zařídit a hodně lidí zaúkolovat. Tahle svatba bude velkolepá a on toho má ještě hodně na práci.